Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 156/2021-75
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky
částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum a z částky
částka za období od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky (dále jen
„ podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši částka. Celkovou částku částka se zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku částka, z toho na úrok částku částka, na poplatek za administrativní činnost částku částka, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku částka a na poplatek za životní pojištění částku částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne
datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení
datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně a zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z provedeného dokazování, ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka, poplatku za hotovostní inkaso splátek částka a poplatku za životní pojištění částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po
částka s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1, bodu 1.2 zjistil, že v případě že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 8 bodu 8.1 v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli
právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího: a) zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši a b) zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o půjčce číslo celkovou částku částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (ulice a číslo, obec). Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejích rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet půjčku. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaná má dvě nezletilé děti, bydlí v nájemním bytě. Není zaměstnána v pracovním poměru, je v domácnosti na mateřské dovolené. Příjem žalované představují dávky státní sociální podpory ve výši částka, přídavky na dvě nezletilé děti ve výši částka a příspěvek na bydlení ve výši částka. Běžné měsíční výdaje činí celkem částka, z toho částka částka představuje nájemné/inkaso, částka
částka tvoří výdaje domácnosti a částka částka výdaje za telefon. Tyto žalovanou tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z nájemní smlouvy a dokladu SIPO.
4. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce číslo ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši částka, kterou měla spolu s poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 58. splátky.
5. Soud vzal za prokázané, že žalovaná do datum (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou půjčku částku částka, z níž částku částka předchůdkyně žalobkyně započetla na úrok, částku částka na poplatek za administrativní činnost, částku částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku částka na poplatek za životní pojištění (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit (částka + částka a žalobkyní vyčíslenou výši dluhu ke dni datum).
6. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání výše uvedené smlouvy o půjčce řádně posoudila schopnost žalované splácet půjčku ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZSÚ“) a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v kartě zákazníka při uzavírání smlouvy o půjčce. Zástupce žalobkyně sdělil, že kopie dokladů žalované nemá k dispozici. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet půjčku ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jejich předložených listin. Pokud z karty zákazníka vyplynulo, že
měsíční příjmy žalované jsou tvořené dávky státní sociální podpory, měla předchůdkyně žalobkyně po žalované požadovat předložení minimálně výpisu z bankovního účtu, ze kterého by zjistila její měsíční příjmy či rozhodnutí o přiznaných dávkách státní sociální podpory. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná se dvěma nezletilými dětmi žije v nájemním bytě, přičemž v kolonce nájem/inkaso je uvedenou že výše nájemného činí částka měsíčně. Z nájemní smlouvy by přitom předchůdkyně žalobkyně musela zjistit, na jakou dobu byl nájemní vztah uzavřen a jakou výši nájemného byla žalovaná povinna měsíčně platit. Dále se předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala ověřením skutečných výdajů na domácnost, když částka částka zjevně neodpovídá deklarovaným poměrům žalované, která má žít s dvěma nezaopatřenými dětmi.
7. Na základě shora uvedených skutečností sice předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o půjčce částku částka, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované půjčku splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalované ověřením předložených listin. V důsledku toho je smlouva podle § 9 odst. 1 ZSÚ neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018,
sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III ÚS 4129/18).
8. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle
§ 2993 o. z., ponížené o úhrady, které žalovaná předchůdkyni na svůj dluh již zaplatila. V případě smlouvy o půjčce číslo se jedná o část jistiny ve výši částka, neboť žalovaná na svůj závazek částečně žalobkyni uhradila částku částka (částka – částka). Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit dlužnou jistinu, jak je uvedeno ve výroku I. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Dle poštovního podacího lístku bylo Oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dlužné částky odesláno dne datum a třetím pracovním dnem od odeslání je považováno za doručené, tedy dnem datum (§ 573 o. z.). Prodlení žalované nastalo na základě zaslaného Oznámení dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 10 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Žalovaná měla dluh uhradit do datum. Od data datum je tedy v prodlení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je nižší, než výše stanovená § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná by se ocitla v prodlení, teprve pokud by nesplácela dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka a dále úrok z úvěru, jehož výše za období od
datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu ve výši
částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 28,28 % a neúspěch v rozsahu 71,72 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované
43,44 % jí vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
11. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.