Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 921/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší   soud   České   republiky   rozhodl   v   senátě   složeném  z předsedy  JUDr. Vladimíra  Mikuška  a  soudců  JUDr. Pavla  Krbka  a  JUDr.  Miroslavy   Jirmanové   v exekuční věci oprávněné b.cz, s.r.o., proti povinnému M. S., zastoupenému advokátem, pro částku 127.369,60 Kč  s  příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. ,   o  dovolání    povinného    proti     usnesení  městského   soudu   v  Praze z  2. 11. 2007, č. j. -179, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora  označeným   rozhodnutím  městský  soud  usnesení  obvodního  soudu          ze 17. 5. 2007, č. j. -168 (kromě toho, že je ve výrocích I.-III. o zastavení exekuce, jejích nákladech a náhradě nákladů řízení potvrdil), ve IV. výroku o odkladu exekuce  ve spojení s opravným usnesením z 13. 9. 2007, č. j. -176, zrušil (I. výrok dovoláním napadeného usnesení) a II. výrokem rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Svůj rušící výrok odvolací soud s poukazem na ustanovení v rozhodném znění odůvodnil závěrem, že výrok, jímž obvodní soud exekuci „do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce“  odložil, je nadbytečný, jelikož exekuce byla zastavena podle ustanovení , tedy pro nedostatek vykonatelnosti titulu (nikoli např. podle či h/ , kdy zkoumání důvodů pro zastavení exekuce je složitější). V takovémto případě, uzavřel odvolací soud, účinky zastavení exekuce nastaly doručením tohoto usnesení a v provádění exekuce nemůže být pokračováno.

Rozhodnutí dovolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Podle není dovolání přípustné proto, že rozhodnutí odvolacího soudu není v napadeném výroku rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.

Z  téhož   důvodu   není   dovolání přípustné ani podle ustanovení (jak nesprávně dovozuje povinný), jelikož i přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení  přichází  v úvahu   jen za splnění podmínek předepsaných ustanovením , 3 , jež v těchto případech platí podle ustanovení obdobně.

Přípustnost dovolání neplyne ani z ustanovení   a , jelikož usnesení, jímž odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil podle (tedy, jak uvedl odvolací soud, „bez náhrady“) v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání směřuje výslovně také do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, ani v této části však přípustné není.

Ustanovení , a přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Podle není dovolání přípustné, již proto, že usnesení o nákladech odvolacího řízení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí   a  stanovisek  č. 10/1998   pod   poř.  č.  61,  případně   usnesení   téhož   soudu   z 28. 8. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11/1997 pod poř. č. 88); kromě toho ovšem opět nejde o rozhodnutí měnící ani potvrzující.

Protože tedy dovolání není přípustné ani do jednoho z obou výslovně napadených výroků rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první   ), podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné, jež by jinak na náhradu nákladů dovolacího řízení měla právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; takové procesní situaci odpovídá  ve  smyslu  ustanovení   , a výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2008

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.                                             předseda senátu