Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2899/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 26. 4. 2005, č.j. -5, jímž okresní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 1999, č.j. -7, k uspokojení pohledávky 103.146,- Kč, představující úroky ve výši 6 % z částky 210.000,- Kč od 12. 2. 1994 do 19. 4. 2005, a pohledávky 700,- Kč (odměna) na majetek povinného exekuci, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Odvolací soud zjistil, že proti podkladovému směnečnému platebnímu rozkazu podal povinný včas námitky, jež zdůvodnil tím, že jistinu uhradil a dluží pouze „příslušenství směnky,“ neboť k úhradě jistiny došlo po termínu splatnosti. Z výroku i z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 2. 2000, č.j. -18, který byl zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2001, č.j. -30, vyplývá – argumentuje dále – že soud rozhodl nejen o jistině, ale i o příslušenství, „neboť se jedná o závislý výrok“ ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“); směnečný platební rozkaz tudíž není ani částečně (co do příslušenství pohledávky) vykonatelný a nejsou tak splněny předpoklady pro nařízení exekuce ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, v němž ohlašuje dovolací důvod uvedený v ustanovení (nesprávné právní posouzení věci). Připomíná, že soud prvního stupně vycházel při nařízení exekuce z titulu, na němž bylo vyznačeno, že z části nabyl právní moci. Podáním námitek se směnečný platební rozkaz neruší, jeho právní moc a vykonatelnost se odkládá, a to v rozsahu, který povinný vymezil. Obsah námitek proto vede podle názoru dovolatele k závěru, že směnečný platební rozkaz je částečně vykonatelný. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání – směřující proti rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz ) – je přípustné (, , odst. 2 ) a i důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by činily řízení zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu posouzení (formální) vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce (srov. ).

V projednávané věci je exekučním titulem směnečný platební rozkaz ze dne 22. 7. 1999, č.j. -7, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem povinného zavázal k zaplacení částky 210.000,- Kč s 6 % úroky od 12. 2. 1997 do zaplacení, částky 700,- Kč a k náhradě nákladů směnečného řízení ve výši 21.778,- Kč. Směnečný platební rozkaz nabyl – podle potvrzení na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise – dne 21. 9. 1999 právní moci, a to co do 6 % úroků z 210.000,- Kč od 12. 2. 1997 do zaplacení jistiny a odměny ve výši 700,- Kč. V námitkách ze dne 16. 9. 1999, které měl odvolací soud za včasné, povinný tvrdil, že dluh 210.000,- Kč „zcela vypořádal“ a oprávněnému dluží již jen příslušenství směnky, neboť směnečný dluh uhradil po jeho splatnosti. Výslovně proto navrhl, aby byl směnečný platební rozkaz v části týkající se jistiny (210.000,- Kč) a ve výroku o náhradě nákladů řízení zrušen a – pokud jde o „příslušenství pohledávky“ – ponechán v platnosti. Rozsudek ze dne 10. 2. 2000, č.j. -18, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem ponechal směnečný platební rozkaz zcela v platnosti, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 7. 2001, č.j. -30. Řízení o námitkách se tím dostalo do počátečního stadia.

Předpokladem pro nařízení exekuce je existence vykonatelného rozhodnutí nebo jiného titulu (, ). Před nařízením exekuce se tedy soud zabývá mimo jiné i tím, zda podkladové rozhodnutí (nebo jiný titul) je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelné, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost – v jednotě obou aspektů – lze ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Je-li exekučním titulem rozhodnutí vydané soudem v občanském soudním řízení ( ), vychází soud především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti ( , ), případně z potvrzení vykonatelnosti vyznačeného přímo na návrhu na nařízení exekuce ( ); v případě pochybností je však oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vydáno vykonávané rozhodnutí (zejména zjištění, zda rozhodnutí bylo řádně doručeno). O tom, za jakých podmínek se podkladové soudní rozhodnutí stane vykonatelným po stránce formální, pojednávají ustanovení , , a a násl. Nevykonatelnost rozhodnutí (zde směnečného platebního rozkazu) je důvodem pro zamítnutí návrhu.

Směnečný platební rozkaz se stává (vyjma výroku o nákladech řízení, proti němuž je opravným prostředkem odvolání, viz ) vykonatelným – a má účinky pravomocného rozsudku (, ) – uplynutím tří dnů od jeho doručení, jestliže osoba k tomu legitimovaná nepodá včas námitky obsahující odůvodnění (srov. , 3 ). Podáním takových námitek se odkládá právní moc (vykonatelnost) směnečného platebního rozkazu. Na základě námitek – včasných a odůvodněných – pak (nalézací) soud v řízení podle rozhodne, že směnečný platební rozkaz zůstává v platnosti nebo že ho zrušuje. Vysloví-li soud, že jej ponechává v platnosti, nabude směnečný platební rozkaz vykonatelnosti dnem, kdy rozsudek soudu o jeho ponechání v platnosti se stane vykonatelným. Zrušením směnečného platebního rozkazu v námitkovém řízení je titul odstraněn a právní mocí rozsudku (nalézací) řízení končí.

Závěr odvolacího soudu, že povinný napadl směnečný platební rozkaz námitkami obsahujícími zdůvodnění ve lhůtě podle ustanovení , věty první, , tj. včas, dovolatel nezpochybnil.

Na rozdíl od platebního rozkazu vydaného soudem podle ustanovení , který se bez dalšího ruší v plném rozsahu tím, že osoba k tomu legitimovaná podá včas, tj. ve lhůtě patnácti dnů od doručení, odpor, podání námitek – jak již bylo zdůrazněno shora – nemá za následek zrušení směnečného platebního rozkazu, nýbrž toliko odklad jeho právní moci (vykonatelnosti). Odkladný účinek námitek jako opravného prostředku proti meritorní části směnečného platební rozkazu nastává pouze v rozsahu vymezeném žalovaným Jinak řečeno, soud je v řízení podle vázán kvantitativní stránkou námitek, tedy rozsahem, v jakém žalovaný směnečný platební rozkaz napadl; ustanovení , 2 se – co do suspenzívních účinků –  použije v řízení o námitkách per analogiam (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura 9/2004 pod č. 176).

Podle ustanovení , podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud. Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe () a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva  nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu  mezi účastníky ( ).

Ustálená soudní praxe vychází z toho, že původně co do skutkového základu jednotné právo, o němž bylo rozhodnuto, se rozštěpí na dvě práva se samostatným skutkovým základem v závislosti na tom, jak účastník kvantitativně vymezil v opravném prostředku rozsah požadovaného přezkumu. Jestliže v rámci dispoziční zásady ovládající řízení o opravných prostředcích (a za takové je třeba považovat i řízení o námitkách podle ) rozhodnutí o dělitelném (typicky peněžitém) plnění napadne jen zčásti (vymezí část plnění, o němž soud rozhodl, a v tomto rozsahu požaduje přezkum správnosti /části/ rozhodnutí), uplatní se suspenzívní účinek opravného prostředku jen v jím navrhovaném rozsahu. V řízení o námitkách podle to znamená, že právní moc (vykonatelnost) směnečného platebního rozkazu se do dne, kdy právní moci nabude rozsudek, jímž soud vysloví, že směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti, odkládá toliko v rozsahu vymezeném námitkami; mimo něj je směnečný platební rozkaz vykonatelný.

Korektiv výše uvedené zásady představuje ustanovení , věta druhá,

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod č. 25, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2005 pod č. 166, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. ) upozornil na přeceňování významu zjištění, že proti podkladovému soudnímu rozhodnutí (rozsudku, usnesení, platebnímu rozkazu, směnečnému platebnímu rozkazu) byl podán (řádný) opravný prostředek; samotným důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nemůže být okolnost, že proti takovému titulu opatřenému potvrzením o právní moci (vykonatelnosti) byl podán opravný prostředek (odvolání, odpor, námitky). Suspenzivní účinek opravného prostředku totiž nastává jen za určitých předpokladů, zejména předpokladu včasnosti. Nevyčká-li na (pravomocné) rozhodnutí (nalézacího) soudu o tomto opravném prostředku, jímž je vázán (, , ), musí otázku včasnosti opravného prostředku (a tím i formální vykonatelnosti titulu) posoudit sám.

Obdobné zásady platí i v případě zjišťování kvantitativního rozsahu opravného prostředku, jímž účastník napadl podkladové soudní rozhodnutí opatřené potvrzením o tom, že nabylo zčásti právní moci (srov. , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů). Okolnost, zda je rozhodnutí částečně vykonatelné, musí soud v řízení o nařízení exekuce najisto postavit. V případě pochybností posoudí z obsahu nalézacího spisu rozsah napadení titulu a přijme (právní) závěry v intencích úpravy suspenzívních účinků opravného prostředku (, 2 ).

V projednávané věci se odvolací soud zaštítil rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 2. 2000, č.j. -18, který však byl odklizen rozhodnutím Vrchního soudu v Praze. Názor, o závislosti výroku v části týkající se příslušenství pohledávky, tj. 6 % úroků z jistiny od 12. 2. 1997 do zaplacení, a odměny (700,- Kč), který napaden nebyl, na výroku o povinnosti zaplatit 210.000,- Kč, který povinný výslovně napadl, jednak ze zrušeného rozsudku nevyplývá (což podstatné není), jednak – a to je kruciální – je nesprávný (viz výklad shora).

Odlišné právní posouzení (částečné) vykonatelnosti titulu, k němuž dospěl odvolací soud, tedy správné není a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn po právu; Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání (, věta první, ) – napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (, věta druhá, ), případně se o náhradě nákladů rozhodne ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2008

JUDr. Pavel  Krbek, v. r.

předseda senátu