Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 10/2022-52

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem jméno příjmení

bytem adresa žalované

o zaplacení 14 072 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 789 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 789 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 12 283 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 643,10 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 345,75 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 789 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 789 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 12 283 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 643,10 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 345,75 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 14 072 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 643,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 345,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 8 095,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 22. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě převzala žalovaná finanční hotovost 14 000 Kč. Před podpisem smlouvy posoudila původní věřitelka s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet, zejména vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované, které jsou zaznamenané v Kartě zákazníka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit souhrnnou částku 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 504 Kč s obvyklou úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování ve výši 5 891 Kč a za administrativní činnost ve výši 3 888 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč nejpozději do 16. 10. 2018. Žalovaná po uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 12 211 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původní věřitelkou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud dluží jistinu ve výši 8 095,51 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 976,49 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. zákona ča. , (dále jen ) vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i předvolání byly žalované doručeny dne 11. 2. 2022, a to uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  Žalované, která není omezena ve svéprávnosti, byl jmenován opatrovník jméno příjmení, a to usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, a proto soud doručil žalobu i předvolání opatrovníkovi žalované.

3. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.

4. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně doložila pouze Zákaznickou kartu podepsanou žalovanou dne 19. 1. 2018 (č.l. 19 spisu) a dále výměr důchodu. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná žije s rodiči, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, jejím jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 9 991 Kč, který byl ověřen výměrou důchodu. Další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 000 Kč nebyly nijak doloženy a ověřeny. Odhadované měsíční výdaje žalované ve výši 1 500 Kč nebyly rovněž nijak doloženy. V kolonce Ověřené dokumenty je zaškrtnuto pouze políčko„ Výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“, kde je ručně připsáno číslo. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka provedla lustraci žalované v evidenci dlužníků a že by se zabývala celkově majetkovými či rodinnými poměry žalované.

5. Žalobkyně byla u jednání poučena dle o tom, že je povinna doložil, zda a jakým způsobem původní věřitelka zjišťovala a ověřovala, jaké jsou ostatní čisté příjmy domácnosti a výdaje žalované, a že provedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků. Žalobkyně však žádné další důkazní návrhy neučinila.

6. Soud má za prokázané, že původní věřitelka právnická osoba a žalovaná podepsaly dne 22. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce (č.l. 17 až 18 spisu), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla žalované finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit celkovou částku 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč RPSN dle smlouvy činila 236,25 %. Žalovaná uhradila celkem částku 12 211 Kč (viz tabulka umoření + tvrzení žalobkyně, která žalovaná nijak nerozporovala).

7. Pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 20 až 26 spisu). Původní věřitelka oznámila žalované postoupení pohledávek dopisem ze dne 6. 1. 2021 (č.l. 28 spisu), který byl odeslán doporučeně na poslední známou adresu žalované dne 25.1. 2021 (podací lístek č.l. 28 spisu).

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že byl žalované jmenován opatrovník, neboť tato je mentálně retardovaná, neorientuje se v běžných sociálních situacích, potřebuje dohled a kontrolu, je snadno ovlivnitelná a finančně negramotná.

9. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

11. Původní věřitelka důsledně nezjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť si důsledně neověřila příjmy tvrzené žalovanou a žádným způsobem se nezabývala tím, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované, spolehla se pouze na tvrzení žalované v zákaznické kartě, a to vše za situace, kdy žalovaná pobírala pouze invalidní důchod ve výši 9 991 Kč. Výdaje tvrzené žalovanou ve výši 1 500 Kč jsou zcela jednoznačně podhodnocené, navíc nebyly nijak specifikovány ani ověřeny, přičemž původní věřitelka nezjišťovala ani výdaje spolužijících osob (ačkoliv jejich příjmy zřejmě zohledněny byly jako tzv. další příjmy domácnosti). Přesto původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Původní věřitelka se nemohla objektivně domnívat, že by žalovaná byla schopna z čistého doloženého měsíčního příjmu 9 991 Kč pravidelně splácet částku 1 756 Kč měsíčně.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. ,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C -679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 /48/.

17. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

18. Soud má tedy v dané věci za to, že původní věřitelka nepostupovala důsledně dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, zejména neověřila tvrzené další příjmy domácnosti a důsledně se nezabývala tím, jaké jsou pravidelné měsíční výdaje žalované, a spolehla se pouze na tvrzení žalované uvedená v zákaznické kartě. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná měla v době poskytnutí zápůjčky pouze invalidní důchod ve výši necelých 10 000 Kč. Za tohoto stavu měla mít původní věřitelka objektivní pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet (a to i s ohledem na výši měsíční splátky) a měla si vyžádat od žalované další doklady, které by tyto pochybnosti mohly rozptýlit (zejména doklady ohledně dalších příjmů domácnosti, ohledně skutečných měsíčních výdajů žalované i ostatních členů domácnosti apod.), měla provést lustraci žalované v rejstřících dlužníků, měla zjistit, zda proti žalované nejsou vedeny exekuce, což však původní věřitelka neučinila. Soud má proto za to, že je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

19. Z toho důvodu se soud již nezabýval tím, zda žalovaná mohla jednat v duševní poruše.

20. Původní věřitelka tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce, a to konkrétně ve výši 14 000 Kč a žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., tedy vrátit jistinu zápůjčky. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná dosud uhradila částku 12 211 Kč, tato částka byla odečtena od poskytnuté jistiny ve výši 14 000 Kč a žalovaná byla proto zavázána zaplatit žalobkyni částku 1 789 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu, a to i ohledně úroků, musela být žaloba zamítnuta, neboť vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, nebyly platně sjednány ani úroky, ani poplatky.

21. Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, a proto soud rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.