Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

229 C 146/2021

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 208 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 10 808 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 10 808 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou včetně doplnění domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 6 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 600 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 6 408 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč dne datum. Totožnost žalovaného byla ověřena skrze verifikační platbu (převedena již dříve k jiné smlouvě) a doklad totožnosti. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem 6 408 Kč do datum, později byla splatnost prodloužena do datum. Úvěruschopnost byla před poskytnutím úvěru posouzena prostřednictvím preskóringu, kdy byly na základě statistického modelu hodnoceny určité údaje týkající se žalovaného (věk, bydliště apod.), žalovaný získal potřebné skóre, dále byly posouzeny příjmy ověřené výplatní páskou a výdaje (kombinace prohlášení žalovaného a statistického modelu). Takto byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem 27 844 Kč a výdaje 5 576 Kč za bydlení a s tím související platby a 5 764 Kč jakožto osobní výdaje. Žalovaný byl taktéž lustrován v příslušných databázích (s negativním výsledkem v CEE a ISIR, záznamem v REPI – zohledněna výše splátek). Žalobkyně dále kalkulovala s životním minimem a volnými prostředky žalovaného. Žalovaný neplnil řádně a včas, proto ho žalobkyně vyzvala dvěma písemnými upomínkami k zaplacení, za tyto účtuje smlouvou sjednanou částku 450 Kč a 650 Kč, pohledávka byla dále řešena v inkasním řízení, za což žalobkyně požaduje dohodnutý poplatek 1 500 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného náleží žalobkyni také smluvní pokuta 2 x 900 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud podle , (dále jen „“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že dne datum s žalobkyní smlouvu uzavřel, žalobkyně mu na tomto základě poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, neuhradil ničeho, peníze pošle po výplatě. Žalovaná částka mu přijde vysoká.

3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně předsmluvní informace a ceníku bylo zjištěno, že žalobkyně sjednala s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace dohodu, kterou se zavázala poskytnout mu bez stanovení účelu peněžní prostředky 6 000 Kč, a to do čtyř pracovních dnů od uzavření smlouvy, tj. od 14. 5. 2021. Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky do 30 dnů s možností prodloužení splatnosti o 15 dnů (za poplatek) spolu s úrokem 39 % ročně a poplatkem za poskytnutí 6 408 Kč, celkem měl žalovaný uhradit 12 600 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splacením bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 450 Kč za první upomínku po sedmi dnech prodlení a 650 Kč za druhou upomínku po dvaceti dnech prodlení, inkasní náklady 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

5. Podle formuláře k posouzení úvěruschopnosti bylo k osobě žalovaného zjištěno, že je bezdětný, zaměstnán jako skladník v polygrafické výrobě s příjmem 27 844 Kč měsíčně, výdaji za bydlení 5 576 Kč, za další půjčky 3 000 Kč a osobními výdaji 5 764 Kč, splátka 7 680 Kč měla být tudíž nižší než zjištěné disponibilní zdroje 13 504 Kč. V rámci preskoringu tak žalovaný dosáhl dle žalobkyně 525 bodů s tím, že minimum pro poskytnutí úvěru je 355 bodů. Žalobkyně dále zjistila nutné životní minimum 7 410 Kč měsíčně, disponibilní zdroje tudíž činily 11 588 Kč. Simulovala také možné negativní scénáře. V rámci lustrace v registrech bylo zjištěno, že žalovaný není veden v evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, nemá kradený doklad a v registru REPI má jednu otevřenou smlouvu bez vymáhání, po splatnosti je částka 24 595 Kč.

6. Co se týká předložených listin k ověřování úvěruschopnosti, z výplatní pásky za únor 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba a byla mu vyplacena mzda 27 844 Kč. Z výsledku o provedené lustraci v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že ke dni datum byl žalovaný bez záznamu.

7. Podle potvrzení o obdržení tuzemské platby byla žalobkyni z účtu žalovaného dne datum převedena částka 1 Kč.

8. Podle potvrzení o provedení tuzemské platby byla žalobkyní na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 6 000 Kč, přičemž jak vyplynulo ze sdělení právnická osoba, v rozhodném období, tj. v květnu 2021, byl majitelem a jediným disponentem účtu žalovaný.

9. Rozpisem účelně vynaložených nákladů žalobkyně prokazovala, že jí vznikly náklady na dvě upomínky a náklady na inkaso v uplatněné výši 450 Kč, 650 Kč a 1 500 Kč.

10. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení dne datum, datum a datum (poslední výzva před podáním žaloby), jak vyplynulo z předložených upomínek včetně podacích lístků.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu na jeho účet poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, jak bylo potvrzeno předloženými listinami i účastnickou výpovědí žalovaného. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr spolu s dalšími poplatky a úroky ve sjednané době, což neučinil, nezaplatil žalobkyni ničeho, přestože byl opakovaně upomínán. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

13. Podle , (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

20. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Žalobkyně tvrdila a dokládala, že před poskytnutím úvěru ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Takto zjistila některé jeho osobní údaje a majetkové poměry, provedla lustrace v databázích, nechala si předložit výplatní pásku k prokázání tvrzeného příjmu. Soud však uzavírá, že její činnost a aktivita byla v tomto směru zcela nedostatečná. Žalobkyně nezjistila ucelený soubor informací, z nichž by mohla získat náhled na životní a majetkovou situaci žalovaného – nezjišťovala kde a jak bydlí, tudíž nemohla posoudit, zda uváděné výdaje jsou reálné, nezjišťovala, zda veškeré náklady hradí sám nebo s osobou žijící ve společné domácnosti. Zákon stanoví, že úvěrující posoudí úvěruschopnost„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Z dikce zákona jednoznačně vyplývá, že povinností úvěrujícího je nejen údaje potřebné k posouzení úvěruschopnosti zjistit (k čemuž nedošlo, jak uvedeno výše), ale také je ověřit („ spolehlivých“). Smyslem právní úpravy je nejen ochránit spotřebitele jakožto slabší stranu, ale také poskytovatele úvěrů a jejich majetek, přičemž ztrátám a problémům mohou předejít právě prostřednictvím uvedeného procesu. Jestliže případně dojde k soudnímu procesu vymáhání pohledávky, je na žalobkyni (jakožto poskytovateli úvěru a straně žalující), aby nejen skutečnosti tvrdila, ale také prokázala – stíhá ji nejen povinnost, ale také břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně v tomto případě ověřila pouze příjem žalovaného za jeden měsíc, přičemž jistě nelze uzavřít, že takový postup je dostatečný a lze z něj spolehlivě učinit nějaké závěry – bylo by nutné vyžádat doklady za delší časové období, aby byla prokázána kontinuita dosahování tvrzeného příjmu. Žalobkyně nepředložila ani doklady k prokázání výdajů a jejich výše, celkové finanční situace, závazků, zaměstnaneckého poměru (smlouvy, výpisy z účtů, faktury, pracovní smlouvu apod.), přičemž se jedná o významné ukazatele rozhodné pro závěr o schopnosti či neschopnosti úvěr splácet.

22. Jelikož se žalobkyně neúčastnila jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení ve smyslu , 3 v tom směru, aby doplnila tvrzení a předložila důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

23. Jelikož ze strany žalobkyně došlo k porušení povinnosti úvěrujícího s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

24. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

25. Na druhou stranu v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný dosud neuhradil žalobkyni ničeho. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, má žalobkyně právo na vrácení poskytnutých prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč.

26. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a , , (dále jen „”) za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a jejich náhradu ani nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Proti rozsudku nemohou podat odvolání účastníci, kteří se svého práva před soudem výslovně vzdali.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).