Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 278/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 47 456 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 815 Kč se zákonným úrokem z částky 10 815 Kč od 14.7.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 641 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 302,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 732,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27 334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 27 334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 815 Kč se zákonným úrokem z částky 10 815 Kč od 14.7.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 641 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 302,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 732,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27 334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 27 334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 47 456 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 9.8.2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. 542525478 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).
2. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce č. 542525478. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.
3. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy.
4. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 34.167 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7.155 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15.220 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11.792 Kč (dále jen„ poplatek“).
5. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1.237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.10.2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku.
6. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 19.7.2019.
7. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 3.10.2019. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 3.10.2019 činila dlužná jistina částku 27.334,81 Kč a dlužný poplatek částku 20.121,19 Kč.
8. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 27.334,81 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 4.10.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.
9. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 29.185 Kč.
10. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
11. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 71.456 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 71.456 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje.
12. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
13. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 47.456 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 27.334,81 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 20.121,19 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 9.732,71 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.302,96 Kč,
-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27.334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27.334,81 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.
14. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9.732,71 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 27.334,81 Kč od 4.10.2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020.
15. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.302,96 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 27.334,81 Kč od 11.10.2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020.
16. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
17. Žalobce doložil zákaznickou kartu žalovaného, v níž je vyplněna kolonka se jménem a příjmením žalovaného, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého pobytu, č. OP a jeho platnost, náhradní kontaktní adresa, žadatel je svobodný, má učňovské vzdělání, žije v nájmu,pracuje jako profese anonymizováno. Jako ověřené dokumenty jsou označeny - pracovní smlouva od 1.5.2015 na dobu neurčitou, výplatní pásky 6, 5/2018, inkaso 7, 6/2018. Příjem žadatele činí 23 200 Kč, ostatní příjmy 18 639 Kč, celkem příjmy 41 834 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, výdaje 6 500 Kč. Podpis žadatele a podpis obchodního zástupce.
18. Soud ve věci výzvou ze dne 15.9.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 1.10.2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.
19. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o zápůjčce ze dne 9.8.2018, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 40 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 74 167 Kč v 60 splátkách po 1 287 Kč a poslední splátka 1 184 Kč,
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, str. 36, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce č. 542525478, výše pohledávky činí 71 456 Kč bez příslušenství,
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28.6.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 66 177,31 Kč nejpozději do 13.7.2021.
20. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 34 167 Kč, sestávající z úroku ve výši 7 155 Kč, poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 15 220 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 11 792 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 40 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 74 167 Kč v 60 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 1 287 Kč a výše poslední splátky činí 1 184 Kč.
21. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
22. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
23. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
24. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
25. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
26. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
27. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
28. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
29. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
30. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.
31. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 34 167 Kč za zapůjčení částky 40 000 Kč na 60 týdnů, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 40 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 60 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 85 % jistiny, ročně přes 74 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
32. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
33. Soud má za to, že úrok ve výši 34 167 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 40 000 Kč na dobu 60 týdnů představující přes 85 % celé jistiny zápůjčky (ročně 74 %) je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
34. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
35. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 29 185 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 10 815 Kč a v této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.
36. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).
37. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
38. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
39. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Zákaznická karta obsahuje rozporné údaje v příjmech žalovaného, kdy je uveden jeden zdroj příjmů oproti příjmům domácnosti – mzdy žalovaného 23 200 Kč a dalšího příjmu 18 639 Kč, který není nijak specifikován, přičemž žalovaný žije v nájmu, sám, a jeho odhadované výdaje činí toliko 6 500 Kč měsíčně, což není nijak konkretizováno, zda v této položce je pouze nájem a inkaso nebo i náklady na stravu, oblečení, léky a podobně. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalovaném. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
40. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnocením způsobu plnění jejích dosavadních dluhů, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
41. Žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru i z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou podle ust. § 86 ZoSÚ, ve spojení s § 580 a § 588 OZ . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudované na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).
42. Spolu s částkou 10 815 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 28.6.2021, v níž mu byla stanovena lhůta k plnění nejpozději do 13.7.2021. Od 14.7.2021 je žalovaný v prodlení, a proto byl v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zavázán zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné částky.
43. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
44. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.