Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
63 C 257/2021
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 29. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) podle uzavřené smlouvy o přepravě osob, a to s odůvodněním, že se žalovaný při revizi jízdenek, uskutečněné dne 22. 1. 2021 v tramvaji - lince 9 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, neprokázal platnou jízdenkou. Žalobkyni jako přepravci tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě ani dodatečně neuhradil, jak vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaný se dále při revizi jízdenek, uskutečněné dne 21. 1. 2021 v tramvaji - lince 5 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, neprokázal platnou jízdenkou. Žalobkyni jako přepravci tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě ani dodatečně neuhradil, jak vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v Pražské integrované dopravě (PID) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ustanovení § 18a) a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení § 37), která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Žalovanému byla dne 16. 3. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.”). Na tuto výzvu žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požadovala přiznat úrok z prodlení, a to ode dne 23. 1. 2021 do zaplacení v případě nároků souvisejících s revizí jízdenek uskutečněnou dne 22. 1. 2021 v tramvaji - lince 9, resp. ode dne 22. 1. 2021 do zaplacení v případě nároků souvisejících s revizí jízdenek uskutečněnou dne 22. 1. 2021 v tramvaji - lince 5.
2. V dané věci byl nejprve vydán elektronický platební rozkaz ze dne 22. 5. 2021, číslo jednací, který byl zrušen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 6. 2021, číslo jednací, z důvodu, že se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný byl následně usnesením ze dne 10. 8. 2021, č. j. číslo jednací, které mu bylo doručeno prostřednictvím tzv. fikce doručení dne 16. 9. 2021, vyzván k vyjádření podle ustanovení § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Současně byl poučen i o následcích nevyjádření se k této výzvě. Jmenovaným usnesením byl žalovaný taktéž vyzván k tomu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ustanovení § 115a o. s. ř.), s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k předmětnému usnesení ani podané žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. tak nastala presumpce souhlasu žalovaného s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud k projednání věci samé proto nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ustanovením § 115a
4. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané žalobkyní shora tvrzené skutečnosti. Žalovaný údaje uvedené v žalobě nikterak nerozporoval. Dále nebylo žalovaným tvrzeno ani prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán výše, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byla žalobkyně, a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce jako porušení povinností ze smlouvy o přepravě ze strany žalovaného, a to postupem podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s ustanovením § 18a zákona o silniční dopravě a ustanovením § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (ustanovení § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně).
5. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.