Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 640/2008

U S N E S E N Í

II. Dovolání navrhovatele b) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne

22. května 2007, č.j. -372, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé se domáhali podle (dále

jen „o.z.“), aby vyšetřovaná byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům,

resp. aby jí byla zbavena. Poukázali na podnět primáře P. léčebny v B. J. Š., přičemž sami mají vážné podezření, že vyšetřovaná je ohrožena na zdraví.

Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 16. února 2007, č.j.

-271, tento návrh zamítl a rozhodl náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů placených státem. Věc posoudil podle ustanovení § 10 o.z.

Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že u vyšetřované nebyla zjištěna žádná duševní porucha ve vlastním slova smyslu, resp. důvody pro omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne ze dne 22. května 2007, č.j. -372, rozsudek Okresního soudu v Klatovech potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně

a ztotožnil se plně i s jeho právním posouzením věci. Konstatoval, že byly řádně provedeny důkazy podle ustanovení (dále jen „“), přičemž zjištěný skutkový stav tvořil spolehlivý základ pro rozhodnutí, z něhož vycházel i odvolací soud. Odvolací soud mimo jiné dále poukázal na to, že případné vypracování dalšího znaleckého posudku (požadované navrhovateli) by bylo nadbytečné, když závěry posudku J. N. jsou logické a odpovídají nálezu posudku, přičemž neexistuje (eventuální) jiný znalecký posudek, s nímž by bylo možno posudek jmenovaného znalce porovnávat (vyjádření Š. není znaleckým posudkem), přičemž nejsou žádné pochybnosti o spránosti závěrů posudku. Soud prvního stupně též dodržel zákonný postup pro řízení o způsobilosti k právním úkonům obsažených v ásl. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkázal na závěry odůvodnění rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech.

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno prvnímu navrhovateli dne

27. června 2007, a druhému dne 9. července téhož roku, přičemž posledně uvedeného dne nabylo právní moci.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni a proti rozsudku Okresního soudu

v Klatovech podali navrhovatelé v úterý dne 28. srpna 2007 dovolání. Jeho přípustnost odvozují z ustanovení (dále jen „“), neboť mají za to, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Vytýkají, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod podle ), a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Fakticky uplatňují též dovolací důvod ve smyslu ustanovení 241a odst. 3 Obsáhle popisují svůj názor na průběh důkazního řízení v dané věci. Nesouhlasí se závěry soudního znalce J. N. a podávají svůj náhled na skutkové okolnosti věci. Žádají, aby dovolací soud případ posoudil v celém kontextu věci a nikoliv jen z formálního či formalistického hlediska. Navrhují, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno případné vyjádření.

Dovolací soud v prvé řadě uvážil, že dovolání navrhovatelů výslovně napadá též rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 16. února 2007, č.j. -271, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze podle ustanovení v zákonem stanovených případech napadnout dovoláním, o němž rozhoduje Nejvyšší soudu ČR jako soud dovolací ( ). Procesní předpis v tomto případě nepředpokládá, že by dovoláním bylo možno napadnout též rozhodnutí soudu prvního stupně. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno.

Jestliže navrhovatelé v označené věci přesto výslovně napadli dovoláním též rozsudek soudu prvního stupně, pominuli tak uvedenou podmínku dovolacího řízení.

Za tohoto stavu nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto nezbývá, než řízení o takovém „dovolání“, které trpí touto vadou, podle ustanovení zastavit. Ač – jak již bylo uvedeno – není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, o zastavení tohoto „dovolacího“ řízení rozhodl Nejvyšší soud ČR, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který

je nadto nadán pravomocí k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. ).

Pokud dovolání navrhovatelů směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, pak dovolací soud uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnými osobami, řádně zastoupenými advokátem podle ustanovení V případě druhého navrhovatele L. K. se tak stalo ve lhůtě vymezené ustanovením je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením

Dovolání prvního z navrhovatelů však bylo podáno opožděně. Bylo již uvedeno, že rozhodnutí odvolacího soudu mu bylo doručeno dne 27. června 2007. Dvouměsíční lhůta k podání dovolání podle ustanovení tak s přihlédnutím k ustanovení téhož zákona skončila v pondělí dne 27. srpna 2007. Dovolání však bylo dáno na poštu teprve v úterý dne 28. srpna 2007, tedy

po uplynutí dovolací lhůty. Na tuto skutečnost reagoval Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 20. září 2007, č.j. -401, kterým odvolání navrhovatele a) odmítl podle ustanovení Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. listopadu 2007, č.j. -414.

Dovolací soud se dále zabýval již jen dovoláním druhého navrhovatele pokud směřuje proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Především se zaměřil na otázku jeho přípustnosti.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je podle ustanovení přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu

- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ( ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto,

že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje

k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovením § 237 odst. 1 písm. a)

a b) , neboť napadeným rozsudkem nebyl změněn rozsudek soudu prvního stupně, resp. rozsudku soudu prvního stupně nepředcházel jiný, a odvolacím soudem později zrušený rozsudek téhož soudu.

Není-li dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné podle , je proti němu dovolání přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Kdy jde o rozsudek po právní stránce zásadního významu, se příkladmo uvádí v ustanovení Rozhodnutí odvolacího soudu tak má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která

je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem současně mimo jiné je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí ve věci určující význam. Tak tomu však v souzené věci není.

Protože je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem ( věta první ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat

jen z hlediska námitek obsažených v dovolání. V souzené věci jsou dovolatelkou uplatněny dovolací důvody podle ustanovení a b) a odst. 3 Proto je nutno připomenout, že podmínky přípustnosti dovolání uvedené v ustanovení

se od sebe v některých směrech významně odlišují. Jestliže přípustnost dovolání podle ustanovení a b) nastává při splnění v nich stanovených předpokladů přímo ze zákona, pak podle ustanovení je dovolání přípustné, jen když dovolací soud dospěje k závěru,

že potvrzující rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Rozsudek odvolacího soudu, proti němuž je dovolání přípustné podle a b) , může dovolatel napadnout ze všech zákonem stanovených dovolacích důvodů ( a 3 ), zatímco rozsudek odvolacího soudu, proti němuž je založena přípustnost dovolání podle , lze napadnout jen z důvodu vad řízení a nesprávného právního posouzení věci ve smyslu ustanovení a b) To však nemění nic na skutečnosti,

že přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení může být založena jedině v případě, že v posuzované věci má napadené rozhodnutí charakter rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, což odpovídá uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení Naproti tomu uplatnění skutečností, které odpovídají dovolacímu důvodu podle ustanovení

písm. a) , není ve většině případů z hlediska úvah o přípustnosti dovolání významné (jak je tomu i v souzené věci). Dovolací přezkum předjímaný ustanovením

ve spojení s je předpokládán zásadně

pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je proto ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. důvod podle (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. května 2005, sp.zn. ). Neuplatní se proto např. ani případný dovolací důvod podle ustanovení

Podle ustanovení § 10 o.z. jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví (odst. 1). Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není

jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost

k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí (odst. 2). Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly (odst. 3).

V souzené věci dovolání druhého navrhovatele, jímž je dovolací soud vázán, neobsahuje argumentaci, která by závěry napadeného rozhodnutí vyvracela.

Z obsahu rozsudku nevyplývá, že by se odvolací soud při svém rozhodování dostal při aplikaci výše uvedeného ustanovení do případných interpretačních obtíží, resp., že by toto ustanovení vyložil nesprávně. Ostatně samo dovolání je ve své podstatě zaměřeno výlučně na výtky týkající se tvrzených nedostatků ve skutkových zjištěních, resp. na dovozované procesní vady, které však, jak již bylo uvedeno, nejsou

pro případné posouzení napadeného rozsudku jako rozhodnutí majícího ve věci samé

po právní stránce zásadní význam, směrodatné. S ohledem na tyto skutečnosti proto nelze napadený rozsudek odvolacího soudu považovat za rozhodnutí jaké má na mysli ustanovení a odst. 3

Jestliže tak není naplněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání, Nejvyššímu soudu České republiky jako soudu dovolacímu ( ) nezbylo, než dovolání druhého navrhovatele jako nepřípustné odmítnout ( ve spojení

s téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání ( odst. l věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a a 3 , když dovolací řízení bylo jednak zastaveno, jednak dovolání bylo odmítnuto, avšak vyšetřované v dovolacím řízení žádné nálady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2008

JUDr. Pavel   Pavlík, v.r.

předseda senátu