Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 692/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci  žalobce Ing. I. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému D. – p. s. a.s., zastoupenému advokátem, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a o 21.246,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2006, č.j. -156, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2006, č.j. -156, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 8. 2004, č.j. -91, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného dopisem žalovaného ze dne 24. 3. 2003 a aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci 21.246,- Kč), není přípustné podle ustanovení (neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce – vzhledem k tomu, že v dovolání byly uplatněny (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. ) pouze dovolací důvody podle ustanovení a - zásadní význam ve smyslu ustanovení [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto].

Žalobce – jak je zřejmé z obsahu dovolání – právní posouzení věci [aplikaci ustanovení a zák. práce na zjištěný skutkový stav ani jejich výklad] nezpochybňuje. I když přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení , nemá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení  Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že žalobce – kromě rekapitulace zrušovacího rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 3. 2003, č.j. -141 – kritizuje skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází (závěr o tom, zda lze v projednávané věci dovodit konkludentní souhlas se změnou místa výkonu práce), polemizuje se zásadou volného hodnocení důkazů soudem (odvolacímu soudu vytýká, že bez jakéhokoli zdůvodnění ve svém novém rozhodnutí opustil svoji původní argumentaci) a předkládá vlastní hodnocení důkazů a právní závěry (že k dohodě o změně místa výkonu práce nedošlo). Spatřuje-li otázku zásadního právního významu v tom, zda „lze tři zaviněné absence zaměstnance považovat bez dalšího za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně“, pak přehlíží, že v projednávané věci se - podle skutkových závěrů soudů – nedostavoval na pracoviště od 14. 3. do 24. 3. 2003 a jím předkládaná otázka se tak míjí se zjištěným skutkovým stavem, který – jak výše uvedeno – při posuzování přípustnosti dovolání podle ustanovení nemůže být přezkoumáván.

Vzhledem k tomu, že dovolání žalobce směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně ve výši 4.605,- Kč (srov. ., , , , , , , ve znění , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 4.905,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení podle ustanovení a 3, věty druhé vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty [19% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka (po zaokrouhlení) 932,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp.zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalovanému nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5.837,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. března 2008

JUDr. Mojmír  Putna, v. r.

předseda senátu