Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5321/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 25. dubna 2007, č. j. -39, zastavil k návrhu soudního exekutora exekuci nařízenou na majetek povinného usnesením tohoto soudu ze dne 2. května 2006, č. j. -19 (výrok I.), účastníkům řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a oprávněné uložil povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 8 211,- Kč (výrok III.).

K odvolání oprávněné Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. srpna 2007, č. j. -49, změnil usnesení okresního soudu ve výroku III. tak, že uložil oprávněné povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 7 735,- Kč, zbylé výroky (I. a II.) potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na  náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že soudní exekutor je ze zákona oprávněn žádat na oprávněném složení zálohy na náklady exekuce, přičemž v posuzovaném případě stanovená záloha nepřekročila maximální možnou výši. Jestliže oprávněná ve stanovené lhůtě zálohu nezaplatila, soud k návrhu soudního exekutora exekuční řízení zastavil.

Proti tomuto rozhodnutí krajského soudu podala oprávněná včas dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení Oprávněná uplatnila dovolací důvod podle , tj. že napadené usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení exekuce považuje za předčasné. Soudní exekutor oprávněnou v průběhu exekučního řízení neinformoval o žádných svých krocích vedoucích ke zjištění zpeněžitelného majetku povinného (vyjma obecných informací o očekávané zdlouhavosti a problematické vymahatelnosti pohledávky) a provedení úkonů v tomto směru nebylo ani jinak prokázáno. Není tak zřejmé, zda soudnímu exekutorovi skutečně vznikly nějaké náklady, ani zda bylo složení zálohy na náklady exekuce v posuzované věci nezbytné. Odvolací soud dále nesprávně rozhodl, že náklady exekuce je soudnímu exekutorovi povinna hradit oprávněná. Exekuční řízení přitom bylo zahájeno důvodně a na jeho zastavení nenese oprávněná žádnou vinu. Uložení náhrady nákladů exekuce výlučně oprávněné je v rozporu s dobrými mravy a za dané situace, kdy soudní exekutor neučinil ve věci téměř žádné úkony, jde téměř o bezdůvodné obohacení. Není ani zřejmé, jakými náklady je výsledná částka nákladů exekuce tvořena. Soudní exekutor provedení úkonů v exekučním řízení nijak nedoložil a ke stanovení nákladů tak v podstatě došlo „paušálně“. V závěru dovolatelka zdůraznila, že se v rozhodovací praxi soudů nejedná o ojedinělý případ a náprava ze strany dovolacího soudu by tedy byla více než případná. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení krajského soudu, jakož i jemu předcházející usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému řízení nebo shledá-li, že jsou dány důvody pro zastavení exekuce, změnil napadené usnesení krajského soudu ve výroku o nákladech exekuce tak, že uloží povinnému povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce nebo rozhodne, že žádný z účastníků není povinen nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce.

Povinný se k dovolání oprávněné nevyjádřil.

Dovolání oprávněné ve věci samé není přípustné.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Oprávněná argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam sice přednesla, jejich hodnocením ale k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Podle ustanovení , má soudní exekutor právo požadovat na oprávněném v exekučním řízení zaplacení přiměřené zálohy na náklady exekuce (ne více než stanoví ve spojení s , o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů), jejíž výši a lhůtu k úhradě sám určí. Jestliže oprávněný takto stanovenou zálohu ve výši odpovídající shora uvedeným ustanovením citované vyhlášky nezaplatí, soud ve smyslu k návrhu soudního exekutora exekuční řízení bez dalšího zastaví (splnění podmínek pro osvobození oprávněné od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení , věta druhá, tvrzeno nebylo).

Rozhodnutí odvolacího soudu je proto správné.

Dovolání proti výroku o nákladech řízení, a tedy ani proti výroku o nákladech exekuce, není rovněž přípustné. Podle ustanovení , a není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání ( , věta první, ), podle ustanovení  a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě neúspěšného dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly ( , věta první, , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2008

JUDr. Antonín  Draštík, v. r.

předseda senátu