Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4737/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně P., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) M. K., 2) A. K.,  oběma zastoupenými advokátkou, 3) J. K. a 4) B. K., o zaplacení částky 90.746,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutě, vedené u Městského soudu v B. pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 21. května 2007, č.j. -213, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v B. rozsudkem ze dne 21. května 2007,  č.j. -213 potvrdil rozsudek Městského soudu v B. ze dne 26. října 2005, č.j. -184 v části II. výroku, kterou byla zamítnuta žaloba co do úroku z prodlení ve výši 16% p. a.z 53.106,- Kč za období od 1. 10. 1994 do 3. 7. 1995 (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 16% p. a. z 53.106,- Kč za dobu od 4. 7. 1995 do 10. 6. 1997 (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit 1) a 2) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 5.224,90,- Kč k rukám jejich právní zástupkyně JUDr. Z. P. (výrok III.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit 3) a 4) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 20.215,- Kč (výrok IV.), povinnost žalobkyni zaplatit České republice na účet Městského soudu v B. náklady státu ve výši 2.915,-Kč do tří do dnů (výrok V.) a povinnost žalovaným 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v B. náklady státu ve výši 2.365,- Kč (výrok VI.) a povinnost žalovaným 1) a 2) nahradit žalobkyni náklady tohoto odvolacího řízení ve výši 2.615,75,- Kč k rukám jejího zástupce JUDr. P. S. (výrok VII.).

Proti výroku IV. rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení (dále jen „“). Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu ve výroku IV. zrušil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v a k tomu oprávněným subjektem - žalobkyní, dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V posuzovaném případě byl dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku IV., jímž rozhodl odvolací soud o povinnosti žalobkyně zaplatit 3) a 4) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 20.215,- Kč.

Přípustnost dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, nepřichází z úvahu ( ). Rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení, byť je začleněno do rozsudku soudu, a stává se proto formálně jeho součástí ( ve spojení s ). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Přípustnost dovolání podle dána není, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost dovolání není založena ani ustanoveními , a , neboť napadený výrok rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v až. , Nejvyšší soud České republiky podle věty prvé ve spojení s dovolání žalobkyně jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalovaným však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. února  2008

JUDr. Kateřina  Hornochová

předsedkyně senátu