Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 208/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha - východ usnesením ze dne 12. 3. 2007, č. j. - 36, zastavil podle řízení o určení, že žalobci jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to budovy na pozemku parc. st. č. 74, budovy č. e. 124 na pozemku parc. st. č. 375, budovy bez č.p./č.e. na pozemku parc. st. č. 372, budovy bez č.p./č.e. na pozemku p. č. 373, budovy bez č.p./č.e. na pozemku parc. st. č. 374, budovy bez č.p./č.e. na pozemku parc. st. č. 376, pozemků parc č. st. 74, 372, 373, 374, 375, 376, 307/3, pozemku parc. č. 89/2, 309/1, 311/3, 311/4, to vše zapsáno na LV č. 213 pro obec a katastrální území B., a dále o určení, že smlouva o zřízení zástavního práva uzavřená účastníky dne 14. 10. 2002, č. j. V 5825/2002, k výše uvedeným nemovitostem je neplatná; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně shledal včasnou a důvodnou námitku žalované, že věc má být projednána podle smlouvy o úvěru (jejího čl. XI odst. 6), smlouvy o zajišťovacím převodu práva a v souvislosti s tím i podle smlouvy o zřízení zástavního práva, uzavřených mezi účastníky, v řízení před rozhodcem podle ; k projednání dané věci není tudíž dána pravomoc soudu.

K odvolání žalobců Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 7. 2007,

č. j. - 56, usnesení okresního soudu změnil tak, že „řízení o určení,

že žalobci jsou spoluvlastníky budovy na pozemku st. č. 74, budovy číslo evidenční 124 na pozemku st. 375, budovy bez č.p./č.e. na pozemku st. 372, budovy bez č.p./č.e. na pozemku st. 373, budovy bez č.p./č.e. na pozemku parc. st. č. 374, budovy bez č.p./č.e. na pozemku st. č. 376, pozemků st. 74, st. 372, st. 373, st. 374, st. 375, st. 376, parc. č. 89/2, st. 307/3, parc. č. 309/1 a parc. č. 311/4, které jsou zapsány na LV č. 231 pro obec a katastrální území B. u Katastrálního úřadu pro S. k., Katastrálního pracoviště P. se nezastavuje a tak, že výrok o nákladech řízení se vypouští; jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Stejně jako soud prvního stupně dospěl i odvolací soud k závěru o nedostatku pravomoci soudu k projednání žaloby o určení neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Ohledně žaloby na určení, že žalobci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, však zastavení řízení podle nebylo namístě, neboť platnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, na kterou se vztahuje rozhodčí doložka, bude soud řešit jen jako otázku předběžnou, kterou je oprávněn posoudit, i když by o ní jinak příslušelo rozhodnout rozhodci ( ).

Proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu podle

Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že v případě žaloby o určení vlastnického práva k nemovitosti není dána pravomoc rozhodce. Namítá, že tento závěr je v rozporu jak s i zákonem

č. , tak i s právní naukou a rovněž i s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2007, č. j. , z něhož vyplývá, že i v případě, kdy se jedná o spor

o určení vlastnického práva k nemovitosti, které bylo nabyto na základě smlouvy obsahující platně sjednanou rozhodčí doložku, je dána pravomoc rozhodce a je na místě řízení před soudem pro věcnou nepříslušnost soudu zastavit; tento názor vyslovil Nejvyšší soud též v jiných rozhodnutích, když připustil možnost uzavření soudního smíru ve sporech o určení vlastnického práva k nemovitostem. Dovolatelka má za to,

že rozhodčí doložka, jak byla mezi stranami sjednána v čl. XI. bodu 6 úvěrové smlouvy a článku VIII. bodu 4 smlouvy o zajišťovacím převodu práva, se vztahuje na veškeré vzájemné majetkové spory smluvních stran, které by vznikly ze zmíněných smluv, jakož i na vztahy vzniklé v souvislosti s těmito smlouvami. Domáhají-li se žalobci určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které žalovaná nabyla na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva obsahující sjednanou rozhodčí doložku, je třeba podle této doložky posuzovat i vztahy související. Jelikož tedy vlastnické právo žalované k nemovitostem je primárně odvozeno (vzniklo) z uzavřené smlouvy

o zajišťovacím převodu práva, je zřejmé, že i v případě, kdy se jedná o spor o určení vlastnického práva k nemovitostem, je pravomoc rozhodce dána, neboť je odvozena z platně sjednané rozhodčí doložky. Nad rámec uvedeného pak dovolatelka poukazuje též na to, že kromě rozhodčí doložky si účastníci v článku XI. odst. 6 písm. c) smlouvy o úvěru sjednali ve smyslu místní příslušnost Městského soudu v Praze, takže Okresní soud Praha - východ není příslušný ve věci jednat. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadený výrok usnesení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému výroku usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem, dospěl po přezkoumání věci podle k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud

to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338 za odst. 2.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92

odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104

odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka

(§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (

a § 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících

se práv z duševního vlastnictví (§ 78d).

V posuzovaném případě žalovaná dovoláním napadá výrok usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle tak, že se řízení o určení spoluvlastnického práva k nemovitostem nezastavuje.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, neboť toto ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti rozhodnutí ve věci samé; usnesení odvolacího soudu, jímž byl změněn výrok usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení o určení, že žalobci jsou spoluvlastníky označených nemovitostí, se nezastavuje, není rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani

z ustanovení , 2 a 3 , neboť nejde o případ v těchto ustanoveních uvedené. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. , uveřejněném pod č. 37/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a v dalších sice dovodil, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ,

je přípustné podle s argumentem, že ustanovení

odst. 1 se od obecné úpravy nedostatku podmínek řízení obsažené v odchyluje zásadně jen v tom, že soud tuto překážku postupu řízení nezkoumá z úřední povinnosti, nýbrž jen na základě včasné námitky žalovaného, avšak o takový případ

se v dané věci nejedná, neboť výrok usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení

o určení spoluvlastnictví k nemovitostem podle nebyl odvolacím soudem potvrzen, nýbrž změněn.

Jen pro úplnost je třeba uvést, že účastníci si v článku XI. odst. 6 písm. c) smlouvy o úvěru, který je součástí rozhodčí doložky, sjednali ve smyslu místní příslušnost Městského soudu v Praze, z čehož dovolatelka dovozuje, že Okresní soud Praha - východ není příslušný ve věci jednat, ovšem použití tohoto článku přichází podle výslovného ujednání účastníků v úvahu jen tehdy, bude-li rozhodčí řízení podle bodu b) smlouvy o úvěry neúspěšné.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti takovému výroku usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5,

a odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalobců žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. března 2008

JUDr. Olga   Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu