Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
11 C 2/2022-19
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizována dvě slova žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizována dvě slova] žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 10. 4. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. anonymizována dvě slova coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovanou dne 10. 4. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím webové stránky webová adresa. Před uzavřením smlouvy anonymizována dvě slova provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích anonymizováno, příjmení, anonymizováno a anonymizováno, žalovaná podle čl. 2. Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) potvrdila, že je schopná úvěr splatit. Rerum anonymizováno proto na základě smlouvy poskytl žalované na její bankovní účet 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 4 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit do 10. 5. 2019. Žalovaná však na dluh neuhradila ničeho. anonymizována dvě slova dne 3. 3. 2021 uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 4. 2021, v němž anonymizována dvě slova rovněž vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).
8. Rerum anonymizováno a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě anonymizována dvě slova poskytl žalované 4 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku do 10. 5. 2019. anonymizována dvě slova vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
9. Dle soudu anonymizována dvě slova zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 a § 87 zákona, poplatek za poskytnutí úvěru nebyl stanoven (0 Kč). Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaná byla povinna v souladu s jejím ujednáním vrátit anonymizována dvě slova čerpané finanční prostředky.
10. Žalovaná peněžitou zápůjčku ve sjednané lhůtě do 10. 5. 2019 nevrátila, neboť na svůj dluh neuhradila ničeho, čímž se následujícím dnem dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalobkyně, na kterou anonymizována dvě slova své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., má tak vedle dlužné částky 4 000 Kč nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Úrok z prodlení náleží žalobkyni od 11. 5. 2019 ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl.
11. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalované dále nárok na úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 o. z.). Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
13. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.
14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
15. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.