Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 32/2022-29
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se, co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně, jdoucího z částky 9 000 Kč od 17. 2. 2018 do 12. 6. 2019, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky 9 000 Kč od 13. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 250,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se, co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně, jdoucího z částky 9 000 Kč od 17. 2. 2018 do 12. 6. 2019, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky 9 000 Kč od 13. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 250,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
1. V žalobě, podané u nadepsaného soudu dne 10. 11. 2021, ve znění vyjádření ze dnů 21. 2. 2022, 7. 3. 2022 a 4. 4. 2022, žalobkyně vymezila předmět uplatněného nároku tak, že tento zahrnoval nesplacenou jistinu poskytnuté zápůjčky ve výši 9 000 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí z uvedené částky od 17. 2. 2018 do zaplacení. Nárok na zaplacení předmětného plnění byl založen z titulu„ smlouvy o půjčce číslo“ ze dne 23. 12. 2016 (dále jen„ Smlouva číslo“), oproti jejímuž podpisu žalobkyně poskytla žalovanému hotovostní plnění ve výši 10 000 Kč, z něhož však bylo následně splaceno toliko 1 000 Kč. Jako den prodlení žalovaného žalobkyně určila datum 17. 2. 2018, jakožto první den následující po datu splatnosti poslední splátky, předepsané dle Smlouvy číslo Tyto splátky zahrnovaly též částky smluvního úročení a poplatků, jež však žalobkyně nenárokovala. V mezích doplňujících vyjádření ze dnů 21. 2. 2022 a 4. 4. 2022 žalobkyně dále sdělila, že žalobu bere zpět co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od 17. 2. 2018 do 12. 6. 2019, přičemž dále uvedla, že v souvislosti s poskytnutím zápůjčky byla tzv. úvěruschopnost žalovaného přezkoumávána, a to na základě údajů, které žalovaný sdělil v tzv. zákaznické kartě, a dále též na základě listin, jež však nebyly archivovány, a nelze je tudíž soudu předložit.
2. Žalobkyně, ve smyslu § 96 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , k částečnému zpětvzetí uplatněného nároku přistoupila dřív, než bylo ve věci zahájeno jednání, a tak soud, ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, a to výrokem I. tohoto rozsudku.
3. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena i s uvedenou výzvou dne 14. 3. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí. Nato bylo oznámení o doručení vyvěšeno na úřední desce soudu.
4. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k datu 23. 12. 2016 vyplatila žalovanému částku 10 000 Kč, a to v hotovosti, oproti podpisu listin y označené jako„ Smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti“, číslo ve znění všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen„ Smlouva č. číslo“), v níž se žalovaný mj. zavázal, že poskytnuté plnění, navýšené o smluvní úročení (1 724 Kč), poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení (2 620 Kč) a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení (4 463 Kč), splatí formou 60 týdenních splátek po 314 Kč, resp. 212 Kč. V souvislosti s podpisem Smlouvy číslo žalovaný v rámci listin y, označené jako„ Zákaznická karta“, sdělil, že je svobodný, má učňovské vzdělání, žije v nájmu a je zaměstnán jako stavební dělník ve právnická osoba stavební právnická osoba, kde t. č. pobíral mzdu ve výši 11 970 Kč čistého. Své další příjmy žalovaný, bez bližší konkretizace, vymezil částkou 3 500 Kč, výdaje, zahrnující splátky dalších závazků a běžné měsíční výdaje, částkou 2 500 Kč. Po poskytnutí částky 10 000 Kč však žalovaný splatil toliko 1 000 Kč a následně již nebylo zaplaceno ničeho. Byť byl žalovaný k úhradě dodatečně vyzván zástupcem žalobkyně, upomínkou datovanou k 5. 6. 2019, jež byla k poštovní přepravě podána dne 6. 6. 2019. Splatnost plnění dle předmětné upomínky byla stanovena k datu 12. 6. 2019.
5. Co do právního hodnocení projednávaného nároku je třeba uvést, že závazek, sjednaný mezi žalobkyní a žalovaným z titulu podpisu Smlouvy číslo sám o sobě vykazuje znaky úročené zápůjčky, ve smyslu § 2390 o. z. ve spojení s § 2392 odst. 1 o. z. Současně však nebylo možné pominout, že s ohledem na postavení smluvních stran tento závazek vykazuje též znaky spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k 23. 12. 2016 (dále z. s. ú.). Za daného stavu věci tak byla žalobkyně, ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., povinna s odpovídající odbornou péčí, ve smyslu § 75 z. s ú., přezkoumat majetkové poměry žalovaného stran jeho úvěruschopnosti, přičemž splnění této zákonné povinnosti je soudy zkoumáno z úřední povinnosti a pod sankcí absolutní neplatnosti, ve smyslu § 588 o. z. (obdobně viz např. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). V podmínkách konkrétní věci nicméně nebylo postaveno na jisto, zda a v jakém rozsahu postupitelka úvěruschopnost žalovaného přezkoumávala, a lze tedy uzavřít, že žalobkyně v tomto směru neunesla tzv. důkazní břemeno. Ostatně, žalobkyně na prokázání splnění této své hmotněprávní povinnosti od samého počátku rezignovala, což avizovala již písemně a uplatnila toliko nárok zaplacení nesplacení jistiny, nikoli již poplatků či smluvního úročení. V rámci částečného zpětvzetí pak žalobkyně korigovala i výši nárokovaného zákonného úroku z prodlení, a to v návaznosti na datum stanovené nikoli s odkazem na splátky dle Smlouvy číslo ale s odkazem na datum uvedené v předžalobní výzvě. Právo postupitelky na vrácení poskytnutého finančního plnění, v nesplacené části, ve smyslu § 2993 o. z., tak lze odvozovat toliko z tzv. kvazi závazku z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Co se pak týče určení data prodlení žalovaného, toto soud, ve shodě se žalobkyní a s ohledem na absolutní neplatnost sjednané zápůjčky, neodvodil od data splatnosti poslední sjednané splátky, ale od data, kdy žalovanému uplynula lhůta určená k plnění, stanovená žalobkyní v předžalobní výzvě. Žalovaný se tak, ve smyslu § 1968 o. z., do prodlení dostal až k datu 13. 6. 2019. A to s ohledem na skutečnost, že takto učiněná výzva představuje první doloženou výzvu k uhrazení plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Při stanovení data prodlení soud dále vycházel ze zákonné vyvratitelné domněnky zakotvené v § 573 o. z., dle které k doručení vnitrostátní poštovní zásilky dochází k 3. pracovnímu dni po odeslání. S tím, že v projednávané věci žalobkyně, dle podacího lístku, oznámení o postoupení odeslala 6. 6. 2019 (ve čtvrtek), a k doručení tak došlo k 11. 6. 2020 (v úterý), přičemž k datu následujícímu byla stanovena splatnost. Od data 13. 6. 2019 tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, v jí udávané výši.
6. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že se žalobkyni přiznává právo na úhradu poměrné části náhrady nákladů řízení, neboť žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně, vč. příslušenství (jež soud pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku), vůči žalovanému nárokovala 12 173,18 Kč. Z této částky nicméně bylo žalobkyni přiznáno toliko 11 169,24 Kč (opět včetně kapitalizovaného příslušenství), tedy cca 92 % uplatněného nároku, zatímco ve zbytku byl procesně úspěšný žalovaný. Procesní úspěch žalobkyně tak odpovídá 84 %, neboť tato ke zpětvzetí žaloby přistoupila z toho důvodu, že nebyla schopna prokázat, zda bylo nárokované plnění poskytnuto z titulu řádně sjednané zápůjčky, resp. spotřebitelského úvěru. Tarifní hodnotu projednávané věci soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen a. t.), neboť v projednávané věci byl žalobní návrh podán formou ustáleného - formulářového žalobního návrhu, podávaného žalobkyní, prostřednictvím totožného zástupce, opakovaně (viz např. věci projednávané nadepsaným soudem pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka). Náklady právní pomoci pak, vedle úhrady soudního poplatku ve výši 400 Kč, zahrnují též náklady za 3 úkony právní služby po 200 Kč, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t) (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) a. t., též náhradu za DPH ve výši 21%, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem tedy jde o 84 % z 1 489 Kč, tedy o 1 250,76 Kč.
7. Splatnost plnění vymezených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku soud, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , stanovil v zákonné, 3 denní lhůtě. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
8. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn, ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat splnění uložených povinností cestou výkonu rozhodnutí u soudu či cestou exekuce u soudního exekutora.