Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4832/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Z. V. P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) České republice – Okresnímu soudu ve Z., Okresnímu státnímu zastupitelství ve Z., 2) A. B., 3) I. J., 4) I. K., 5) K. b. Z., 6) J. H., 7) S. D., 8) J. P., 9) F. ú. v. Z., 10) V. CZ, 11) P. N., 12) P. N., 13) N., a 14) M. K., o vydání věci a zaplacení peněžité částky, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 30. března 2007, č.j. -113, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 3. 2007, č.j. -113, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně (soud prvního stupně) ze dne 12. 2. 2007, č.j. -103, jímž soud prvního stupně odmítl žalobu ze dne 4. 12. 2006 a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud shledal správnými závěry soudu prvního stupně, který odmítl žalobu ze dne 4. 12. 2006 pro nedostatek náležitostí podle ustanovení a za situace, kdy i přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 20. 12. 2006, č.j. -4) k doplnění chybějících náležitostí a následná doplňující podání žalobce doručená soudu prvního stupně dne 27. 12. 2006 a 2. 1. 2007 nebylo možné žalobu považovat za úplnou a projednatelnou. Žalovaní nebyli v žalobě označeni tak, aby byla možná jejich jednoznačná identifikace ve smyslu ustanovení Přestože na straně soudu existuje „jistá povědomost“ o tom, jaké fyzické osoby žalobce měl žalobce na mysli, je nepřípustné, aby označení účastníků řízení bylo za žalobce nahrazováno a doplňováno soudem. Stejně tak žaloba neobsahovala vylíčení souvislostí mezi skutkem a požadovanou částkou, výše jednotlivých částek požadovaných žalobcem v žalobě a v podáních, jimiž byla žaloba posléze doplněna, je odlišná. Žalobce tak nedostál povinnosti vylíčit skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok, tak, aby byl nezaměnitelný s jiným skutkem, a bylo jasné, na podkladě čeho má soud rozhodnout (, 2 ).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ,  a uplatňuje v něm dovolací důvody podle a b) Vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, shledává dovolatel v tom, že soud prvního stupně nepostupoval podle ustanovení , 2 a nepoučil jej o možnosti ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů, přestože z obsahu spisu je zřejmé, že dovolatel nemá právnické vzdělání a jsou u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soudem prvního stupně tak nebyly využity všechny zákonné možnosti k odstranění vad podání (žaloby). Nesprávné právní posouzení věci pak dle dovolatele spočívá v tom, že odvolací soud přehlédl popsané pochybení v postupu soudu prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, ačkoliv je měl zrušit a vrátit k dalšímu řízení. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), je přípustné podle ustanovení , a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle   účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Jak vyplývá z obsahu spisu, požádal žalobce dne 20. 12. 2006 u soudu prvního stupně o osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 12. 2006, č.j. -7, vyzval žalobce, aby soudu předložil potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků. O žádosti o osvobození však rozhodl až usnesením ze dne 20. 8. 2007, č.j. -158, tedy poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o odmítnutí žaloby, a přiznal žalobci pro předmětné řízení osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.

Z  ustanovení věta první vyplývá, že soud je povinen účastníka poučit o tom, že může podat žádost o ustanovení zástupce podle tehdy, jsou-li u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků () a současně je-li to třeba k ochraně jeho zájmů. V posuzované věci z obsahu spisu nevyplývá, že by ze strany soudů byla tato poučovací povinnost splněna. Nadto soud prvního stupně o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků rozhodl až po vydání napadeného rozhodnutí, a tedy se ani nezabýval posouzením naplnění předpokladů pro osvobození žalobce od soudních poplatků daných ustanovením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešitu č. 31, ročník 2005, pod C 2960).

Soud prvního stupně tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení a odvolací soud tuto vadu přehlédl.

Za daného stavu byl dovolací důvod podle uplatněn opodstatněně. Dovolací soud proto podle věty za středníkem napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Jelikož dovolací důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

V dalším řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že advokát byl žalobci ustanoven zástupcem pouze pro dovolací řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února  2008

JUDr. Robert  Waltr, v. r.

předseda senátu