Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 80/2021-20

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 60 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 021, 92 Kč, a dále částku ve výši 144 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna dále zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 37 000 Kč a částku ve výši 30 000 Kč z titulu smluvní pokuty, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 60 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 021, 92 Kč, a dále částku ve výši 144 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna dále zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 37 000 Kč a částku ve výši 30 000 Kč z titulu smluvní pokuty, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 23. 4. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 90 000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovaná uzavřela dne 15. 7. 2017 s původním věřitelem právnická osoba smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 60 000 Kč (jistina). Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli jistinu, a dále„ příslušenství úvěru“ za dobu jeho trvání ve výši 50 400 Kč Celkem tedy měla žalovaná zaplatit věřiteli částku 110 400 Kč, a to v 16-ti měsíčních splátkách po 6 900 Kč, při konečné splatnosti celého úvěru k datu číslo. Žalovaná však svůj závazek neuhradila řádně a včas. Dlužnou zůstala jistina 60 000 Kč a příslušenství ve výši 37 000 Kč. V souvislosti s tím vznikla žalované povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Původní věřitel prošel vnitrospolečenstevní změnou („ koupě části závodu“), následkem toho se stala jeho právním nástupcem a věřitelem pohledávky společnost právnická osoba, a ta posléze postoupila předmětnou pohledávku na současného žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020. Žalobce je tedy osobou aktivně legitimovanou k vymáhání dluhu. Jelikož žalovaná ani ode dne postoupení pohledávky nehradila dlužnou částku, žalobce se obrací se svým nárokem na soud. Vymáhaná pohledávka se skládá z:

-) nesplacené jistiny 60 000 Kč

-) nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 12 198 Kč

-) nesplaceného poplatku za správu úvěru 9 588 Kč

-) nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 15 214 Kč

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 021,92 Kč (za období od 1.dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 16.11.2018 do 30.11.2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 60 000 Kč)

-) účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč

-) smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila, neučinila v průběhu řízení žádné podání.

3. Soud nařídil ve věci jednání na 16.3.2022. K jednání se nedostavili účastníci ani zástupkyně žalobce (ta svou neúčast omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím soudu v její nepřítomnosti). Jiná podání soudu nebyla doručena (ani např. návrhy na odročení jednání). Soud proto při splnění zákonných podmínek dle věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění:

-) z listiny„ Smlouva o úvěru číslo“, že vymezuje smluvní strany - původního věřitele právnická osoba (úvěrující) a žalovanou celé jméno žalované coby dlužnici (úvěrovanou). Oba subjekty jsou podrobně specifikovány. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru žalované ve výši 60 000 Kč. příjmení 60 000 Kč je též označena coby„ poskytnutá jistina“. Má jít o úvěr spotřebitelský, bezúčelový. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 16-ti měsíčních splátkách. Je sjednáván úrok ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl poskytnut (a je proveden číselný přepočet na roční úrok, který u smlouvy uzavírané na 16 měsíců činí 21% p.a.). Smluvní strany se dále dohodly, že dlužník zaplatí věřiteli za správu úvěru částku (poplatek) 13 200 Kč, a dále poplatek za hotovostní výběr splátek 20 400 Kč. V dalším oddíle smlouvy jsou rekapitulovány podmínky splácení, tedy dlužník se zavazuje zaplatit věřiteli jistinu 60 000 Kč, dále„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ 50 400 Kč, tj. v součtu celkovou dlužnou částku 110 400 Kč, a tu má zaplatit v 16-ti měsíčních splátkách po 6 900 Kč. Je vymezována RPSN s tím, že u úvěru se splatností 16 měsíců činí 159,74%. V dalším oddíle smlouvy jsou sjednávány„ důsledky prodlení“, zejména právo věřitele na smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nepřesáhne součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny). upravuje některá další práva a povinnosti smluvních stran (např. právo věřitele na zesplatnění úvěru při prodlení dlužníka), je datována 15. 7. 2017 a obsahuje podpisy osob za obě smluvní strany.

-) z listiny„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, že v něm jsou rekapitulovány údaje ze smlouvy o úvěru a je opět datována 15. 7. 2017 a obsahuje podpisy osob za obě smluvní strany. Shodné informace o úvěru jsou pak patrny též z listiny„ Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru“, která je podepsána žalovanou a obsahuje nad rámec výše popsaných údajů i skutečnosti k osobním a majetkovým poměrům žalované: její příjem ze závislé činnosti (mzda) činila 11 851 Kč měsíčně,„ jiné příjmy“ jsou uvedeny jako 4 000 Kč (bez bližší specifikace) a je uvedeno„ přítel 18 000“, což je následně sečteno tak, že průměrný měsíční příjem žadatele je 15 851 Kč a průměrné měsíční příjmy domácnosti pak 33 851 Kč Náklady na bydlení jsou uvedeny jako 8 000 Kč za nájem za domácnost, dále„ stravování, výživné“ 4 000 Kč za domácnost, 540 Kč jako osobní výdaje za telefon, což je následně sečteno tak, že průměrné měsíční výdaje žadatele jsou 6 540 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak 12 540 Kč.

-) z notářského zápisu -„ Dokladu o koupi části závodu“, ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloh těchto listin, že předmětná pohledávka za žalovanou celé jméno žalované přešla nejprve z původního věřitele právnická osoba na společnost právnická osoba, a z té pak byla následně postoupena na současného žalobce příjmení jméno a právnická osoba. Zy - oznámení o postoupení pohledávky je patrno, že postoupení bylo oznámeno dlužnici postupitelem, byly jí zároveň sděleny údaje k platbám postupníkovi, k platbám byla též výslovně vyzvána.

-) z výzev datovaných 8.2.2021 a 15.3.2021, že žalobce prostřednictvím advokáta opakovaně vyzýval (kromě výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky) žalovanou k úhradě dlužných závazků, přičemž výzva datovaná 15.3.2021 má charakter a náležitosti předžalobní výzvy.

-) z výpisu úkonů vymáhání, že věřitel dle své evidence kromě písemných výzev dvakrát telefonoval (telefonickým hovorem, který byl spojený) dlužnici

5. Soud činí v této věci následující skutkové a právní závěry: úvěrovou smlouvu sjednanou mezi stranami hodnotí soud jako absolutně neplatnou, a to pro její obsah - tzn. práva a povinnosti obsažené ve smlouvě a způsob, jakým smlouva zavazovala povinnou coby dlužnici.

6. Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. ledna 2012, sp.zn. formuloval a odůvodnil závěry, dle nichž je nezbytné zohledňovat a zabývat se kritériem zjevné nespravedlnosti. Ústavní soud„ považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů; ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní“; postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě mj. nepřiměřené smluvní pokuty za prodlení s platbou splátek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy; na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nejeví jako nepřiměřené či odporující dobrým mravům; běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou; tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.

7. Na vztah mezi stranami, který se řídí , , ve znění platném a účinném k datu uzavření závazku (15. 7. 2017), se aplikují - vedle ustanovení o smluvním typu ( a násl. ) a obecně o smluvních závazcích - též ustanovení a násl. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, neboť žalovaná zjevně uzavírala závazek jako spotřebitel (není z důkazů patrný žádný údaj o tom, že by podnikala, naopak je označena údaji běžnými pro nepodnikající fyzickou osobu, uvádí příjem ze mzdy - ze závislé činnosti). Na věc dále dopadají i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění.

8. V rámci tohoto úvěrového závazku byl sjednán úrok z úvěru ve výši 28% z poskytnuté jistiny„ za období, na které byl poskytnut“ (a byl proveden číselný přepočet na roční úrok, který u smlouvy uzavírané na 16 měsíců činil 21% p.a.), zároveň byla vedle takovéhoto úroku sjednána další plnění, která měla dlužnice hradit věřiteli (aniž by se dostala do prodlení, tzn. měla je hradit při řádném průběhu závazku), a to poplatek za správu úvěru 13 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 20 400 Kč. Dlužnice se tak dle rekapitulace v textu smlouvy celkově zavázala vrátit věřiteli jistinu 60 000 Kč a k tomu mu zaplatit„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ 50 400 Kč, tj. v součtu celkovou dlužnou částku 110 400 Kč, a tu měla zaplatit v 16-ti měsíčních splátkách po 6 900 Kč. Takovéto sjednané příslušenství již soud hodnotí jako zcela nepřiměřené. Pro případ prodlení se splácením pak byla sjednána smluvní pokuta v sazbě 0,1% denně z dlužné částky, žalobce tak požaduje z tohoto titulu dalších 30 000 Kč. Takto nastavená smluvní ujednání smlouvy soud hodnotí jako příčící se dobrým mravům, ustanovením na ochranu spotřebitele a představující zjevnou nespravedlnost podmínek poskytnutého úvěru. Sjednaná příslušenství jistiny a smluvní pokuta zcela nepřiměřeně zavazují dlužníka jakožto spotřebitele; navyšují nemístným způsobem úvěrový dluh. Příslušenství a smluvní pokuta představují v tomto případě nástroj podstatného a postupného narůstání dluhu v rozsahu, který se jeví jako nepřípustný. Jde o smluvní ustanovení zakládající příkrou nerovnováhu ve vztahu smluvních stran, v neprospěch dlužníka jako spotřebitele. Takto sjednaná plnění nemohou v nalézacím řízení před soudem obstát.

9. Nelze nadto dále pominout, jakým způsobem zkoumal věřitel úvěruschopnost žalované a zejména jak vyhodnotil informace o jejích majetkových a osobních poměrech. Jedna z listin, které byly podkladem pro úvěr („ Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru“) obsahuje stručná, kusá zjištění ohledně příjmů a výdajů žalované a její domácnosti (srov. skutková zjištění shora), bez podrobnějších podkladů; problém nicméně spočívá především v tom, že věřitel při znalosti i těchto jen základních informací neměl žalované poskytnout úvěr v rozsahu 60 000 Kč, přičemž byla zavázána vrátit po 16-ti měsících 110 400 Kč. Je zjevné, že žalovaná neměla při svých příjmech schopnost dostát takovémuto závazku a věřitel při očekávatelné opatrnosti neměl takto nastavený úvěr vůbec poskytnout.

10. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky byla absolutně neplatná, tzn. od počátku a jako celek. Nepřipadá tedy v tomto řízení v úvahu přiznání těch peněžních plnění, která byla mezi stranami„ smluvně sjednána“ nad rozsah vrácení jistiny. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení ( a násl. ), totiž plnění odpovídající povinnosti vrátit jistinu, kterou žalovaná od původního věřitele přijala. Přiznat pak lze též zákonný úrok z prodlení, neboť ten nemusí být smluvně sjednáván, věřitel má na něj právo ze zákona. Soud pak má zato, že lze ještě přiznat i požadované plnění 144 Kč představující náklady vynaložené na upomínání (jde o částku přiměřenou ve vztahu k výdajům na písemné a telefonické upomínání). Ve výroku II. naopak soud zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení„ smluvního“ úroku – veškerého smluvně sjednaného příslušenství, jakož i dále požadované smluvní pokuty. Nárok na takováto plnění nevznikl, když smluvní ujednání nebyla platná.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení . Žalobce byl úspěšný co do jistiny a zákonného úroku z prodlení, naopak neúspěšný byl co do požadavku na„ kapitalizovaný úrok“ (zahrnující dle rozklíčování obsaženého v žalobě nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 12 198 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 9 588 Kč a nesplacený poplatek za hotovostní výběr splátek 15 214 Kč, v součtu oněch 37 000 Kč) a neúspěšný byl též co do požadavku na zaplacení smluvní pokuty. Není dán prakticky rozdíl mezi mírou procesního úspěchu a neúspěchu, a soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.