Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 855/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci navrhovatelů a) J. T., b) D. T., zastoupeni advokátem za účasti D. P. V. A S. G., d., zastoupenému advokátem v řízení podle , o bezplatném převodu vlastnického práva ke garáži, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání družstva proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2006, č. j. -127, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci výše označeným bylo změněno ve výroku I. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2004, č. j. -91, tak, že družstvu byla stanovena povinnost vypracovat prohlášení vlastníka a navrhnout jeho vklad do katastru nemovitostí v tom obsahu, že v budově evidované dosud jako garáž na pozemku p. č. st. 1414 o výměře 207 m2 (v usnesení soudu prvního stupně označeného jako p.č. st. 1598 o výměře 200 m2) v k.ú. N. U. se vymezují jednotky podle v platném znění, kterými jsou jednotlivé garáže v této budově v celkovém počtu 12. Toto prohlášení musí splňovat veškeré formální a obsahové náležitosti definované v ust. cit. zákona s tím, že jako jednotky se vymezují dosavadní garáže, jichž je v této budově celkem 12 a s tím, že ke každé jednotce přísluší podíl na společných částech budovy odpovídající poměru k podlahové ploše všech 12-ti jednotek a týž podíl na pozemku tvořeném parcelou č. st. 1414, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Výroky II., III. usnesení odvolacího soudu bylo usnesení soudu prvního stupně změněno (a též nově rozhodnuto) tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před žádnou z nižších instancí. Ve výroku IV. usnesení odvolacího soudu byla družstvu stanovena povinnost nahradit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě částku 7.556,50 Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení zálohovaných státem, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

Odvolací soud po doplnění skutkových zjištění dospěl k závěru, že navrhovatelé mají předmětnou garáž v nájmu, a proto jsou posléze oprávněni – na základě vkladu prohlášení vlastníka o garážích jako jednotkách - domáhat se po družstvu bezplatného převodu této garáže podle ustanovení , o vlastnictví bytů. Odvolací soud měl zato, že posouzení, zda na uvedenou budovu a garáže lze učinit prohlášení vlastníka, přísluší soudu, nikoli stavebnímu úřadu. Odvolací soud, při připuštění změny návrhu podle a 2 , fakticky potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené meritorní části a rozhodl též o náhradě nákladů v řízení před oběma instancemi.

Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání. Dovodilo v něm jeho přípustnost pro zásadní právní význam napadeného usnesení s tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a rozhodnutí spočívá rovněž na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel vytýkal odvolacímu soudu, že připustil svým usnesením ze dne 21. 3. 2006, č.j. , ve stádiu odvolacího řízení změnu návrhu navrhovatelů, a to v rozporu s , podle kterého v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok. Dovolatel nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že budova, níž se nachází garáž navrhovatelů a dalších 11 samostatných stavebně oddělených garáží, je samostatnou budovou ve smyslu ustanovení Dovolatel vymezil otázku zásadního právního významu tak, že je sporné, který z orgánů (soud, katastrální úřad či stavební úřad) má pravomoc posoudit, zda budova ohledně níž je prohlášení vlastníka navrhovateli požadováno, je budovou ve smyslu a c/ zákona Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně také žádal o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

Navrhovatelé se k dovolání písemně vyjádřili. Shledali dovolání družstva nepřípustným, neboť zpochybňuje postup odvolacího soudu při změně návrhu, a dožadovali se odmítnutí dovolání a přiznání náhrady nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud zjistil, že družstvo, zastoupené advokátem, podalo dovolání v zákonné lhůtě (, ). Musel se však poté zabývat tím, zda právní otázky nastolené dovolatelem zakládají přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí (, odst. 3 o. s. ř), neboť jiná alternativa přípustnosti dovolání nepřipadala vzhledem k faktické konformitě rozsudků nižších instancí v úvahu. Přípustnost takového dovolání se mohla opírat pouze o právní otázky odpovídající ustanovení , tj. nesprávnému právnímu posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. a řada dalších), případně o další řádně vymezené právní otázky - nikoli o široce založené procesní námitky.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Vzhledem k ustanovení , a c. platí, že i za odvolacího řízení je přípustná změna návrhu na zahájení řízení. V daném případě nešlo o nově uplatňovaný nárok, ale o změnu původního návrhu spočívající v jiném označení téže garáže. Výsledky řízení před soudem prvního i druhého stupně tak mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, a proto (s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení) nic nebránilo tomu, aby odvolací soud změnu návrhu připustil. Proti rozhodnutí o připuštění změny návrhu není odvolání přípustné a ani dovolací soud je nemůže přezkoumat (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Tato dovolatelem vymezená právní otázka tak nemůže založit přípustnost dovolání podle , odst. 3

Pojem budovy je pro účely vymezen v zákona tak, že jde o trvalou stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými prostory, s výjimkou hal. Zákon též vymezuje pojem nebytového prostoru [písm. c/ citovaného ustanovení].

Při posouzení samostatnosti předmětné budovy jde z hlediska rozhodnutí ve věci samé o tzv. předběžnou (prejudiciální) otázku správní povahy. Soud buď může postupovat podle ve spojení s , tj. na návrh účastníka řízení si vyžádat stanovisko správního orgánu, nebo může ve smyslu tuto otázku posoudit sám, jestliže má za to, že je schopen sám zjistit relevantní skutkové okolnosti a posoudit je. Odvolací soud proto nepochybil, pokud na základě doplněných skutkových zjištění (ohledání místa) dospěl k závěru, že budova bez č.p./č.e. na pozemku parc.č. 1414 v k.ú. N. U. je samostatnou budovou ve smyslu ustanovení , c/

Ze skutečností zjištěných odvolacím soudem plyne i jeho správný právní závěr ohledně garáží jako samostatných jednotek ve smyslu a souvisejících Podle katastrálního listinného operátu, ohledání i právních závěrů odvolacího soudu jde o garážové boxy (12 řadových garáží), které jsou způsobilé být jako jednotky předmětem vlastnictví (z nauky k tomu podrobněji např. Dvořák, T.: Vlastnictví bytů a nebytových prostor, ASPI, Praha 2007, str. 40 – 43).

S ohledem na jedinečnost skutkového stavu tedy nelze dovodit kontradikci judikatury vyšších soudů ani to, že by byly otázky nastolené dovolatelem řešeny v rozporu s hmotným právem. Podmínky přípustnosti dovolání tedy nebyly splněny a dovolací soud dovolání družstva podle věty první a odmítl jako nepřípustné.

Navrhovatelé měli podle a 146 odst. 3 právo na náhradu nákladů řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání. Za tento úkon náleží podle (ve znění účinném do 1. 9. 2006) sazba 10.000,- Kč, zvýšená o tehdejších 20% za společné zastoupení na 12.500,- Kč a krácená za jediný úkon v dovolacím řízení a odmítnutí dovolání dvakrát o polovinu (, , , cit. vyhl.), tj. na částku 3.125,- Kč.; s přičtením režijního paušálu 75,- Kč pak 3.200,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát M. J. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z přidané hodnoty (19%), tedy částka 608,- Kč. Celkem tedy náklady řízení ve výši 3.808,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 28. března 2008

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu