Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3177/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 13. ledna 2006, č. j. -54, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 99.030,60 Kč s 16,8% úrokem z prodlení od 8. dubna 2004 do zaplacení a na nákladech řízení částku 3.960,- Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého ze žalovaných. K odvolání prvního žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 29. listopadu 2006, č. j. -86, rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k prvnímu žalovanému potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právnímu závěry soudu prvního stupně, považuje tyto za správné. Námitku prvního žalovaného, podle níž byl ve smlouvě o úvěru označen duplicitním rodným číslem náležejícím rovněž jiné fyzické osobě, nepovažoval za důvodnou, neboť první žalovaný byl ve smlouvě o úvěru kromě rodného čísla označen také jménem, příjmením a bydlištěm. Uzavření smlouvy o úvěru dne 31. července 2002 bylo prokázáno podpisem prvního žalovaného na smlouvě korespondujícím s podpisem na pokladním dokladu prokazujícím, že první žalovaný téhož dne převzal od žalobkyně v hotovosti částku 100.000,- Kč. S odkazem na ustanovení § 497 obchodního zákoníku uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovaným peněžní prostředky ve výši 100.000,- Kč, žalovaní se zavázali úvěr společně a nerozdílně vrátit ve sjednaných splátkách a zaplatit dohodnutý úrok. Tuto svou povinnost dosud nesplnili, první žalovaný je proto povinen zaplatit zůstatek dluhu ve výši žalované částky spolu s úroky společně a nerozdílně s první žalovanou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání namítaje, že v řízení bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, byla porušena České republika ad. Dovolatel dále uvádí, že upozornil soud prvního stupně na uvedení nesprávného rodného čísla v žalobě a žádal o odročení jednání z důvodu nemoci. Tato upozornění nebyla soudy akceptována, odvolací soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Zdůraznil, že jako občan České republiky má stejná práva jako žalobce, a to právo na ochranu svého jména, cti, identity a právo na spravedlivý proces. Skutečnost však nasvědčuje tomu, že soudci Krajského soudu v Hradci Králové jsou vůči jeho osobě podjatí. Konkrétně jde o soudce Mgr. P. K., Mgr. Z. S. a JUDr. V. H., kteří o věci jednali již několikrát. Považuje za nedůstojné, aby soudci telefonicky ovlivňovali jeho lékaře a požadovali informace o zdravotním stavu. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c) (dále jen „“). O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je tak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním, způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Od výše uvedeného závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, a proto je pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamná dovolací námitka týkající se vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ], tj. výhrada, že soud nepostupoval podle a nevyzval žalobkyni k odstranění vady žaloby v uvedení nesprávného rodného čísla prvního žalovaného.

Závěr o přípustnosti dovolání podle nelze také učinit na základě argumentace, jež se pojí s tzv. zmatečnostními vadami řízení (srov. ustanovení ). Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení uveřejněném pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, námitka, že řízení před soudy nižších stupňů je postiženou některou z vad řízení vypočtených v ustanoveních , a b) a , není způsobilým dovolacím důvodem; proto také nelze na základě takové argumentace připustit dovolání podle V posuzovaném případě jde o námitku dovolatele, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces tím, že odvolací soud věc projednal v nepřítomnosti druhého žalovaného, přestože se z jednání omluvil z důvodu nemoci, a výhrady týkající se podjatosti soudců odvolacího soudu. Přitom Nejvyšší soud podotýká, že v dovolání sepsaném zástupcem dovolatele již tyto výhrady (jež dovolatel původně uplatnil jako nezastoupený) nejsou obsaženy.

Jelikož dovolání prvního žalovaného není podle ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [ a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný prostředek.

V Brně 22. dubna 2008

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu