Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2499/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze 4. 10. 2005, č. j. -31 okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce s odůvodněním, že oprávněná – byť přechod práva z původního věřitele na sebe doložila postupní smlouvou – nepřednesla „jakékoliv tvrzení ohledně převodu pohledávky.“

Krajský soud shora označeným rozhodnutím – s odůvodněním, že oprávněná v průběhu odvolacího řízení potřebná tvrzení, „proč, na základě jakých skutečností se dostala do postavení původního oprávněného“, doplnila – usnesení okresního soudu změnil tak, že exekuci nařídil.

V dovolání povinný, ač ohlašuje dovolací důvod podle , namítá (posuzováno podle obsahu dovolání) namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, uplatňuje tedy dovolací důvod podle odst 2 písm. b) Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřuje v posouzení postupní smlouvy mezi původním věřitelem JUDr. J. V. jako správcem konkursní podstaty H. z. z. p. v likvidaci a nynější oprávněnou jako platné, zatímco podle jeho názoru tato smlouva platná být nemůže. Úhrada pojistného na zdravotní pojištění je totiž pohledávkou, která má zcela nepochybně veřejnoprávní charakter (potvrzený i ustanovením , o subjektu, kterému je platba pojistného na zdravotní pojištění určena, a jímž je zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn). Z uvedeného povinný dovozuje, že sám zákon jiného příjemce zdravotního pojištění nepřipouští. Podle jeho názoru jde o pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele (konkrétní pojišťovny), na jehož osobu je pohledávka vázána, změnil, a jejíž postoupení je tudíž vyloučeno samotným .

Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání jako zjevně bezdůvodného.

Dále pak povinný odkazuje na nález Ústavního soudu z 10. 11 .1998, sp. zn. , ze kterého podle jeho názoru plyne, že vzhledem k d platí pro osoby veřejnoprávní, uplatňující státní moc – v tomto případě pro zdravotní pojišťovny – princip, že mohou činit pouze to, co zákon stanoví. však výslovně neupravuje a tedy ani neumožňuje postoupení pohledávek z titulu pojistného na zdravotní pojištění a toto je tedy z veřejnoprávní povahy takové platby a subjektu příjemce této platby vyloučeno.

Dovolání (přípustné podle ve spojení s ustanovením , odst. 2 ) není důvodné.

Předně není správný (blíže nijak nevysvětlený) názor dovolatele, že pohledávka pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění podle je pohledávkou, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil, a že postoupení takové pohledávky je vázáno na osobu věřitele, z čehož pak povinný dovozuje závěr, že postoupení takové pohledávky je vyloučeno „již samotným .“ Na povinnosti dlužníka (povinného) zaplatit dlužné pojistné, pokutu a penále, se postupní smlouvou nic nezměnilo ani změnit nemohlo.

Nepřípadný je rovněž dovolatelův odkaz na výše citovaný nález Ústavního soudu, z něhož podle jeho názoru plyne závěr uvedený ve pátém odstavci odůvodnění tohoto usnesení. V citovaném nálezu (publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, C. H. Beck, Praha, 1999, Sv. 12, pod poř. č. 138) totiž Ústavní soud nedovodil (ve vztahu mezi obcí jakožto veřejnoprávním subjektem a obchodní společností jako právnickou osobou soukromoprávní) nedovolenost postoupení, ale – navíc jednostranného – započtení pohledávky obchodní společnosti ze smlouvy o dílo proti pohledávce obce, jejíž úřad obchodní společnosti vyměřil místní poplatek (srov. poslední odstavec právní věty nálezu, v němž Ústavní soud zdůraznil, že při stanovení místních poplatků obecní úřad vystupoval jako orgán veřejné moci, který vůči stěžovateli /obchodní společnosti/ vydal autoritativní rozhodnutí a že stěžovatel proto nemohl jednostranným právním úkonem /započtením/ účinky tohoto rozhodnutí eliminovat).

Bez významu není ani okolnost, že povinný výše uvedenou námitku nedovolenosti, resp., jak sám výslovně uvádí, „nemožnosti“ postoupení pohledávky, uplatnil – jako nepřípustné novum, a tedy v rozporu s ustanovením – teprve v dovolání, v důsledku čehož se s ní odvolací soud nemohl vypořádat, takže již z tohoto důvodu nelze jeho posouzení věci (z hlediska vymezeného dovolacího důvodu, tedy dovolenosti postoupení pohledávky) považovat za nesprávné, jelikož na právním posouzení této otázky napadené rozhodnutí nespočívá.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se povinnému prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání ( věta první ), dovolání jako nedůvodné podle věty před středníkem zamítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. března 2008

JUDr. Vladimír  Mikušek, v. r.

předseda senátu