Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5401/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni v záhlaví citovaným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 13. března 2006, č. j. -4, kterým okresní soud nařídil podle rozhodčího nálezu rozhodčího senátu ustanoveného na základě rozhodčí smlouvy uvedené v čl. XI. Všeobecných obchodních podmínek pro finanční leasing movitých věcí (automobilů pořízených ve smluvním autobazaru A.) poskytovaný společností C., a. s. (dříve Č. L., a. s.) ze dne 24. října 2005, k vydobytí pohledávky ve výši 75 099,79 Kč, poplatku za rozhodčí řízení ve výši 5 494,23 Kč, pro náklady předchozího řízení ve výši 16 070,- Kč, a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil, soudního exekutora.

Proti tomuto rozhodnutí krajského soudu podal povinný včas dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 a Povinný odůvodnil dovolání poukazem na dovolací důvod podle a namítl, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že rozhodčí nález, který je v posuzované věci exekučním titulem, je vykonatelný a na nařízení exekuce nemá vliv skutečnost, že povinný podal k soudu žalobu na jeho zrušení, o níž nebylo dosud rozhodnuto. Výkonem rozhodčího nálezu ovšem hrozí závažná újma spočívající ve zmenšení majetku povinného a jeho rodiny, proto povinný požádal o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu a dále též o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu a jemu předcházejícího rozhodnutí okresního soudu. Výkon rozhodčího nálezu, s nímž povinný nesouhlasí, a který může být na základě jeho žaloby zrušen, by navíc byl v rozporu s dobrými mravy. Proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí krajského soudu a jemu předcházející rozhodnutí okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná se k dovolání povinného nevyjádřila.

Dovolání povinného není přípustné.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam dovolacímu soudu nepřednesl, a ani hodnocením argumentů vznesených v dovolání k takovému závěru dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Jak plyne z ustanovení a následujících ( ), soud při věcném posuzování návrhu na exekuci zkoumá pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného ( ), zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje exekuce nařízená nebo navržená jiným způsobem ( ), zda právo není prekludováno a zda navržený způsob exekuce na peněžité plnění není zřejmě nevhodný ( ). Pro nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) je přitom rozhodující, že jsou výše uvedené podmínky dány v době podání návrhu na nařízení exekuce ( ). Bude-li exekuční titul v dovolatelem tvrzeném řízení skutečně zrušen, tato okolnost může být hodnocena v rámci řízení o zastavení exekuce podle

Pokud dovolatel namítl, že nařízení exekuce je v rozporu s dobrými mravy, Nejvyšší soud připomíná, že o rozporu s dobrými mravy lze hovořit pouze v případě výkonu práv a povinností (formou právních úkonů nebo faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů. Podání návrhu na nařízení exekuce není výkonem práva ve smyslu , nýbrž využitím možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem ( , ) pro případ, že povinnost uložená exekučním titulem vydaným v nalézacím řízení nebyla splněna dobrovolně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. , publikované pod č. 67 v časopise Soudní judikatura č. 4/2003).

Dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle (i tento dovolací důvod uplatnil dovolatel pouze formálně, když v dovolání neuvedl žádné konkrétní námitky, které by jej naplňovaly) není sám o sobě způsobilý založit přípustnost dovolání podle , neboť ve smyslu dovolací soud přihlédne k vadě podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné; o takový případ se však v posuzované věci nejedná.

K návrhu povinného na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud uvádí následující. Užití institutu odkladu vykonatelnosti v řízení o dovolání / / proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí vyjmenovaných a d) je z povahy věci vyloučeno. O tom, že podanému návrhu nelze vyhovět dovolací soud zvláštní rozhodnutí nevydává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , a usnesení ze dne 7. června 2006, sp. zn. ). Požádat o odklad vykonatelnosti povinnému umožňuje v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů.

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání ( , věta první, ), podle ustanovení  a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2008

JUDr. Antonín  Draštík, v. r.

předseda senátu