Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5365/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2007 č. j. -77 potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2006 č. j. -69, jímž bylo řízení zastaveno, a to pro překážku věci rozhodnuté (res iudicata), neboť v průběhu řízení bylo zjištěno, že o stejném nároku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. ledna 2003 sp. zn. , který nabyl právní moci dne 10. dubna 2003.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, přičemž uvedl, že považuje dovolání za přípustné podle (dále jen „“), neboť napadené rozhodnutí má podle jeho názoru po právní stránce zásadní význam. Tento význam shledává v tom, že žalobce byl nucen ukončit v důsledku jednání žalované, která mu nezaplatila za provedené práce, podnikání a vzít si úvěr. Takový stav považuje žalobce za nemorální; soudy obou stupňů podle jeho názoru pochybily, neboť jej zastavením řízení zkrátily v jeho zákonných právech. Žalobce navrhl zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ; je však zjevně bezdůvodné.

Podle platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Vyplývá to z materiální právní moci rozsudku, jejíž obecnou vlastností je, aby právní věc byla pravomocným rozsudkem autoritativně vyřešena zásadně definitivním a nezměnitelným způsobem (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., , komentář, I. díl, 7. vydání, Praha , C.H.Beck, 2006. str. 735).

Dovolatelem uplatněné argumenty přitom nesměřují ke zpochybnění závěru, že v dané věci je naplněna překážka věci pravomocně rozhodnuté, tedy proti závěru, na kterém napadené usnesení odvolacího soudu spočívá, ale týkají se důvodů, které jej vedly k podání žaloby. Nejvyšší soud je však podle , věty první, oprávněn přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání a důvody uvedené dovolatelem nemohou zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu i soudu prvního stupně o existenci objektivní překážky pokračování v řízení, jejímž důsledkem je zastavení řízení podle Nejvyšší soud proto dovolání žalobce jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně  27. února  2008

JUDr.  Zdeněk  D e s

předseda  senátu