Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
11 C 110/2021-31
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 67 624,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku
4 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč
od 8. 2. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku
17 270 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 270 Kč
od 8. 2. 2021 do zaplacení.
III. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 9 418 Kč
-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 292,57 Kč,
-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 311,71 Kč,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 402,41 Kč
od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 8 402,41 Kč
od 8. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 4 152,41 Kč od 8. 2. 2021
do zaplacení,
-) s úrokem 29 % ročně z částky 8 402,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
se žaloba zamítá.
IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 36 686,34 Kč
-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 527,48 Kč,
-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 956,27 Kč,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 673,12 Kč
od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 30 673,12 Kč
od 8. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 13 403,12 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení,
-) s úrokem 29 % ročně z částky 30 673,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
se žaloba zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek
na soudním poplatku ve výši 289 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 17 270 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 270 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení. III. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 9 418 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 292,57 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 311,71 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 402,41 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 8 402,41 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 4 152,41 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, -) s úrokem 29 % ročně z částky 8 402,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 36 686,34 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 527,48 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 956,27 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 673,12 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 30 673,12 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 13 403,12 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, -) s úrokem 29 % ročně z částky 30 673,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek na soudním poplatku ve výši 289 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 30. 7. 2021, která byla dále doplněna podáním ze dne 29. 10. 2021, domáhala se žalobkyně vůči žalované zaplacení částky 67 624,34 Kč (z toho 7 085,50 Kč a 652,89 Kč jakožto úroků z půjček po dobu jejich trvání) spolu se sjednaným úrokem od 1. 2. 2020 do zaplacení z částky 30 673,12 Kč a od 26. 3. 2019 do zaplacení z částky 8 402,41 Kč a zákonnými úroky z prodlení z částky 30 673,12 Kč od 23. 6. 2019 a z částky 8 402,41 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou 2 smlouvy o zápůjčce. Dne 31. 1. 2018 smlouvu číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem
38 231 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 183 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky a komfortní splácení ve výši 14 868 Kč a z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši
10 180 Kč Celkem měla žalovaná vrátit společnosti 78 231 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 1. 2020. Dne 14. 5. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 418 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 730 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky a komfortní splácení ve výši 3 050 Kč a z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 638 Kč Celkem měla žalovaná vrátit společnosti 22 418 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 499 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 3. 2019. V obou případech žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smluv porušila.
V případě smlouvy ze dne 31. 1. 2018 byla poslední splátka ze strany žalované uhrazena ke dni 23. 5. 2019. Ke dni 17. 9. 2019 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 30 673,12 Kč a dlužný poplatek částku 23 283,22 Kč. Dlužný poplatek se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 7 085,50 Kč, neuhrazené části částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 867,52 Kč a nesplacené části částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 330,20 Kč. V případě smlouvy ze dne 14. 5. 2018 byla poslední splátka ze strany žalované uhrazena ke dni 23. 5. 2019. Ke dni 17. 9. 2019 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 8 402,41 Kč a dlužný poplatek 5 265,59 Kč. Dlužný poplatek se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 652,89 Kč, z neuhrazené části částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 782,74 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 829,96 Kč. Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu v případě zápůjčky ze dne 31. 1. 2018 uhradila celkem 22 730 Kč. V případě zápůjčky ze dne 14. 5. 2018 uhradila celkem 8 750 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky z předmětných smluv na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce ze dne 31. 1. 2018 číslo smlouvou o zápůjčce ze dne 14. 5. 2018 číslo včetně smluvních podmínek, zákaznickými kartami ze dne 31. 1. 2018 a 14. 5. 2018, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a přehledem plateb (tabulka umoření). Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
V prvém případě společnost právnická osoba poskytla žalované 31. 1. 2018 v hotovosti částku 40 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou
o poplatek 38 231 Kč představující součet úroků 13 183 Kč, poplatku za zpracování, doručení
a flexibilní splácení 10 180 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 14 868 Kč. Celkovou dlužnou částku 78 231 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč, když 1. měsíční splátku měla zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka činila 3 251 Kč a byla splatná posledním dnem dalšího následujícího měsíčního období. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je vdaná, je spoluvlastníkem, má 2 vyživované osoby, je zaměstnancem, uvedla adresu zaměstnavatele, uvedla, že pracuje jako dělnice, má čistý měsíční příjem 19 692 Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou 70 000 Kč měsíčně, přičemž zdroje příjmů jsou 2, nesplácí žádné externí splátky zápůjček a odhadované měsíční výdaje činí 7 500 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy s tím, že pracovní poměr trvá od 18. 9. 2017, a ze 3 výplatních pásek za 10, 11, 12/2017 (údaje ze zákaznické karty).
Ve druhém případě společnost právnická osoba poskytla žalované 14. 5. 2018 v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 9 418 Kč představující součet úroku ve výši 1 730 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 638 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 050 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 418 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 499 Kč, 1. splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy a splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Poslední splátka činí 462 Kč. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je vdaná, je spoluvlastníkem, má 2 vyživované osoby, vlastní automobil, je zaměstnancem, uvedla, že pracuje jako zahradnice, uvedla adresu zaměstnavatele, čistý měsíční příjem 15 917 Kč, dále uvedla ostatní příjmy 1 500 Kč a další čisté příjmy domácnosti 65 000 Kč měsíčně, přičemž zdroj příjmů je 1. Uvedla, že splácí interní splátky 3 260 Kč a měsíční výdaje odhaduje na částku 5 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výpisu z bankovního účtu 2, 3/18, z výplatní pásky 3/18 (údaje ze zákaznické karty).
Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že na zápůjčku sjednanou dne 31. 1. 2018 žalovaná uhradila celkem 22 730 Kč, splátky hradila nepravidelně a pouze 7. 3. 2018 a 7. 5. 2018 uhradila dohodnutou splátku ve výši 3 260 Kč, jinak hradila nepravidelně splátky nižší. Dále bylo zjištěno, že na zápůjčku sjednanou dne 14. 5. 2018 žalovaná uhradila celkem 8 750 Kč, splátky hradila nepravidelně.
Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly ze strany společnosti právnická osoba postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne 6. 1. 2021 s podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021).
4. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.
9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěrů. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 31. 1. 2018 částku 40 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaná doposud uhradila 22 730 Kč (což ničím zpochybněno nebylo). Dále právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 14. 5. 2018 částku 13 000 Kč, z této částky jí žalovaná doposud uhradila 8 750 Kč (což ničím zpochybněno nebylo). Zbývající částky (úroky), jejichž uplatnění má oporu v uzavřených smlouvách, nejsou žádány po právu, neboť obě smlouvy byly shledány neplatnými. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně v prvém případě částku 40 000 Kč, z toho vrátila částku 22 730 Kč, nevrátila 17 270 Kč, což na její straně představuje bezdůvodné obohacení. V druhém případě žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 13 000 Kč, z toho vrátila částku 8 750 Kč, nevrátila 4 250 Kč, což na její straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karet zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované v obou případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí zápůjčky nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala„ další čisté příjmy domácnosti“ v prvém případě uvedené ve výši 70 000 Kč měsíčně a ve druhém případě uvedené ve výši 65 000 Kč měsíčně. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravidelné výdaje žalované. U počtu vyživovaných osob žalované je uvedeno 2 osoby, a to bez dalších podrobností. Co se týká„ odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, jsou uváděny částky 7 500 Kč v prvém případě
a 5 000 Kč ve druhém případě. Je uvedeno, že žalovaná bydlí jako„ spoluvlastník“, bližší vysvětlení chybí. Uvedené částky měsíčních výdajů objektivně vzbuzují pochybnosti, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat jejich ověření, stejně jako u příjmů domácnosti (tyto významným způsobem ovlivňují uváděnou příjmovou stránku žalované) a ohledně výdajů na bydlení. V druhém případě se navíc ověřený příjem žalované oproti stavu k lednu 2018 snížil
o téměř 4 000 Kč a žalovaná již měla splácet první poskytnutý úvěr splátkami 3 260 Kč měsíčně. Bez ověření uváděných příjmů domácnosti (přitom se jedná o zásadní částky ve výši 70 000 Kč
a 65 000 Kč) a pravidelných výdajů nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalované a posoudit její schopnost zápůjčky s nastavenými parametry splácet. Z přehledu celkových plateb (tabulky umoření) je přitom zřejmé, že žalovaná už první poskytnutou zápůjčku splácela nepravidelně a kromě 2 případů v nižších částkách, než podle smlouvy měla, přesto jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla další zápůjčku. Tuto pak rovněž splácela nepravidelně a v nižších částkách, než podle smlouvy měla. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznických kartách objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalované a vyžádat si konkretizaci
a doložení dalších příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platí žalovaná nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovanou před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčky jí neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalované zápůjčky poskytnout. Soud vyhodnotil obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatné, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru
a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaná skutečně vyčerpala,
a částkou, kterou žalobkyni uhradila. To znamená že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětné pohledávky převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, se důvodně domáhá vrácení částky 17 270 Kč v případě peněžních prostředků poskytnutých žalované dne 30. 1. 2018 a částky 4 250 Kč v případě peněžních prostředků poskytnutých žalované dne 13. 5. 2018, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalované nevrácením uvedených částek druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště dne 25. 1. 2021, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetím dnem, tedy 28. 1. 2021, desetidenní lhůta k plnění uplynula 7. 2. 2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, přitom zákonný úrok z prodlení v té době činil 8,25 % ročně. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch ve 36 % (co do částky 21 520 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je dlužná jistina 30 673,12 Kč a dlužné poplatky 8 867,52 Kč + 7 330,20 Kč u první zápůjčky a dlužná jistina 8 402,41 Kč a dlužné poplatky 2 782,74 Kč + 1 829,96 Kč u druhé zápůjčky, zbytek je příslušenství), neúspěch co do 64 %. Žalovaná tedy měla úspěch co do 64 % a neúspěch
co do 36 %. Žalovaná by měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení co do 28 %. Z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 2 995 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 2 706 Kč, zbývá doplatit 289 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, je částka 59 885,95 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).