Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 242/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 40 517 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, zaplatit žalobkyni 18 498 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 66,89 Kč a nadále běžící ve výši 8,25 % ročně z částky 18 498 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 22 019 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53,07 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 22 019 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, zaplatit žalobkyni 18 498 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 66,89 Kč a nadále běžící ve výši 8,25 % ročně z částky 18 498 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 22 019 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53,07 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 22 019 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 40 517 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Uvedla, že dne 16. 4. 2020 s žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa. Žalovaná vyplnila požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalované schválena. Žalobkyně následně žalované zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaná uvedla ve své žádosti, a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovanou do aplikace žalobkyně a žalované byl text uzavřené smlouvy zaslán na e-mailovou adresu, kterou žalovaná uvedla v žádosti. Identita žalované byla ověřena kopií občanského průkazu. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla dne 16. 4. 2020 žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, tj. č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala k úhradě poskytnutého úvěru, spolu se sjednaným úrokem ve výši 49,1% ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč v 24 měsíčních splátkách v nepravidelné výši uvedené ve splátkovém kalendáři. Účastníci měli rovněž sjednat další služby spojené s poskytnutým úvěrem, za něž se žalovaná rovněž zavázala hradit měsíční poplatky.
Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, zaslala jí žalobkyně dne 16.11.2020 výzvu před zesplatněním a následně dne 4.1.2021 byl úvěr zesplatněn pro prodlení žalované s jeho úhradou. Do doby zesplatnění uhradila žalovaná částku 11 602 Kč.
Celkem požadovala po žalované částku 40 517 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 27 393 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 245 Kč, úroky v celkové výši 7 350 Kč, účelně vynaloženými náklady na upomínání ve výši 560 Kč a smluvními pokutami v celkové výši 4 474 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 30. 6. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 4. 2020 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který je součástí vlastní úvěrové smlouvy, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru označenou ID žádosti číslo, na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu 24 měsíců se sazbou RPSN 49,10 %, a že žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč a plus s úroky a případnými náklady úvěru, tj. celkem částku 45 031 Kč. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalované poskytnut.
Smlouva je podepsána tak, že u jména žalované je připojeno datum 16. 4. 2020 16:33 spolu s IP adresou a kódem„ číslo“, který byl odeslán na telefonní číslo u věřitele pouze datum 16. 4. 2020 a připojen vlastnoruční podpis osoby označené jako předseda představenstva žalobkyně. Z otisků obrazovky počítače z programu žalobkyně pro správu úvěrů má soud za prokázanou časovou souslednost mezi žádostí o úvěr, prověřením žádosti, odsouhlasením žádosti ze strany žalobkyně, oznámením o schválení úvěru žalované a následným zasláním SMS kódu žalované za účelem podpisu úvěrové smlouvy. Přičemž z předložených otisků nevyplývá, že by došlo k vložení jedinečného ověřovacího kódu ze strany žalované do systému žalobkyně.
Smlouva o úvěru, předložená soudu v elektronické podobě, je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 16. 4. 2020 v 16:33:42. K dokumentu nejsou připojeny žádné elektronické podpisy.
Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.
5. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované. Z otisku obrazovky mobilního telefonu z mobilního bankovnictví má soud za prokázané, že účet uvedený v záhlaví úvěrové smlouvy je shodný s účtem vedeným na jméno žalované právnická osoba Spojením obou informací pak na straně žalobkyně došlo ke ztotožnění osoby žalované, jako smluvní strany smlouvy o úvěru, a ověření jejích osobních údajů, které se shodují s údaji uvedenými na smlouvě a v žalobě.
6. Z potvrzení o provedené tuzemské platbě ze dne 16.4.2020 a z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že dne 16.4.2020 byla na účet žalované připsána částka 30 000 Kč z účtu vedeného na jméno žalované, který se shoduje s účtem uvedeným na úvěrové smlouvě, a že z tohoto účtu na účet žalobkyně byla poukázána částka 1 Kč jako ověřovací platba a dne 20. 1. 2019 částka 1 Kč jako platba za oddálení splátky (viz Sazebník poplatků platný od 4. 4. 2018). Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 16 171 Kč Celkem tak žalovaná uhradila žalobkyni 16 173 Kč.
7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 16. 4. 2020 a z potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 4. 2020 má soud za prokázané, že dne 16. 4. 2020 byla na účet žalované poukázána částka 30 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalobkyně eviduje na poskytnutý úvěr úhrady v celkové výši 11 602 Kč. Zároveň žalobkyně na uvedeném výpisu eviduje předpis poplatků sjednaných v úvěrové smlouvě, přičemž jejich výše je stanovena v sazebníku poplatků, na nějž tato odkazuje.
8. Z otisku obrazovky počítače s údaji vztahujícími se k úvěru žalované evidovaným žalobkyní v jejím počítačovém programu pro správu úvěrů má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila osobu žalované v evidenci insolvenčních řízení a CRIBIS. Dále, že od žalované obdržela za účelem ověření úvěruschopnosti údaj o jejím příjmu (28 000 Kč), počtu vyživovaných dětí (1), výši výdajů domácnosti (8 000 Kč), výši splátek jiných úvěrů (15 000 Kč) a výši příjmu ostatních členů domácnosti (20 000 Kč). Z úvěrové zprávy pak bylo zjištěno, že žalovaná má celkem osm předčasně splacených nebo ukončených úvěrů, dále pak pět existujících úvěrů se splátkami v celkové výši 8 234 Kč měsíčně a hypoteční úvěr se splátkou ve výši 7 101 Kč měsíčně, kde figuruje jako spoludlužník.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2021, včetně podacího archu z téhož dne, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 18 498 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 242/2021-11 ze dne 10. 11. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny.
22. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, a to s negativním výsledkem. Dotazy do evidencí pak žalobkyně prokázala otisky ze svého interního systému, z nějž vyplývá i časová souslednost jednotlivých dotazů do insolvenčního rejstříku, SOLUS a CRIBIS. Jiné dotazy doloženy nebyly, tedy k ostatním evidencím žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalované byla 28 000 Kč a její měsíční výdaje na domácnost činily 8 000 Kč, a že má za to, že výše výdajů odpovídá životním minimům stanoveným právními předpisy a průměrným nákladům na domácnosti na bydlení dle České statistického úřadu. Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřila výši tvrzeného příjmu žalované. Pokud jde o výdaje, měla za to, že žalovaná vynakládá na svoji domácnost částku 8 000 Kč (tj. náklady na zajištění prostoru pro bydlení a úhrady energií a dalších služeb spojených s bydlením), když měla za to, že je jediným členem domácnosti, že tento závěr, s nímž pracovala, přímo odporuje dalšímu tvrzení žalované, že má jedno vyživované dítě a ostatní členové domácnosti mají mít příjem 20 000 Kč měsíčně, tj. že pokud jde o náklady na domácnost, je nutné počítat nejméně s náklady na tříčlennou domácnost, nijak kriticky nehodnotila. Žalobkyně, dle svého tvrzení, ve výdajích uvažovala pouze s životním minimem na jednu osobu, ač zároveň z jí předložených tvrzení vyplývá, že na žalované je závislé neméně jedno vyživované dítě. To však do výdajů žalobkyně zahrnuto není. Jakým způsobem žalobkyně vyhodnotila, že má žalovaná celkem pět existujících úvěrů se splátkami v celkové výši 8 234 Kč a hypoteční úvěr se splátkou ve výši 7 101 Kč měsíčně, z prokazování nevyplynulo. Soud rovněž poukazuje na to, že z tvrzení žalobkyně vyplývá, že měla za to, že žalované postačuje na uspokojení jejích základních životních a bytových potřeb částka 8 000 Kč (tj. 267 Kč na den na úhradu nákladů spojených s bydlením voda, energie apod., jídlo, hygienické potřeby, to nejméně pro dvě osoby), aniž by se jakkoliv kriticky zabývala její reálností. Obdobně jako neřešila, zda má žalovaná jiné nutné výdaje, např. náklady na dopravu do práce. Zejména však žalobkyně nedoložila, že by jakýmkoliv způsobem údaje poskytnuté žalovanou alespoň v základních rysech ověřila. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit, když prověřovala pouze to, zda se žalovaná již dříve nedostala do platební neschopnosti. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.
23. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by měl za prokázané, že žalobkyně ověřila výši příjmů a výdajů žalované a ty porovnala a kriticky hodnotila, tedy řádně prověřila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost, nemá soud za prokázané v jaké konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou jednaly, že si žalovaná zřídila u žalobkyně klientský účet, že požádala o úvěr, a že jí byl zaslán návrh smlouvy o úvěru. Rovněž soud nemá na základě předložených a provedených důkazů pochybnost o tom, že žalobkyně zaslala žalované SMS kód k potvrzení přijetí návrhu úvěrové smlouvy, avšak nemá již prokázáno, že žalovaná zaslaným kódem podepsala právě smlouvu předloženou žalobkyní. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Pokud jde o podpis smlouvy samotnou žalobkyní, není soudu zjevné, jak je možné do elektronického dokumentu pojmout vlastnoruční podpis, tedy opět může jíž pouze o grafickou podobu, tentokrát vlastnoručního podpisu, která byla vložena přímo do dat dokumentu, nikoliv k datům obsahujícím smlouvu připojený.
24. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet dne 16. 4. 2020 částku 30 000 Kč a žalovaná žalobkyni uhradila na svůj dluh částku ve výši 11 502 Kč, a tak je žalovaná povinna žalobkyni vydat částku 18 498 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Zároveň žalobkyni náleží i úrok z prodlení ode dne 30. 6. 2021 až do zaplacení, jehož výše byla stanovena v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok I).
25. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).
26. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, a proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).