Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 417/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. , byl obviněný I. L. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., který spáchal jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák., a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. d) tr. zák. a odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák., § 42 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a podle § 55 odst. 1 písm. b) tr. zák. k trestu propadnutí věci. Rozsudkem bylo rozhodnuto také ohledně obviněných M. K., T. L. a J. U.

Proti rozsudku podali odvolání obviněný I. L., který napadl výrok o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a výrok o trestu, dále obvinění M. K. a T. L. a státní zástupce v neprospěch obviněných M. K. a T. L. O odvoláních bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. , tak, že odvolání obviněných a státního zástupce byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta.

Obviněný I. L. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl v rozsahu odpovídajícím tomu, že v rozsudku Okresního soudu v Lounech byl ponechán beze změny výrok o jeho vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Namítl, že skutek měl být posouzen jen podle § 187 odst. 1 tr. zák. a nikoli též podle § 187 odst. 2 písm. b) tr. zák. Vyjádřil názor, že znaky trestného činu podle § 187 odst. 2 písm. b) tr. zák. nenaplnil z hlediska subjektivní stránky. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení i další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle tr. ř. ve znění lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Obviněný v dovolání neuvedl nic v tom smyslu, co by tomuto důvodu jakkoli odpovídalo. Odkaz na ustanovení tr. ř. obviněný doplnil tímto textem: „Proti usnesení …… podávám…..dovolání….., protože bylo rozhodnuto o odmítnutí mého odvolání proti rozsudku…, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“. Z toho lze usuzovat, že obviněný měl zjevně na mysli dovolací důvod uvedený v tr. ř. ve znění zákona , který před novelou provedenou tímto zákonem odpovídal důvodu dovolání uvedenému původně v tr. ř. ve znění Nejvyšší soud proto považoval dovolání obviněného za dovolání podané z důvodu uvedeného v tr. ř. ve znění

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Citované ustanovení ve skutečnosti upravuje dvě odlišné varianty dovolacího důvodu.

První varianta je vyjádřena dikcí, podle níž bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Odkaz na procesní podmínky znamená, že řádný opravný prostředek byl zamítnut nebo odmítnut z důvodů, které mají p r o c e s n í povahu. Pokud jde o odvolání proti rozsudku, jedná se o případy, kdy odvolání bylo zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř., tj. proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, nebo kdy odvolání bylo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., tj. proto, že nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Společným znakem případů, kdy je odvolání zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., je to, že odvolací soud činí tato rozhodnutí bez meritorního přezkoumání rozsudku podle § 254 odst. 1 tr. ř. Jestliže odvolací soud rozhodne chybně, protože procesní podmínky stanovené v § 253 odst. 1, 3 tr. ř. pro zamítnutí nebo odmítnutí odvolání obviněného ve skutečnosti nebyly splněny, znamená to, že obviněnému odňal přístup k druhé instanci. Dovolání podané z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak je prostředkem k tomu, aby obviněný dosáhl toho, že odvolací soud meritorně přezkoumá rozsudek soudu prvního stupně a o odvolání rozhodne po tomto přezkoumání. Proto je vyloučeno uplatňovat v dovolání námitky týkající se meritorní správnosti rozsudku soudu prvního stupně. V posuzované věci nepřicházela uvažovaná varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vůbec v úvahu, protože odvolání obviněného I. L. bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné poté, co Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. meritorně přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Lounech. Evidentně se tedy nejednalo o to, že by obviněnému I. L. byl odňat přístup k druhé soudní instanci.

Druhá varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V této variantě se dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vztahuje na případy, kdy bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné po meritorním přezkoumání rozsudku, avšak podmínkou je, že tento dovolací důvod je uplatněn ve spojení s jiným dovolacím důvodem, jehož prostřednictvím jsou vytýkány vady rozsudku soudu prvního stupně, resp. vůbec vady řízení předcházejícího zamítnutí odvolání. V dané věci obviněný I. L. jiný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. neuplatnil.

Námitky obviněného I. L. byly zaměřeny proti tomu, že skutek zjištěný Okresním soudem v Lounech byl posouzen jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 2 písm. b) tr. zák. Pod první variantu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tyto námitky nespadají proto, že nemají nic společného s otázkou garantovaného přístupu obviněného k druhé soudní instanci. Pod druhou variantu uvedeného dovolacího důvodu námitky obviněného rovněž nespadají, neboť nebyly spojeny s jiným dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného I. L. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl bez toho, že by z jeho podnětu napadené usnesení a předcházející řízení meritorně přezkoumal z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 5 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Nad rámec samotného rozhodnutí o dovolání považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla předložena dne 25. 3. 2008, ačkoli dovolání obviněného bylo u Okresního soudu v Lounech podáno již dne 26. 8. 2005. Průtahy tedy nevznikly v řízení před Nejvyšším soudem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec