Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 707/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců: a/ H. K., zast. advokátem, b/ J. J., c/ P. V., a d/ D., v. o. s. v l., proti žalovaným: 1/ J. V. a 2/ S. V., oba zast. advokátem o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007, č. j. -222, , takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobci se jako podíloví spoluvlastníci domu domáhali po částečném zpětvzetí žaloby, aby jim žalovaní jako nájemci nebytových prostor zaplatili částku 76.835,- Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení za období od 15. 12. 1996 do 27. 1. 1998. Uvedli, že žalovaným byl nájemní poměr ukončen k 31. 8. 1993, avšak prostory vyklidili až 27. 1. 1998, aniž by v mezidobí platili jakékoli úhrady.

Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 12. 2004, č. j. -187, řízení o částce 2.585,- Kč s příslušenstvím v důsledku částečného zpětvzetí řízení zastavil a dále rozsudkem z 21. 12. 2004, čj. -195, žalobě vyhověl co do částky 74.067,- Kč s příslušenstvím za období od 16. 12. 1996 do 27. 1. 1998, když v částce 183,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozsudku uvedl: – že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného domu; – že žalovaní užívali předmětné nebytové prostory bez právního důvodu; – že se ztotožňuje se znaleckým posudkem znalce Z. S. z 20. 11. 2003, č. l. 136, kterým bylo bezdůvodné obohacení vyčísleno na 125,- Kč/m2/měsíc podle průměrného obvyklého nájemného v dané lokalitě; – a že vypracování revizního znaleckého posudku by bylo nadbytečné. V částce 183,- Kč s příslušenstvím byl návrh na zaplacení bezdůvodného obohacení zamítnut v důsledku uplynutí 2 leté promlčecí lhůty podle § 107 odst. 1 obč. zák.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem z 24. 4. 2007, č. j. -222, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Doplnil dokazování o listinný důkaz: žalovanými předložený posudek znalce Z. M. z 29 6. 2006, který za použití výnosové metody (roční nájemné ve výši 5 % z odhadnuté ceny nebytového prostoru) dospěl k nájemnému 75,05 Kč/m2/měsíc. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým i právním hodnocením soudu prvního stupně vzhledem k tomu: – že podle protokolu o předání nebytových prostor z 27. 1. 1998 žalovaní nebytové prostory vyklidili tohoto dne; – že pro určení výše bezdůvodného obohacení není rozhodné, že žalovaní nebytové prostory fakticky neužívali, nýbrž kdy je vyklidili a předali žalobcům; – a že je třeba upřednostnit znalecký posudek Z. S., který správně vycházel ze srovnávací metody, tj. obvyklého nájemného za obdobné prostory v dané lokalitě, jak odpovídá i rozs. NS z 15. 6. 1999, , Rc 53/2000.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, ve kterém namítali, že soud položil znalci nedostatečně specifické otázky a přehlédl, že v rozhodném období nebytové prostory nesloužily řemeslné výrobě. Dále uvedli, že znalec při zhodnocení stavu předmětných prostor nezohlednil veškeré dostupné skutečnosti, z nichž plyne nezbytnost nákladné rekonstrukce promítající se i do nižší ceny nájemného, přičemž lze považovat za vhodnější žalovanými předložený znalecký posudek vycházející z výnosové metody.

Žalobci se k dovolání nevyjádřili.

C. Přípustnost dovolání

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřed¬nictvím advokáta a splňující formální obsahové znaky předepsané Protože odvolací soud potvrdil první rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustnost dovolání založena jen za podmínky upravené v , tj. pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Vzhledem k tomu, že se namítané vady znaleckého posudku vztahují jen k projednávané věci a postrádají tak judikatorní přesah, a navíc i proto, že se dovolatelovy námitky týkaly jen ke skutkových zjištění, a tedy materiálně vzato nenapadaly nesprávnost právního posouzení ve smyslu (srov. usn. NS z 13. 12. 2005, ; nebo z 29. 6. 2004, ), mohl by zásadní právní význam napadeného rozsudku vyplývat jen z porušení ústavního pořádku, zejména práva na spravedlivý proces podle y, příp. i Úmluvy (k tomu srov. nál. ÚS z 10. 5. 2005, sp. zn. , N 100/37; a z 11. 9. 2007, sp. zn. ). V posledně uvedeném směru dospěl dovolací soud k závěru, že vytýkaná pochybení vztahující se ke skutkovým zjištěním – znaleckému posudku nedosahují intenzity v rovině zásahu do ústavně garantovaných práv, neboť znalecký posudek při zjišťování charakteru nebytových prostor (k nimž znalec nezískal přístup) vycházel nejen ze srovnání se sousedními prostory, ale i z vyjádření samotných žalovaných ze dne 21. 2. 1996 o stavebních úpravách jimi provedených (č. l. 138). Současně znalec při odhadu nájemného na 125,- Kč/m2/měsíc zohlednil vedle umístění předmětných nebytových prostor v 5. patře také jejich zhoršený stav, když vyšel z dolní hranice cenového rozpětí (č. l. 139; nájmy v okolí: 175,-; 210,-; 195,-; 240,-; a 190,- Kč/m2/měsíc) a odhadované nájemné ještě snížil o 30 %. Závěrem dovolací soud výslovně uvádí, že znalec vyčíslil bezdůvodné obohacení srovnáním s okolními nájmy, a to s přihlédnutím ke stavu nebytových prostor a bez ohledu na účel jejich užívání, a proto se do posudku nijak nepromítla skutečnost, že soud znalci zadal (jak tvrdí dovolatelé) příliš obecné otázky a že mu uložil zohlednit skutečnost užívání předmětných nebytových prostor za účelem řemeslné výroby.

Z uvedeného plyne, že žalobce nevymezil otázku zásadního právního významu, na níž by spočívalo rozhodnutí odvolacího soudu, a proto bylo dovolání podle a odmítnuto.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobcům přes jejich úspěch ve věci prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 27. února 2008

JUDr. Iva B r o ž o v á

předsedkyně senátu