Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 13/2022-18
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, LL. M.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale hlášen pobytem adresa žalovaného
fakticky bytem adresa žalovaného, okres okres
o zaplacení 4 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, LL. M.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL. M.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 4 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 16. 3. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo. Podle této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa obec a číslo, okres okres. Dodávka elektřiny za období od 27. 4. 2020 do 1. 10. 2020 byla vyúčtována fakturou číslo na částku 5 759 Kč. Následně žalovanému vyúčtovala částky po 100 Kč za tři upomínky ze dne 18. 11. 2020, 19. 1. 2020 a 8. 2. 2020. Žalovaný uhradil pouze částku 1 759 Kč, takže dluh žalovaného činí žalovanou částku.
2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z toho, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí.
4. Předloženými listinami (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 3. 2020, faktury žalobkyně číslo obchodních podmínek žalobkyně a výzev k plnění) má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy na dodávku elektřiny, kterou se žalobkyně jako dodavatel zavázala žalovanému jako odběrateli dodávat elektřinu do odběrního místa obec a číslo a žalovaný se zavázal hradit její cenu. Fakturou číslo se splatností dne 20. 10. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny za období od 27. 4. 2020 do 1. 10. 2020 ve výši 5 759 Kč. Výzvou ze dne 21. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky a smluvní pokuty za tři upomínky po 100 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pouze částku 1 759 Kč dne 3. 11. 2020.
5. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným hodnotí soud jako kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému předmět koupě, tj. elektřinu, a žalovanému povinnost hradit její cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila, žalovaný nikoliv, a to ve výši žalované částky. Tím se žalovaný zároveň dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1970 ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tím je nařízení vlády č. 351/2013 , které stanoví úroky z prodlení ve výši odpovídající repo sazbě vyhlašované ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá těmto kritériím. Ze shora uvedených důvodů a právních závěrů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , kdy soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, neboť její žalobě bylo zcela vyhověno, proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem, když původně žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 200 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Součástí těchto nákladů je též DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná osoba podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.