Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 406/2021-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 991 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11.6.2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 141,04 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 8.6.2021 do 10.6.2021, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Pro částku 1 694 Kč se řízení zastavuje.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 476 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11.6.2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 141,04 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 8.6.2021 do 10.6.2021, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Pro částku 1 694 Kč se řízení zastavuje. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 476 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč (jistina úvěru), 1 070 Kč (úrok a náklady na upomínání), smluvní pokuty ve výši 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 8.6.2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 141,04 Kč (od 2.1.2021 do 6.6.2021) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč s odůvodněním, že tuto částku dluží žalovaný na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 2.2.2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 4 920 Kč spolu s příslušenstvím do 1.1.2021, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný však svůj dluh nesplnil, nezaplatil nic, proto právní předchůdkyně žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč požadovala další plnění specifikovaná výše včetně zákonného úroku z prodlení. Následně pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že požadovala po žalovaném pouze částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8.6.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 141,04 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci usnesením ze dne 31.1.2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 14.2.2022, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla na účet žalovaného dne 2.12.2020 částku 4 000 Kč bez jakéhokoliv prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný nic žalobkyni nevrátil, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně z 10.6.2021, na základě které oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, aby dlužnou částku vrátil do 11.6.2021, žalovaný ani přes tuto výzvu nic nezaplatil. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 29.3.2021 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec nezabývala a finanční prostředky žalovanému poskytla bez jakéhokoliv prověřování platební schopnosti žalovaného. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy vůbec, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.
11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 4 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic, žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 4 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit tuto částku. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až uplynutím lhůty v dopise o oznámení o postoupení pohledávky, kdy žalovaný měl zaplatit svůj dluh do 30.6.2021, tedy od 1.7.2021 je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta, když pro neplatnost předmětné smlouvy není žalovaný dalšími nároky vázán.
12. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé a tudíž nebylo potřeba zjišťovat stanovisko žalovaného.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 66 %, neboť z původně žalované částky 6 052,04 Kč (včetně příslušenství) bylo žalobkyni vyhověno v částce 4 000 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 34 %, proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Od úspěchu žalobkyně je však nutno odečíst úspěch žalovaného, žalobkyně má tedy právo na 32 % účelně vynaložených nákladů řízení.
14. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku 1 489 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (tj. za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 1 vyhl. 177/1996 Sb., dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše včetně 21 % DPH. 32 % nákladů představuje 476 Kč.
15. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.