Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 875/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hradci Králové (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. března 2006, č. j. -121, pod bodem I. výroku žalované uložil, aby žalobkyni udělila souhlas s provedením výměny plynových rozvodů v domě v rozsahu vyplývajícím z projektové dokumentace projektantky V. B., zpracované v lednu 2002, která je nedílnou součástí rozsudku. Pod bodem II. zamítl žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala udělení souhlasu s podáním žádosti o stavební povolení m. H. K. za účelem výměny stávajících plynových rozvodů v označeném domě. Dále rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že účastnice jsou podílovými spoluvlastnicemi domu, každá v rozsahu ideální poloviny. Žalobkyně 10. 6. 2002 podala žádost o stavební povolení k výměně stávajících plynových rozvodů v předmětném domě. Rozhodnutím M. m. H. K. z 2. 8. 2002 bylo řízení o vydání tohoto stavebního povolení zastaveno z důvodu, že žalobkyně ve stanovené lhůtě nepředložila souhlas žalované s touto výměnou. Technik F. P. 13. 6. 2003 provedl revizi plynových rozvodů v suterénu označeného domu, zjistil několik netěsností, doporučil provést náhradu rozvodu včetně nevyhovujících uzávěrů a hlavního uzávěru a celkové hodnotil rozvody jako nezpůsobilé pro dlouhodobější provoz. Ze znaleckého posudku V. B. z 9. 9. 2005 soud zjistil, že část páteřního rozvodu ve sklepě domu byla rekonstruována a nový rozvod byl napojen na stávající šroubovaný rozvod v domě. Všechny rozvody v bytech jsou šroubované a některé části v přízemí domu jsou zhotoveny z pozinkovaného materiálu. Použití pozinkovaných trubek je nepřípustné. K zákazu jejich používání došlo v 50. letech minulého století. Znalec zjistil detektorem drobné úniky plynu. Ze zápisů o zkoušce pevnosti – těsnosti nízkotlakého plynovodu v domě a revizi plynového zařízení z února a března 2006 soud zjistil, že na žádost žalované byl stávající šroubovaný domovní plynovod vedený od stoupacího vedení k jednotlivým plynovým spotřebičům v bytech nájemníků C. a F. nahrazen ocelovým bezešvým potrubním svařovaným. Žalobkyně nesouhlasila s dílčími opravami plynového zařízení a odmítla se podílet na vzniklých nákladech. Soud prvního stupně na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že plynové zařízení v domě je třeba rekonstruovat podle projektu zpracovaného V. B. s ohledem na bezpečnost provozu plynového zařízení. Proto nahradil souhlas žalované s provedením výměny plynových rozvodů.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 2. října 2006, č. j. -150, rozsudek soudu prvního stupně vyjma nenapadeného výroku pod bodem II. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci a odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že soud prvního stupně nárok žalobkyně správně posuzoval podle § 139 odst. 2 ObčZ, neboť jde o neshodu spoluvlastníků při hospodaření se společnou věcí. Závěry znalce B. o potřebě provedení výměny plynových rozvodů v předmětném domě žalovaná nevyvrátila znaleckým posudkem J. Č., který si nechala sama vyhotovit. Přes rozdíly v závěrech obou znalců, znalec Č. se shodl se znalcem B., že ve stávajících rozvodech jsou použity pozinkované trubky, jejichž použití je zakázáno, a ani tento znalec nevyloučil případnou rekonstrukci v delším časovém období. Podle odvolacího soudu je třeba znalecký posudek znalce Č. hodnotit jako účelový, protože byl podán na žádost žalované, a přestože zjistil závady v rozvodech minimálně v použití pozinkovaných trubek, dospěl k závěru, že není nutná neodkladná rekonstrukce. Nahrazení projevu vůle za žalovanou s provedením výměny plynových rozvodů je proto důvodné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v tom, že „jde o rozhodnutí, které dosud nebylo řešeno Nejvyšším soudem ČR a mohlo by mít dopad na rozhodování soudů při neshodách ve spoluvlastnictví, a to zejména v situaci, kdy je jeden spoluvlastník nucen k uskutečňování investic přes jeho zamítavé stanovisko“. Právní závěr odvolacího soudu neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Poukázala na rozdílné závěry znalce J. Č. od závěrů znalce V. B., jakož na zápis o tlakové zkoušce. Vytkla soudům, že se jednoznačně nevypořádaly s provedenými důkazy, nezohlednily důkazy jí předložené a nevyhověly jejímu návrhu na provedení revizního znaleckého posudku a výslech svědka Š.. Žalovaná je toho názoru, že rozvod plynu v domě odpovídá normám a že není třeba žádat o vydání stavebního povolení.

Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání, neboť nejde o řešení otázky, jež by měla po právní stránce zásadní význam. Uvedla, že žalovaná namítá nesprávné právní posouzení věci, v dovolání však brojí proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů. Pokud by se dovolací soud zabýval věcí samou, navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto s tím, že oba soudy náležitě zjistily skutečný stav věci a z těchto zjištění vyvodily správné právní závěry.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení a c), odst. 3 . Protože předpoklad stanovený v nebyl naplněn, přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení , odst. 3 , podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je tak podle přípustné jen (jak vyplývá přímo z jeho textu) pro řešení právních a nikoli skutkových otázek. Dovolatel, opírající přípustnost dovolání o , proto musí napadat rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , publikované pod č. C 3080 v Souboru rozhodnutí vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck Praha.

V této věci dovolatelka sama konkrétní otázku zásadního právního významu, která by měla být dovolacím soudem řešena, jak výše uvedeno k obsahu jejího dovolání, neformulovala. K tvrzením dovolatelky ohledně přípustnosti jejího dovolání lze jen poznamenat, že není nijak ojedinělé, že soudy rozhodují o neshodách spoluvlastníků podle § 139 odst. 2 ObčZ, týkajících se údržby, oprav, rekonstrukce společné věci, což je vždy spojeno s povinností spoluvlastníka, který s tím nesouhlasí, podílet se na investicích, které bude třeba vynaložit, v případě, že jeho nesouhlas nebude shledán opodstatněným.

Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť neřeší otázku zásadního právního významu a není v rozporu s hmotným právem. Totéž platí ohledně námitek procesní povahy, neboť dovolací soud neshledává, že by dovolací přezkum tvrzených procesních pochybení odvolacího soudu stran hodnocení provedených důkazů či nepřipuštění dalších důkazů navržených žalovanou mohly vést k rozhodnutí, jímž by dovolací soud zobecnil řešení určité procesní otázky pro jiné případy téhož či obdobného druhu. Ani v tomto směru dovolatelka konkrétní právní otázku nevymezila a dovolací soud neshledal, že by odvolací soud postupoval v rozporu s procesní judikaturou obecných soudů.

S ohledem na uvedené dovolací důvody soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání v daném případě naplněny. Uplatněnými dovolacími důvody podle by se dovolací soud mohl blíže (t. j. nejen z hlediska přípustnosti dovolání) zabývat jen v případě přípustného dovolání. Dovolací důvod, že skutková zjištění soudu nemají oporu v provedeném dokazování, nemůže být v dovolání přípustném podle uplatněn a dovolací tvrzení v tomto směru nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání.

Dovolací soud proto podle za použití dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady (, , a ). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , , , a ve znění pozdějších předpisů, částku 2 000,- Kč, dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle , kterou se mění , advokátní tarif, a daň z přidané hodnoty v částce 437,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 10. dubna 2008

JUDr. František B a l á k , v. r.

předseda senátu