Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 93/2008

U S N E S E N Í

n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn.

vznesla žalovaná obchodní společnost podáním ze dne 25. 2. 2008 (soudu doručeno dne 25. 2. 2008) námitku podjatosti ve vztahu k předsedkyni senátu

14 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Olze Římalové s odůvodněním, že soudkyně JUDr. Olga Římalová nebyla dostatečně seznámena s celým složitým 12 let trvajícím soudním sporem a v důsledku toho rozhodnutím o předběžném opatření, kterým byly zablokovány téměř veškeré finanční prostředky žalované, způsobila žalované škodu v rozsahu desítek milionů korun českých.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti předsedkyně senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Olgy Římalové. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření soudců senátu 14 Cmo JUDr. Olgy Římalové, JUDr. Vojtěcha Trojánka a JUDr. Jana Kalfuse. Jmenovaní soudci se ve svých vyjádřeních shodují, že nemají žádný poměr k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci. JUDr. Olga Římalová zároveň sdělila, že žaloba o zrušení účasti společníka ve společnosti patří dle rozvrhu práce senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze, což se týká i rozhodování o předběžném opatření v rámci tohoto řízení. Podle rozvrhu práce rozhoduje senát 14 Cmo ve složení JUDr. Olga Římalová, JUDr. Vojtěch Trojánek a JUDr. Jan Kalfus.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání

a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod.

A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá poměr k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou jim ani známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.

Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v daném případě nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaná soudkyně JUDr. Olga Římalová byla nějakým způsobem ovlivněna vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Jak vyplývá z návrhu žalované na vyloučení soudkyně JUDr. Olgy Římalové z projednávání a rozhodování věci, důvodem vznesené námitky podjatosti je otázka správnosti postupu v řízení, kdy jmenovaná soudkyně údajně nebyla dostatečně seznámena s dlouholetým soudním sporem, v důsledku čehož rozhodla o vydání předběžného opatření a tímto svým rozhodnutím způsobila žalované obchodní společnosti škodu ve výši několika desítek milionů korun českých. Je však nutno podotknout, že názor účastníka řízení na postup soudců v řízení o projednávané věci, popř. na odůvodnění rozhodnutí, není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení, jak ostatně zákon výslovně stanoví ( ).

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Z obsahu spisu ani z vyjádření soudců, kteří jsou členy senátu, jemuž přísluší podle rozvrhu práce ve věci rozhodnout, nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Olgy Římalové ve smyslu

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení soudkyně JUDr. Olgy Římalové z projednávání

a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. března 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal