Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
123 C 3/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, částky ve výši částka a úroku ve výši 75,91 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku ve výši 75,91 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka, příslušenství a smluvní pokuty částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka. Před poskytnutím úvěru žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru příjmení a NRKI, provedla lustrace v insolvenčním rejstříku a v registru neplatných dokladů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 108,77 % ročně (s tím, že se jedná o efektivní úrokovou sazbu, nominální úroková sazba činí 75,91 % ročně) zaplatit ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje anonymizováno rok. Žalovaný neplatil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni uhradil pouze anonymizováno řádných splátek a jednu splátku v částce částka v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tj. žalovaný celkem uhradil částka. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo podle bodu 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů. Konkrétně žádala 6 x částka za prodlení se splátkami číslo celkem částka. Podle bodu 6.2 smlouvy vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka za každou splátku v prodlení trvajícím 15 dnů, tj. za splátky číslo – 9 a 18 – 25, celkem částka. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s 24. splátkou splatnou dne datum o délce 65 dnů, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání, konkrétně bodu 6.3, automaticky zesplatněn, k původní dlužné jistině úvěru ve výši částka se připočetly veškeré dosud nezaplacené úroky ve výši částka, nová jistina tak činila částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Za dobu od datum do datum dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 žalobkyni nevzniklo právo na platby spojené s prodlením. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka za prodlení se zaplacením anonymizováno splátek (6 x částka) a náhrady nákladů za prodlení částka x částka (za třináct splátek v prodlení déle než 15 dnů), celkem částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení za dobu od datum do datum (den vyhotovení žaloby) ve výši částka a úroku ve výši 75,91 % ročně z původní dlužné jistiny od datum do zaplacení, maximálně však do doby než úrok dosáhne částky částka.
2. Jednání bylo nařízeno na datum a dostavili se jak žalovaný, tak právní zástupce žalobkyně (v substituci). Žalovaný uvedl, že mu věc přijde absurdní, žalobkyni již zaplatil asi částka, tj. anonymizováno. Nájemné platil ve výši částka měsíčně oproti v hodnocení klienta uvedené částce částka, komunikace probíhala skrze email, poté mu byly k podpisu předloženy dokumenty, které pořádně nečetl a podepsal je. V době sjednávání úvěru měl další asi čtyři úvěry u jiných subjektů, potřeboval zaplatit dluhy vzniklé v souvislosti s těmito úvěry. Nyní jsou zaplacené, není vedena exekuce. K výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), stran doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného prověřování úvěruschopnosti žalovaného právní zástupce žalobkyně požádal o poskytnutí lhůty, tato mu s ohledem na typizaci sporů soudem poskytnuta nebyla.
3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů od datum.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvního formuláře a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, jenž se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 108,77 % ročně ve anonymizováno měsíčních splátkách po
částka, splatných 10. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum na bankovní účet číslo bankovní účet s označením„ příjmení“ a variabilním symbolem ve znění čísla smlouvy. Z formuláře„ hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným zjišťovala údaje týkající se jeho osoby i majetkové situace, takto měl žalovaný uvést, že je ženatý, vzdělání má ukončené maturitou, žije u rodičů, od anonymizováno rok je zaměstnaný u právnická osoba – právnická osoba na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem částka, žádné další příjmy uvedeny nebyly. Výdaje byly uvedeny v částce částka, přičemž se jednalo o částku částka představující životní minimum, částka představující výdaje dítěte a částka představující náklady bydlení. K tomu žalobkyně kalkulovala s rezervou ve výši částka a za takové situace uzavřela, že disponibilní zdroje ke splácení činí částka. Z výpisu o lustraci v registru příjmení bylo zjištěno, že k osobě žalovaného zde nejsou vedeny žádné údaje. Tato lustrace byla provedena dne datum, tzn. den po podpisu smlouvy žalovaným (datum) a den před podpisem smlouvy žalobkyní (datum).
6. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo v čl. 6 smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný takto ocitl v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se splátkou o délce 15 dnů bylo v čl. 6 smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat zaplacení náhrady nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši částka za každou splátku. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo v čl. 6 sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí v den zesplatnění novou jistinu úvěru, byla v čl. 6 smlouvy smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Z karty klienta bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr splácel a kdy byl v prodlení se zaplacením splátek, celkem podle tohoto výpisu uhradil žalobkyni částka. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn částkou částka z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů, žalovaný byl vyzván k zaplacení do 10 dnů od odeslání. Z výzev k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dluhu.
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty do 15 dnů od odeslání, tj. od datum.
8. Z vyjádření znalce včetně přílohy a prohlášení klientů soud neučinil skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.
9. Na základě shora uvedených skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně sjednala s žalovaným dohodu, na základě které se zavázala poskytnout mu úvěr částka, což také dle předloženého dokladu a účastnické výpovědi žalovaného učinila, žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku 108,77 % ročně splatit formou 48 měsíčních splátek po částka se shora uvedenou splatností. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, úvěr byl automaticky zesplatněn a žalovanému vznikla povinnost platit žalobkyni další sjednané nároky (sankční ujednání, náklady za upomínání apod.). Žalovaný žalobkyni podle jejích tvrzení zaplatil částka, s tím žalovaný v podstatě souhlasil, když uvedl, že uhradil asi částka.
10. Po právní stránce postupoval soud následovně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo)
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném v době právního jednání.
17. Soud při jednání, kterého se účastnila, poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně výzvě soudu nevyhověla, a tedy neunesla procesní břemeno tvrzení a zejména důkazní.
18. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů v kontextu účastnické výpovědi žalovaného nebylo zjištěno, že by žalobkyně dostála v plném rozsahu své zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Přestože určité kroky v tomto směru činila, jednalo se spíš o formální postup, nikoli zjištění a ověření reálných údajů. Takto podle formuláře žalovaný uvedl, že je ženatý, zaměstnaný s příjmem částka měsíčně a žije u rodičů s náklady částka. Soudu však nebyly předloženy žádné doklady k prokázání těchto skutečností. Mohlo se jednat o smlouvy, výpisy z účtu, výplatní pásky, faktury, vyúčtování, stvrzenky apod. Co se týká příjmů, existence zaměstnaneckého poměru a jeho podmínek, a výdajů za bydlení, jedná se o faktory, které zásadním způsobem ovlivňují schopnost spotřebitele splácet. Nelze se bez dalšího spolehnout na údajné tvrzení žalovaného o výši příjmu, výdajích za bydlení v částce částka, přičemž tato částka reálně nepokrývá ani standardní náklady na energie, a v takovém případě je třeba přistoupit k detailnějšímu dotazování a prověřování, nadto žalovaný sám uváděl, že v době sjednávání úvěru platil nájem částka měsíčně. Co se týká dalších výdajů, žalobkyně se spolehla pouze na paušální částku životního minima, která však neodráží skutečné výdaje žalovaného, a na výdaje dítěte. Nezjistila, že žalovaný měl další úvěry a s nimi související dluhy a dostával se tzv.„ do začarovaného kruhu“, přičemž za takové situace zcela jistě bonitní nebyl. Pokud by žalobkyně úvěruschopnost zjišťovala řádně a s odbornou péčí, k tomuto závěru by také sama musela dospět. Žalobkyně nepředložila ani výpis o provedené lustraci v databázi NRKI.
19. V této souvislosti soud poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2020, č. j. 22 Co 98/2020 – 89, dle kterého mj. proces zjišťování úvěruschopnosti je zakotven nejen za účelem ochrany spotřebitele, ale zároveň na ochranu věřitele, který v případě, že zjistí, že potenciální klient by nebyl schopen dostát svým závazkům, úvěr neposkytne a vyhne se tak majetkovým ztrátám. Zároveň zdejší soud již opakovaně v obdobných věcech žalobkyně upozorňoval na to, že zcela určitě jsou některé výdajové položky uváděny paušální částkou, která však neodpovídá skutečnosti a je uváděna nikoli spotřebitelem, ale žalobkyní. K tomuto se také v citovaném rozsudku vyjádřil Krajský soud, a to ohledně uváděného životního minima částka. příjmení byla označena za značně podhodnocenou, a to za účelem uměle vytvořené bonity spotřebitele. Zdejší soud se s argumentací Krajského soudu zcela ztotožňuje, a proto na jeho rozhodnutí odkazuje.
20. Jelikož ze strany žalobkyně došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).
21. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Za nespornou vzal soud také skutečnost, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka. Za situace, kdy soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou a žalovaný poskytnutou částku výrazně přeplatil, tak soud dospěl k závěru, že na jeho straně nevzniklo ani bezdůvodné obohacení a žalobu proto jako nedůvodnou zamítl v celém rozsahu.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy ve věci zcela úspěšný žalovaný náhradu nákladů nepožadoval a ani ze spisového materiálu nebylo zjištěno, že by mu nějaké náklady vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.