Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 261/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Brno-venkov (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne

20. dubna 2004, č. j. -100, zamítl „návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost na vlastní náklady odstranit stavbu komunikace na pozemku žalobkyně parc. č. 244/2 – ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví č. 111 pro obec Š., k. ú. B., a to stavbu komunikace zaměřenou v geometrickém plánu zhotoveném Ing. Č. R. pod číslem 569-93/2002 a tímto plánem vymezenou sloupkem plotu a geohřeby číslo bodu 1, 2, 3, 4, 21“. Dále rozhodl o nákladech řízení. Věc posoudil podle („ObčZ“) a uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že se žalovaný či jeho právní předchůdce podílel na výstavbě předmětné komunikace a že je ve sporu pasivně legitimován. Ani v případě, že by jeho pasivní legitimace prokázána byla, nemůže být žalobkyně ve sporu úspěšná, neboť komunikace je jedinou přístupovou cestou k rodinným domkům na sousedních pozemcích.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 26. července 2006, č. j. -128, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně

a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Konstatoval, že se žalobkyně nemůže ve smyslu § 135c odst. 1 ObčZ domáhat odstranění stavby předmětné účelové komunikace. Mohla by ve smyslu § 126 ObčZ negatorní žalobou požadovat, aby se ten, kdo její vlastnické právo stavbou ruší, zdržel dalších zásahů a odstranil následky zásahů na jejím pozemku již provedených, tedy aby odstranil výsledky stavebních prací. Musela by však prokázat, že takto do jejího práva zasahuje žalovaný, což se jí nepodařilo.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o . Za zásadně právně významnou považuje otázku pasivní legitimace žalovaného. Připomíná, že se odvolací soud ztotožnil s názorem žalovaného a soudu prvního stupně, že pasivní legitimace žalovaného nebyla prokázána, ač ji žalobkyně odvozovala z vlastnictví žalovaného ke zbytku pozemku, na němž je komunikace umístěna. Odvolací soud považoval za nadbytečné z formálních důvodů rozsudek soudu prvního stupně rušit a věc mu vracet k upřesnění žalobního petitu. Ačkoliv se žalovaný necítí být pasivně legitimován a tvrdí, že on ani jeho právní předchůdci nevyvíjeli stavební činnost směřující k vybudování předmětné komunikace, dovolatelka namítá, že komunikace byla vybudována v tzv. „akci Z“, její správu vykonával bývalý národní výbor a aktivní legitimaci žalovaného lze tudíž dovodit ze , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Odkazuje na obsah svého odvolání, kde zmiňovala otázku vydržení vlastnického práva pro stát ke stavbě komunikace. Uzavírá, že žalovaný je v daném sporu pasivně legitimován, a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvádí, že žalobkyně jeho pasivní legitimaci ve sporu neprokázala. Namítá, že nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu . Navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenou účastnící řízení, není však přípustné.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu  má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo  dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, se jedná, je-li v něm řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci. Rovněž nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. , publikované pod č. C 102 ve svazku 2 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck).

Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek,  je dovolatelka oprávněna napadnout rozhodnutí odvolacího soudu,   proti němuž byla přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacích důvodů uvedených v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení..

Napadené rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší a je v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

Účelové komunikace jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 2750). Není-li daná komunikace stavbou (věcí) ve smyslu občanského práva, ale jen součástí pozemku, nelze uvažovat o tom, že by mohly být občanskoprávní vztahy ke komunikaci a k pozemku, na kterém se nachází, rozdílné; proto ani není možné, aby žalovaný vlastnictví k takové komunikaci vydržel (aniž by současně vydržel vlastnictví k pozemku, na kterém se komunikace nachází. Proto nebylo namístě uvažovat o projednání věcí podle ustanovení o neoprávněné stavbě (§ 135c ObčZ). Pokud by cestu zřídil žalovaný, bylo by možno bránit se vlastnickou žalobou podle § 126 odst. 1 ObčZ; avšak  zjištění, že cestu nevybudoval ani žalovaný, ani jeho právní předchůdce, je zjištěním skutkovým, kterým je v tomto řízení dovolací soud vázán (lze též poukázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně na str. 2 dole).

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti žalobkyně v dovolacím řízení, přičemž žalovanému náklady dovolacího řízení nevznikly (, a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. března 2008

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu