Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5448/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve V. (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. března 1999, č. j. -31, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně E. P. částku 307.263,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 2. 10. 1995 do zaplacení, zamítl žalobu v rozsahu blíže specifikovaného příslušenství a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podali dne 11. 8. 1999 odvolání oba žalovaní.

Dne 30. 3. 2007 původní žalobkyně E. P. oznámila Krajskému soudu v B. jako soudu odvolacímu, že pohledávku, která je předmětem řízení, postoupila smlouvou L. J.; k oznámení zároveň připojila smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 20. 3. 2007 ověřenou formou vidimace Městským úřadem ve S. u B. U jednání dne 25. 6. 2007 odvolací soud usnesením prohlásil, že v řízení bude dále pokračovat na straně žalobce s Leopoldem Ježem.

Rozsudkem ze dne 29. června 2007, č. j. -142, odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně jen tak, že žalovaní jsou povinni částku přisouzenou E. P. zaplatit L. J. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Jelikož odvolací řízení bylo zahájeno předtím, než nabyla účinnosti novela provedená , posoudil odvolací soud otázku procesního nástupnictví v řízení – jako důsledek singulární sukcese – podle právní úpravy platné před 1. 1. 2001. Protože E. P. odvolacímu soudu oznámila, že nastala skutečnost, se kterou hmotné právo spojuje převod práva (byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky), o než v řízení jde, a tuto skutečnostu doložila, nepřihlédl odvolací soud k později uplatněným námitkám o absolutní neplatnosti postupní smlouvy; za procesního nástupce v řízení tak považoval L. J.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala E. P. dovolání, jehož přípustnost opírá o a uplatňuje v něm dovolací důvody podle ) písm. a) a b) Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí shledává v nesprávném posouzení otázky procesního nástupnictví na základě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky. Namítá, že smlouvu uzavřela v tísni, za nápadně nevýhodných podmínek, navíc jde o právní úkon učiněný nesvobodně a nevážně, jenž odporuje dobrým mravům. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 15. března 1999, tedy před účinností novely provedené Odvolací soud proto ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 15. tohoto zákona projednal odvolání žalovaných a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů, t. j. podle ve znění do 31. 12. 2000 (dále jen „“). S ohledem na to i dovolací soud podle bodu 17. téže části a hlavy musel v řízení o dovolání postupovat podle procesních předpisů účinných před 1. 1. 2001.

Dovolací soud se předně zabýval otázkou, zda dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou.

Z vyplývá, že dovolání může podat účastník řízení. V tzv. řízení sporném, kterým je i řízení v projednávané věci, jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný, tj. ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a ten, koho žalobce v návrhu označil za žalovaného.

Došlo-li v průběhu občanského soudního řízení - podle právní úpravy platné před 1. 1. 2001 - k singulární sukcesi, přecházela na cessionáře i práva a povinnosti dosavadního subjektu (dosavadního účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním práv spojená, včetně práv procesních. Šlo o přímé procesní nástupnictví, takže ke změně v osobě účastníka řízení docházelo bez toho, aby o ní soud rozhodoval. Jedinou podmínkou bylo, aby singulární sukcese byla u soudu uplatněna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. srpna 1996, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2/1997 pod poř. č. 11, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1999 sp. zn. uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 16, části I, pod číslem 171). Okamžikem, kdy E. P. uplatnila singulární sukcesi u soudu, přestala být na základě hmotného práva v takovém postavení, aby ji zákon nadále považoval za účastnici řízení. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že odvolací soud u jednání dne 25. 6. 2007 usnesením „rozhodl“, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s L. J.; k procesnímu nástupnictví totiž došlo nikoliv rozhodnutím soudu, nýbrž tím, že E. P. soudu oznámila, že nastala skutečnost, se kterou hmotné právo spojuje převod práva, o než v řízení jde. Z pohledu shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu nelze „usnesení“ vyhlášené u jednání dne 25. 6. 2007 považovat za rozhodnutí, ale jen za oznámení, že odvolací soud singulární sukcesi na straně žalobkyně bere na vědomí, a s kým bude jako s účastníkem řízení dále jednat.

Není-li – jak bylo výše vyloženo – E. P. účastnicí řízení, nemůže být ani legitimována k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu; jestliže je přesto podala, jde o dovolání podané někým, kdo k tomu není oprávněn a dovolacímu soudu nezbylo, než-li takové dovolání odmítnout [, ]

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovaným ani žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti E. P. právo ( věta první, , a věta první ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. března 2008

JUDr. Václav Duda

předseda senátu