Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
5 C 39/2022-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum a dále z částky částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne datum. Tvrdila, že byl úvěr poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného, což vyplývá z výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně si nárokovala též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, a to podle čl. III. předmětné smlouvy a poplatek ve výši částka za sjednanou volitelnou službu anonymizováno. Nárok žalobkyně se tak skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a uvedených poplatků v celkové výši částka, splatné nejpozději dne datum, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti pohledávky. Dále uvedla, že úvěr byl poskytnut skrze internetové stránky žalobkyně webová adresa, kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný souhlasil se smlouvou a s podmínkami. Žalobkyně po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru provedla identifikaci žalovaného prostřednictvím služby právnická osoba UAB a konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný příjmení kódem. Žalobkyně na to ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalovaného č. bankovní účet poskytla úvěr ve výši částka. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný žalobkyni částku částka.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na bankovní účet při uzavření smlouvy částku částka. Úroková sazba nebyla sjednána. Doba splatnosti půjčky byla sjednána do datum. Celková částka poplatku ze sjednání úvěru byla stanovena na částka a celkem měl žalovaný zaplatit částka. Z listiny označené jako výpis z účtu anonymizována dvě slova banky a potvrzení o platbě od právnická osoba, vzal soud za prokázané, že dne ze dne datum byla žalobkyní žalobci poskytnuta částka částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu.
4. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla žalobkyně pouze, že toto posoudila úspěšně a poskytla úvěr v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba pak vyplývá, že žalovaný žije v domácnosti sám, má pravidelný měsíční příjem částka a měsíční výdaje ve výši částka. Rezervu pro výdaje stanovila na částka a dospěla k disponibilnímu příjmu žalovaného ve výši částka. Úvěruschopnost žalovaného nebyla jinak zkoumána.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne datum pomocí elektronických prostředků listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, podle níž mu žalobkyně poskytla převodem na jeho účet částka téhož dne. Tyto listiny obsahovaly ujednání, podle nichž byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatky ve výši částka. Do dnešního dne žalovaný, ani přes výzvu k plnění, dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti, již však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem si informace poskytnuté žalovaným ověřovala.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit.
16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
17. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu podle ust. § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle ust. § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, na kterou žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
19. Ve zbývajícím rozsahu co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum a dále z částky částka, soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že tyto přiznal ve věci úspěšnější žalobkyni. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 3 úkonu právní služby (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí částku částka, tedy ve výši částka, dále 3 x režijní paušál po částka podle § 14b odst. 5 písm. a), celkem tedy částka Celkem náklady řízení včetně 21% DPH, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, činí částku částka. Jelikož byla žalobkyně z celkové výše dlužné pohledávky částka (součet jistiny částka a kapitalizovaného úroku z prodlení částka) úspěšná pouze co do částky částka (součet jistiny částka a ročního úroku z prodlení částka), což představuje úspěch v rozsahu 73% a neúspěšná v rozsahu 27%, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 46% z částky částka, tedy v částce částka. Soud v dané věci aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o opakovaný formulářový návrh, v němž se mění pouze jména účastníků, označení smluv a dlužných částek. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).