Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 193/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. , byla obviněná H. Š. uznána vinnou trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za tento trestný čin a za sbíhající se trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterým byla uznána vinnou trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. , byla obviněná podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon jí byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Současně byl zrušen výrok o trestu, který jí byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o vině dalších spoluobviněných a o nároku poškozeného na náhradu škody.

Proti tomuto rozsudku podala obviněná H. Š. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. , její odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. , podala obviněná prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Odvolacímu soudu vytkla, že se nezabýval jejími odvolacími námitkami a že neprovedl důkazy, které navrhovala. Namítla, že nenaplnila subjektivní stránku trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., když nevěděla, že byly naplněny veškeré zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu. Vzhledem k tomu, že věc byla získána trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., musela by obviněná jako podílník vědět, že pachatel trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. byl za takový trestný čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. K takovému závěru však podle obviněné nelze ze skutkových zjištění dospět. Podle názoru obviněné se rozhodnutí soudů obou stupňů v tomto směru zakládají pouze na domněnkách, když soudy nepostupovaly v souladu s § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Z těchto důvodů obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. , a aby podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že vedle námitek skutkové povahy, které nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, je jedinou právní námitkou tvrzení obviněné, že nenaplnila subjektivní stránku trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. Podle nejvyšší státní zástupkyně však ze skutkových zjištění vyplývá, že obviněná, která byla zkušená v páchání majetkové trestné činnosti, znala jak kriminální minulost spoluobviněného M. Š. , který ji přivezl k zastavárně, kde televizor prodala, tak i momentální osobní situaci obviněné E. G. , a věděla, že spoluobvinění odcizili televizor, jehož hodnota přesahovala 10.000,- Kč. Obviněná také za své jednání obdržela odměnu, která byla nepřiměřeně částce, za kterou byl televizor v zastavárně prodán. Obviněné tak muselo být zcela jasné, že se podílí na protiprávním jednání, které naplňuje zákonné znaky trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., což podle názoru nejvyšší státní zástupkyně postačuje k tomu, aby naplnila subjektivní stránku trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. Odmítla proto jako požadavek dovedený ad absurdum námitku obviněné, že podílníkovi musí být prokázány detailní vědomosti o skutkových a právních aspektech dřívější trestné činnosti hlavního pachatele.

Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně však rozsudek soudu prvního stupně obsahuje vadu, protože v něm chybí výrok o zrušení výroku o trestu uloženého obviněné H. Š. trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. , za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm a) tr. zák. Přestože odvolací soud tuto vadu v rámci přezkumné činnosti nezjistil a obviněná ji ani nenamítá, měl by Nejvyšší soud tuto vadu napravit tím, že podle § 265l odst. 2 tr. ř. přikáže soudu prvního stupně, aby chybějící výrok doplnil. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněné v neveřejném zasedání jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a současně, aby přikázal Městskému soudu v Brně, aby doplnil chybějící výrok o zrušení výroku o trestu, který byl obviněné H. Š. uložen trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. .

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňovala obviněná již v řízení o odvolání a odvolací soud se jimi zabýval a v odůvodnění svého rozhodnutí se s nimi přesvědčivě vypořádal (viz č. l. 427 spisu). Za námitky primárně skutkového charakteru, které nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádný jiný důvod dovolání a není je tak možné přezkoumat v rámci řízení o dovolání, je nutno považovat jak výhrady obviněné proti úplnosti provedeného dokazování, tak výtky týkající se hodnocení provedených důkazů a procesního postupu soudů při jejich provádění. Nejvyšší soud podotýká, že námitka týkající se porušení zásady uvedené v § 2 odst. 5 tr. ř. je námitkou procesní, kterou nelze uplatňovat v rámci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který slouží výlučně k nápravě vad spočívajících v nesprávném hmotně právním posouzení.

Trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. spáchá ten, kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo užívá věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou. Trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. je trestným činem úmyslným (§ 3 odst. 3 tr. zák.). Pachatel tedy spáchá trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. tehdy, když si je vědom toho, že věc, kterou ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo věc užívá, byla získána trestným činem. Pachatel si však nemusí být vědom veškerých okolností skutkové a právní povahy, které se týkají spáchání trestného činu jiným pachatelem.

Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů je zřejmé, že oba soudy opřely závěr o úmyslném zavinění obviněné o zjištěné skutečnosti týkající se okolností prodeje televizoru do zastavárny. Soudy považovaly za významné, že obviněná znala kriminální minulost spoluobviněného M. Š. i tehdejší osobní a majetkovou situaci obviněné E. G. a věděla, že spoluobvinění hledali další zastavárnu v jiné oblasti, než poblíž místa činu, aby prodali televizor v hodnotě přesahující částku 10.000,- Kč. Za podstatné dále pokládaly to, že obviněná jim takovou zastavárnu našla a televizor prodala hluboce pod cenou za 5.000,- Kč, za což dostala nepřiměřeně vysokou odměnu 1.000,- Kč, když věděla, že za pomoc při tomto jednání byly vyplaceny odměny v celkové výši 3.000,- Kč. Obviněné tak muselo být zcela zřejmé, že televizor byl získán trestnou činností a že se podílí na protiprávním jednání, jehož cílem je zpeněžit odcizenou věc. Z toho, že smlouvu v zastavárně uzavírala obviněná lze spatřovat snahu, aby kupujícímu zastavárníkovi byla utajena totožnost skutečného prodávajícího. Jednání obviněné tak umožnilo obviněným M. Š. a E. G. rychlý a hladký prodej odcizeného televizoru.

Nejvyšší soud se ztotožnil s právním závěrem soudů, obou stupňů, že z okolností, za nichž obviněná nabízela televizor k prodeji, zcela evidentně a naprosto přesvědčivě vyplývá, že obviněná věděla, že televizor byl získán trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. Nemá tedy pochyb o úmyslném jednání obviněné ve smyslu § 4 písm. a) tr. zák. a považuje právní kvalifikaci skutku jako trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. za správnou.

Pokud obviněná odkazuje na judikát Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2000, sp. zn , publikovaný ve Soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2001, je nutné uvést, že závěry uvedené v tomto rozhodnutí na předmětnou věc nedopadají, protože věc, kterou osoba obviněná z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. b) tr. zák. ukryla, na sebe nebo jiného převedla anebo věc užívala, byla získána trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. V daném případě nebyla učiněna skutková zjištění, z nichž by vyplývalo, že osoba obviněná z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. b) tr. zák. věděla, že věc byla získána trestným činem.

K výtce nejvyšší státní zástupkyně, že ve výroku rozsudku soudu prvního stupně chybí výrok o zrušení výroku o trestu uloženého obviněné H. Š. trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, Nejvyšší soud podotýká, že tento výrok v rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. , nechybí, protože Městský soud v Brně usnesením ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. (č. l. 414 spisu), opravil podle § 131 odst. 1 tr. ř. písařskou chybu ve vyhotovení rozsudku a doplnil jej o uvedený výrok tak, aby bylo vyhotovení rozsudku ve shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen v rámci hlavního líčení dne 1. 3. 2007 (č. l. 396 spisu). Způsob této opravy je zcela nepřehledný, neboť na č. l. 401 spisu je tzv. „hvězdička“ napsaná perem, a to bez vyznačení odkazu na číslo listu, na němž se nachází opravné usnesení. Výrok o uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 věty druhé tr. zák., doplněný usnesením ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. , je připojen (nalepen na č. l. 406 spisu) až za poučením o opravných prostředcích a za podpisem samosoudce soudu prvního stupně.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. února 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek