Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5324/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce L. R., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně U. b., a. s. \"v l.\", proti žalovaným 1) M. spol. s r. o., 2) D. R., a 3) C. a. s., všem zastoupeným advokátkou, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. října 2005, č.j. -331, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na (dále jen „ “) a na čl. I a - potvrdil usnesení ze dne 17. června 2005, č.j. -318, jímž Krajský soud v Brně vyhověl návrhu žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupila J. B., a. s, (dále jen „banka“).

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod práva na jiného (v daném případě žalobce směnku převedl rubopisem na banku), a banka se vstupem do řízení souhlasila.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále jen „ “) a co do důvodů na ustanovení Dovolatelé namítají, že řízení je postiženo vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. uplatňují dovolací důvod podle ustanovení

Odvolacímu soudu zejména vytýkají, že se nezabýval výhradou uplatněnou již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, podle níž původní žalobkyně (U. b., a. s.) nebyla aktivně legitimována k vedení sporu. Současně zdůrazňují, že „námitku aktivní legitimace je třeba zkoumat vždy z pohledu skutečností, které nastaly před vydáním směnečného platebního rozkazu, neboť pro rozhodnutí o námitkách je rozhodující stav, jaký tu byl v době vydání směnečného platebního rozkazu“. Přitom „zůstává otázkou“ - pokračují dovolatelé - zda v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu je vůbec užití ustanovení namístě a zda „by nebylo důvodné přihlížet k přechodu práva až v případném exekučním řízení“.

Dovolání žalovaných je přípustné podle ustanovení ; není však důvodné.

Nejvyšší soud, posuzuje možnost užití ustanovení v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, již v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož převod směnky indosamentem je hmotněprávním úkonem účastníka a žádné z ustanovení ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání. Citovaným usnesením přitom zamítl jako nedůvodné dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o vstupu nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního účastníka ( ).

Neopodstatněnou pak Nejvyšší soud shledává i výhradu, podle níž se soudy nižších stupňů nezabývaly otázkou aktivní věcné legitimace původní žalobkyně (U. b., a. s.). Potud odkazuje na závěry formulované např. v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, od nichž nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Byla-li totiž výhrada nedostatku aktivní věcné legitimace původní žalobkyně vznesena v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, bude se jí soud zabývat až při rozhodování ve věci samé a nikoli v rámci rozhodování o návrhu na vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního účastníka. V opačném případě, tj. kdyby žalovaní tuto výhradu v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu neuplatnili, soud by se - vzhledem k zásadě koncentrace námitkového řízení ( ) - při rozhodování o tom, zda směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti nebo jej (zcela nebo zčásti) zruší, otázkou aktivní věcné legitimace původní žalobkyně nezabýval ani při rozhodování o návrhu podle , ani při rozhodování ve věci samé. Přitom by vycházel z toho, že původní žalobkyně nositelkou práva, o něž v řízení jde, vskutku je.

Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání zamítl ( část věty před středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. března 2008

JUDr. Petr G e m m e l , v. r.

předseda senátu