Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 240/2021-56
Okresní soud v Prachaticích rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 82 763 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 34 501 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
částku 70 987,87 Kč spolu s
-) úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 987,87 Kč od 19. 3. 2021
do zaplacení
-) úrokem ve výši 8,7 % ročně z částky 69 424,60 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení
a částku 19 112,70 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně
-) částky 11 775,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
11 775,13 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení
-) úroku ve výši 53,77 % ročně z částky 69 424,60 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení
-) částky 15 388,30 Kč.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 6 490 Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 987,87 Kč spolu s -) úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 987,87 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení -) úrokem ve výši 8,7 % ročně z částky 69 424,60 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení a částku 19 112,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně -) částky 11 775,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 775,13 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení -) úroku ve výši 53,77 % ročně z částky 69 424,60 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení -) částky 15 388,30 Kč. I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 6 490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 15. 12. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 117 264 Kč s příslušenstvím (z toho
34 501 Kč na smluvní pokutě). Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne
12. 12. 2017 smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které byl ze strany žalobkyně žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 83,85 % ročně prostřednictvím 60 měsíčních splátek po 3 826 Kč splatných vždy k 17. dni každého měsíce počínaje měsícem leden 2018. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích anonymizováno a anonymizováno. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění uhradil pouze částku 12 762,28 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dle bodu 6.2 Smlouvy vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 200 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitnul v prodlení o délce
15 dnů, v daném případě žalobkyni právo vzniklo ve vztahu k prodlení se zaplacením splátky
číslo), a to se splatností 10 dnů ode dne vzniku nároku. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy automaticky k zesplatnění úvěru ke dni 17. 3. 2021. Podle bodu 6.4 Smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 82 563,72 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, proto žalobkyni vzniklo dle bodu 6.5 Smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 19. 3. 2021 až do zaplacení. Podle bodu 2.2 Smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení celkem částky 82 563 Kč představující novou jistinu úvěru, náhrady vzniklých nákladů ve výši 200 Kč, částky 34 501 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky nové jistiny ve výši 82 563 Kč od 19. 3. 2021 do dne vyhotovení žaloby, tj. do 13. 12. 2021, a úroku ve výši 62,47 % ročně z částky 69 424,60 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení. Žalovaný na uvedený dluh ničeho nezaplatil, a to ani poté, co k tomu byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dnem 9. 2. 2022, když žaloba byla žalovanému na téže adrese postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. doručena již dnem 24. 1. 2022. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.
4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 12. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr formou 60 měsíčních splátek po 3 826 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2018. Úroková sazba za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 83,85 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se dle smlouvy žalovaný zavázal zaplatit, činila 229 560 Kč. Dle bodu 6.2 Smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. V bodu 6.3 Smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, přičemž dle bodu 6.4 Smlouvy nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytovatel je povinen před zesplatněním vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky ve lhůtě minimálně 30 dnů. Podle bodu 6.5 Smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva o úvěru č.l. 9 - 11, předsmluvní formulář č.l. 7 - 8). Schválení úvěru bylo žalovanému žalobkyní oznámeno dopisem ze dne 14. 12. 2017 (č.l. 14), doručeným žalovanému dne 15. 12. 2017 (č.l. 16).
5. Před vlastním uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného (hodnocení klienta č.l. 18, výpis záznamů z registru anonymizováno č.l. 19, výpis anonymizováno č.l. 20, potvrzení o výši příjmu č.l. 21, výplatní páska č.l. 22 - 23).
6. Částka 70 000 Kč byla žalobkyní vyplacena na účet žalovaného dne 13. 12. 2017 (č.l. 17).
7. Z karty klienta (č.l. 24) ve spojení se splátkovým kalendářem (č.l. 14 - 15) bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil nepravidelnými platbami celkem 3 celé splátky s tím, že dle splátkového kalendáře měla připadnout na jistinu částka 575,40 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením již 2. splátky po dobu 42 dnů (tato splátka, ač splatná 17. 2. 2018, byla doplacena dne 31. 3. 2018). Se splátkou číslo se žalovaný dostal do prodlení v délce 353 dnů (tato splátka, ač splatná 17. 3. 2018, byla doplacena dne 5. 3. 2019).
8. Z výstupu databáze anonymizováno (č.l. 45) bylo soudem zjištěno, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v anonymizováno v prosinci 2017 činila 8,7 %.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč a ten se zavázal vrátit spolu s úroky částku 229 560 Kč prostřednictvím 60 měsíčních splátek po
3 826 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 83,85 % ročně jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný zaplatil nepravidelnými platbami v celkové výši
12 762,28 Kč pouze 3 celé splátky, ze které žalobkyně na jistinu započetla částku 575,40 Kč. S úhradou 3. splátky splatné dne 17. 3. 2018 byl žalovaný v prodlení po dobu delší než 65 dnů, dluh nezaplatil ani po výzvě žalobkyně ze dne 17. 3. 2021. Proto v souladu s čl. 6 Smlouvy došlo k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 22. 5. 2018 (do prodlení se zaplacením 3. splátky o délce 65 dnů se žalovaný dostal dnem 21. 5. 2018). Při posouzení okamžiku zesplatnění je třeba postupovat dle mezi stranami uzavřené smlouvy, konkrétně čl. 6, který váže zesplatnění na uplynutí doby 65 dnů od splatnosti jakékoli splátky. Na závěr o okamžiku zesplatnění tak nemůže mít vliv skutečnost, že žalovaná vyzvala žalovaného k zaplacení celého zůstatku dluhu až dopisem ze dne 17. 3. 2021 (a k tomuto dni považovala úvěr za zesplatněný).
14. V důsledku zesplatnění vznikla žalovanému povinnost k okamžitému zaplacení zůstatku úvěru. Na jistinu úvěru žalovaný zaplatil 575,40 Kč, k zaplacení tak zbývá 69 424,60 Kč (70 000 Kč – 575,40 Kč). Ačkoli úrok nebyl mezi účastníky platně sjednán (jak bude vysvětleno níže), na jistinu úvěru mohla přesto být započtena z celkově žalovaným zaplacené částky 12 762,28 Kč pouze částka 575,40 Kč. Zbylou částku 12 186,88 Kč žalovaný plnil v souladu se splátkovým kalendářem na (byť neplatně sjednaný) úrok, přičemž toto plnění je třeba s ohledem na závěr o neplatnosti ujednání o úroku považovat za bezdůvodné obohacení; nárok na jeho vydání však žalovaný neuplatnil. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uvedenou částku žalobkyni, byť částečně, zaplatil, proto mu povinnost k jejímu zaplacení byla uložena tímto rozsudkem.
15. Pokud jde o smlouvou sjednaný úrok ve výši 83,85 %, uvádí soud následující. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi anonymizováno vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (prosinec 2017) průměrně 8,7 % ročně. Na základě uvedeného lze jednoznačně uzavřít, že úrok ve výši 83,85 % ročně několikanásobně (téměř 10x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úrok sjednaný v této výši proto soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a v důsledku toho ujednání o něm za absolutně neplatné dle § 588 o.z. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil. K neplatnosti předmětného smluvního ujednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal. Soud v tomto směru odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle kterého„ neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“„ V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“ Odkázat lze v tomto směru též na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 Co 330/2018-121, příp. ze dne 12. 7. 2018, č.j. 22 Co 393/2018. Sjednaná výše úroku nemohla být posouzena jako mravná ani s přihlédnutím ke skutečnosti, že úvěr byl poskytován nebankovním subjektem, byl poskytnut rychle a bez dalšího zajištění. Uvedené faktory by mohly odůvodnit určité navýšení úroků oproti úrokům požadovaným bankami, nemohou však odůvodnit navýšení v rozsahu třináctinásobku. Za neplatné je třeba z výše uvedených důvodů považovat celé ujednání o úrocích.
16. Dle § 2395 o.z. je zaplacení úroku pojmovým znakem úvěrové smlouvy, přičemž dle § 1802 o.z. platí, že v situaci, kdy mají být placeny úroky a není-li jejich výše sjednána, platí dlužník úroky
ve výši stanovené právním předpisem a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. S odkazem na závěry rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
20. 8. 2019, sp. zn. 22 Co 741/2019, je tedy třeba stanovit úrok úvěru vycházející ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi anonymizováno, když tato činila v prosinci 2017 8,7 %. Pokud žalobkyně požadovala tento úrok do zesplatnění v sazbě 83,85 % ročně v částce 13 139,12 Kč (nová jistina v žalobkyní uplatněné výši 82 563,72 Kč – zůstatek původní jistiny 69 424,60 Kč), činí úrok obvyklý v sazbě 8,7 % ročně do zesplatnění částku 1 363,27 Kč. Právě tato částka byla žalobkyni přiznána ve smyslu bodu 6.4 Smlouvy z celkově požadované částky 13 139,12 Kč, která dle žaloby měla představovat úroky přirostlé ke dni zesplatnění. Nová jistina dle čl. 6 Smlouvy tak činí 70 787,87 Kč. Ohledně částky 11 775,13 Kč včetně úroku z prodlení byla proto žaloba zamítnuta.
17. Obvyklý úrok byl žalobkyni zároveň přiznán ve výši 8,7 % ročně z částky 69 424,60 Kč představující dlužnou jistinu pro období 19. 3. 2021 do zaplacení (v souladu se žalobou od data pozdějšího, než na které připadá první den prodlení žalovaného, jak je uveden výše) s odkazem na ustanovení § 2399 odst. 2 o.z. Pokud se žalobkyně tohoto úroku domáhala v sazbě o 53,77 % vyšší, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.
18. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením 2. splátky vzniklo žalobkyni v souladu
s bodem 6.2 Smlouvy právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by tuto částku žalobkyni, byť částečně, zaplatil, proto mu povinnost k jejímu zaplacení byla uložena tímto rozsudkem.
19. Žalobkyni byl dále z celkově přiznané částky 70 987,87 Kč přiznán i úrok z prodlení, na který má nárok dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úvěr byl zesplatněn ke dni
22. 5. 2018, ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení se zaplacením nové jistiny ve výši 70 787,87 Kč. V případě nároku dle bodu 6.2 Smlouvy byla splatnost sjednána na 10 dnů od vzniku nároku, částka 200 Kč se stala splatnou uplynutím 10. dne po dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením 2. splátky delšího 15 dnů, tedy dnem 15. 3. 2018. Z uvedeného je patrno, že pokud žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení z celkově přiznané částky od 19. 3. 2021, pohybuje se v období, za které jí tento úrok náleží, zároveň se jej domáhá ve výši nepřesahující výši zákonnou. Úrok z prodlení byl tak žalobkyni přiznán z částky 70 987,87 Kč (nová jistina 70 787,87 Kč, náhrada nákladů dle bodu 6.2 Smlouvy 200 Kč) od 19. 3. 2021 do zaplacení. Ohledně úroku z prodlení z nepřiznané částky 11 775,13 Kč byla žaloba zamítnuta.
20. Dále se žalobkyně domáhala přiznání smluvní pokuty dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny navýšené dle bodu 6.4 Smlouvy, a to od 19. 3. 2021 do 13. 12. 2021 Smluvní pokuta byla přiznána z částky jistiny navýšené o obvyklý úrok, tedy z částky 70 787,87 Kč, přičemž žalobkyní označenému období odpovídá na této smluvní pokutě částka 19 112,70 Kč. Pokud se na smluvní pokutě žalobkyně domáhala částky o 15 388,30 Kč vyšší, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
21. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, a má proto právo na náhradu nákladů řízení dle
§ 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 5 864 Kč, odměna za právní zastoupení
17 460 Kč (za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 9. 3. 2022 po 5 820 Kč
za jeden úkon dle § 8 odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč § 13 odst. 3 AT), náhrada cestovného 773,60 Kč (za jízdu k jednání soudu z obec do obec a zpět při ujetých celkem 90 km značka automobilu,
registrační značka, při kombinované spotřebě 10,5 litrů benzínu na 100 km dle technického průkazu, vyhláškové ceně benzínu 37,10 Kč za jeden litr a základní náhradě 4,70 Kč za jeden ujetý kilometr), náhrada za ztrátu času 400 Kč (za celkem 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT) a 21% DPH 4 102 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka
29 499,70 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 61%, neúspěch měla co do 39% (vycházeno je z toho, že ke dni rozhodování soudu se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky 167 186,40 Kč (82 763 Kč + 34 501 Kč + 6 790,50 Kč na ke dni rozhodnutí kapitalizovaném úroku z prodlení + 43 131,90 Kč na ke dni rozhodnutí kapitalizovaném úroku), přiznána jí pak byla částka 101 931,77 Kč (70 987,87 kč, 19 112,70 Kč + 5 824,40 Kč na ke dni rozhodnutí kapitalizovaném úroku z prodlení + 6 006,80 Kč na ke dni rozhodnutí kapitalizovaném úroku). Náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána co do 22%, tedy v částce 6 490 Kč.
22. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem, lze se jejich splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.