Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 126/2021-12
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 520 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení, 9,75 % z částky 1 520 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 520 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení, 9,75 % z částky 1 520 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném uhrazení částky ve výši 3 040 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 20. 1. 2018 a 1. 4. 2019.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.
4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalovaný cestoval ve dnech 20. 1. 2018 a 1. 4. 2019 dopravním prostředkem číslo to v obou výše uvedených dnech, provozovaný žalobkyní, bez platného jízdního dokladu a na místě při přepravní kontrole neuhradil jízdné v celkové výši 40 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč. Na dlužnou částku žalovaný přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho.
5. Co se právního hodnocení týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 a násl. obč. zák., na základě které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni jízdné. Při přepravní kontrole se ovšem žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a byl proto povinen uhradit v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a přepravními podmínkami jízdné a přirážku k jízdnému, což neučinil. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.