Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 717/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Ing. I. F., zastoupené JUDr. A. A., advokátkou, proti žalovanému JUDr. P. Ch., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce J. P., o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2005, č. j. -87, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 12. září 2003, č. j. -27, Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce J. P. vyloučení ve výroku označené bytové jednotky - bytu, příslušného spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemku (dále též jen „bytová jednotka“), ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že rozdělením (transformací) zastaveného obytného domu  na bytové jednotky (postupem podle , o vlastnictví bytů) zástavní právo nezaniklo. Správce konkursní podstaty proto postupoval správně, jestliže bytovou jednotku sepsal do konkursní podstaty úpadce postupem podle , o konkursu  a vyrovnání, ve znění účinném do 1. května 2000, přičemž k tomuto soupisu byl podle tehdejší úpravy oprávněn bez dalšího.

Žalobkyně podala proti rozsudku  odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „“), namítajíc, že jsou dány dovolací důvody uvedené v , tedy, že řízení je postiženo  vadou, která mohla mít za následek  nesprávné  rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Zásadní význam napadeného rozhodnutí po stránce právní přisuzuje dovolatelka řešení otázky, zda v případě, že zástavou je budova, přejde zástavní právo i na jednotky, které z ní byly vyčleněny postupem podle zákona o vlastnictví bytů.

Dále argumentuje tím, že v době, kdy o věci rozhodl soud prvního stupně, nebylo zástavní právo k jednotce a příslušnému spoluvlastnickém podílu zapsáno na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu. Jednotka a spoluvlastnické podíly na domě a pozemku též v době rozhodnutí soudů nižších stupňů nebyly zahrnuty do konkursní podstaty úpadce a výzva správce konkursní podstaty neměla náležitosti předepsané § 27 odst. 5 ZKV.

Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. dubnem 2005.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c/ O případ uvedený pod písmenem b/ v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá, když dovolatelka mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Námitkou, že jednotka a spoluvlastnické podíly na domě a pozemku nebyly zahrnuty do konkursní podstaty úpadce v době rozhodnutí soudů nižších stupňů, dovolatelka ve skutečnosti polemizuje s opačným skutkovým zjištěním odvolacího soudu, učiněným ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce z 27. září 1999. Námitka proti správnosti skutkového zjištění soudu však není uplatněním dovolacích důvodů uvedených v ; je jí vyhrazen dovolací důvod uvedený v  , který však dovolatelka u dovolání, jež může být přípustné jen podle , nemá k dispozici. Důvod připustit dovolání  k jejímu prověření proto dán není (srov. i usnesení Ústavního soudu ze dne  7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že  uplatnění této námitky je v daných souvislostech zjevně nepřípadné. Tvrdí-li totiž dovolatelka, že majetek, jehož vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce  se domáhá vylučovací žalobou, v konkursní podstatě sepsán není, je to samo o sobě důvodem k zamítnutí vylučovací žaloby (co není sepsáno, nelze vyloučit).

Nebyl rovněž důvod připustit dovolání k prověření náležitostí výzvy dle § 27 odst. 5 ZKV (ve znění účinném od 1. května 2000), jelikož napadené rozhodnutí vychází z dovoláním nenapadeného závěru, podle kterého soupisu majetku podle § 27 odst. 5 ZKV ve znění účinném do 1. května 2000 nemusela  předcházet výzva (srov. k tomu i rozhodnutí uveřejněné pod číslem 66/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázku kladenou dovolatelkou jako zásadní pak Nejvyšší soud zodpověděl v rozsudku ze dne 22. dubna 2008, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu. V tomto rozsudku, na který v podrobnostech odkazuje, uzavřel, že zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení  zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost),  na jednotky podle zákona o vlastnictví bytů. Tamtéž vysvětlil, že musel-li nabyvatel jednotky při uzavření smlouvy  o převodu o převodu vlastnictví jednotky vědět (podle obsahu této smlouvy) o zástavním  právu, které budovu a pozemek zatěžovalo před vyčleněním jednotky, pak se na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky stal nejen vlastníkem  jednotky, nýbrž i zástavním dlužníkem z titulu vespolného (simultánního) zástavního práva  zajišťujícího pohledávky  ze smluv o úvěru.

Jelikož napadené rozhodnutí je s těmito závěry v souladu, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o nákladech řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně  22. dubna 2008

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda senátu