Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 39/2022-39

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobní návrh se co do částky zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky ve výši částka zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobní návrh se co do částky zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a částky ve výši [částka] zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se právnická osoba Smlouvu o druh úvěru ze dne datum. Dle této smlouvy byla žalované na její žádost poukázána částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku dne datum spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka a úrokem částka, tj. celkem k vrácení částka. Žalovaná však ke dni sepisu žaloby ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, převedena na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobce proto požaduje po žalované nejen částky uvedené shora, ale i částku částka jako smluvní pokutu a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a kapitalizovaný úrok částka. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle , 3 a jednal dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo vykázáno doručení dnem datum.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o druh úvěru ze dne datum, předsmluvní informace, výpis z účtu původního věřitele název číslo, příkaz k úhradě částky částka na účet žalované ze dne datum, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvu před podáním žaloby ze dne datum s podacími lístky. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi věřitelem a žalovanou Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši částka, přičemž k vrácení se žádá suma částka (včetně jistiny, úroku a poplatku). Podle § 580 odst. 1 o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve druh smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Smlouva, která byla žalobcem předložena, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“ a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Nicméně z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Zda si věřitel zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutém termínu, toto nebylo soudu doloženo. Soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce totiž požaduje po žalované„ poplatek“ ve výši částka, aniž by bylo uvedeno, jak byl tento poplatek určen a proč právě v této výši, jedná se o částku pevnou bez ohledu na dobu splácení. Jedná se v podstatě o úrok číslo z půjčky trvající číslo dnů. Smlouva se jeví jako celkově nevyvážená, v neprospěch spotřebitele, neboť věřitel si nárokuje poplatek i za splátkový kalendář, výzvy k plnění v případě prodlení se zvyšují dle počtu dní prodlení se splácením dluhu, úrok se účtuje i za odstoupení od smlouvy do splacení jistiny. S poukazem na shora uvedené je posuzována smlouva o úvěru jako neplatné právní jednání.

4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že předchůdce žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako z bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce mu ničeho dosud neuhradila. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka, která byla žalované poskytnuta. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované částku částka žalobci uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení dle a dle nař. vl. č. , do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle Zákonný úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po splatnosti dluhu dle výzvy ze dne datum, tedy ode dne následujícího po datum. Ve zbývající části byla žaloba co do částky zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky ve výši částka, zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění.

5. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná tento spor vyvolala neuhrazením jistiny, ve které měl žalobce plný úspěch, pak soud uzavřel, že mu náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle částku částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby a sepis upomínky), tj. částka. Dále žalobci náleží dle a a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. Protože byly přiznány 3 úkony, jde o částku celkem částka x číslo = částka. Dle patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je tedy povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve shodné lhůtě jako shora.

7. Soud uložil žalované doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí žalovaná (i kdyby žalobce podal žalobu jen o částku částka, činil by soudní poplatek částka), ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalované bylo uloženo doplatit soudní poplatek také proto, že tento spor vyvolala tím, že na upomínky nereagovala a ani na bezdůvodném obohacení ničeho neuhradila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.