Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1542/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud   České   republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce S. B. s.r.o., proti žalovanému Ing. P. P., o 47.302,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku   Krajského  soudu  v  Brně ze dne 8. dubna 2004, č.j. -104, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2005, č. j. -19, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

Odůvodnění:

Žalovaný podal žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8.4.2004, č.j. -104.

Krajský  soud  v  Brně   usnesením  ze  dne   31.1.2005,  č. j. -14, řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že řízení muselo být podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zastaveno, neboť žalovaný, „,ač byl řádně poučen, nezaplatil na výzvu soudní poplatek“.

K  odvolání   žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31.5.2005, č. j. -19, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze závěru, že „o osvobození od soudních poplatků rozhoduje ve smyslu ustanovení pouze soud, nevyplývá-li toto osvobození přímo ze zákona“; že „žádná teorie návrhové presumpce, kterou ve svých podáních uvádí odvolatel, zde neplatí, což v tomto případě znamená, že pokud o osvobození od povinnosti platit soudní poplatky nerozhodne soud, je odvolatel povinen soudní poplatky platit“; že „pokud tuto povinnost nesplnil ani přes výzvu soudu, pak musí nést důsledky s tímto svým jednáním spojené (zastavení řízení)“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání   proti   pravomocnému   usnesení   odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto  o  žalobě  pro   zmatečnost,   jsou obsaženy v ustanovení , a v a 3

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo meritorně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [ , a ], nebo jímž bylo potvrzeno   usnesení   soudu   prvního stupně, kterým soud prvního stupně meritorně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího  soudu,   který   dřívější   usnesení   zrušil   [ , a ], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo meritorně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení , a a  dovolací   soud  dospěje  k   závěru,  že   napadené   usnesení   odvolacího   soudu má v rozhodnutí  o  žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [ , a ].

Dovolání je rovněž přípustné - a to i v řízení, jehož předmětem byla žaloba pro zmatečnost - proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [ ], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním  nástupcem   účastníka,  o  zastavení    řízení podle ustanovení , o  vstupu   do   řízení   na místo dosavadního účastníka   podle   ustanovení       ,   o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení     , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení nebo nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví podle ustanovení [ ].

V posuzovaném případě žalovaný dovoláním napadá usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, jehož předmětem byla žaloba pro zmatečnost, pro nezaplacení soudního poplatku (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Přípustnost dovolání podle ustanovení , a není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Pojem \"věc sama\" je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení   vede;  v   řízení, jehož předmětem je žaloba pro zmatečnost, je věcí samou rozhodnutí o tom, zda žalobou napadené rozhodnutí je nebo není postiženo tvrzenou zmatečností. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost,   je   rozhodnutím   výlučně procesní povahy a nevyslovuje se ve věci samé, tedy o tom, zda žalobou napadené rozhodnutí je nebo není postiženo zmatečností. Dovolání žalovaného není přípustné ani podle ustanovení , neboť nejde o žádný z případů procesních   rozhodnutí v něm uvedených; přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , a nikoliv zastavil-li soud prvního stupně řízení pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost z důvodu nezaplacení soudního poplatku, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího   soudu   ze   dne 28.3.2002, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 102 v časopisu Soudní judikatura, roč. 2002).

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.

O  náhradě  nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalovaný  s ohledem  na   výsledek   řízení   nemá   na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. února 2008

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu