Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 16/2022-21
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 112 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 4 112 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 444,18 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 4 112 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 444,18 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 112 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 512 Kč. Celková dlužná částka byla splatná dne datum Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaný provedl registraci, byl mu založen uživatelský účet, žalovaný prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru a navrhované znění smlouvy akceptoval vložením unikátního kódu. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla tato pohledávka postoupena žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 512 Kč a administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, kdy se jedná o náklady spojené s vymáháním dlužné částky sjednané ve smlouvě za odeslání upomínek. Celkem tedy žalobkyně požadovala zaplatit částku 4 112 Kč, k tomu dále úrok z prodlení z dlužné jistiny, který za období do datum vyčíslila na částku 444,18 Kč, a dále od datum do zaplacení.
Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.
Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla uzavřena. Žalobkyně sice předložila listin u označenou jako smlouva o úvěru, kde je jako úvěrující uvedena společnost právnická osoba a jako úvěrovaný žalovaný, na této smlouvě se však podpis žalovaného nenachází a ani z ní nevyplývá, že ji žalovaný potvrdil kódem, jak tvrdila žalobkyně. Ani z jiných důkazů nevyplývá, že žalovaný se smlouvou vyslovil souhlas. Pro úplnost soud uvádí, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím elektronických prostředků, je sice možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaný obsah této smlouvy odsouhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že společnost právnická osoba tvrzenou pohledávku postoupila.
Soud nemá za prokázané ani to, že žalovaný obdržel od společnosti právnická osoba částku 2 000 Kč. Žalobkyně předložila částečný výpis z účtu, podle kterého měla být dne datum zaplacena částka 2 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Z tohoto výpisu však není zřejmé ani to, komu patřil účet, ze kterého platba odešla (je uvedeno pouze číslo účtu, majitel účtu není uveden), ani komu patřil účet, na který byla platba zaslána. To nevyplývá ani z jiných důkazů. Jak je uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že žalovaný uzavřel předloženou smlouvu o úvěru, proto jen z této smlouvy nelze dovodit, že uvedený účet patřil žalovanému (smlouvu mohla např. vyplnit jakákoliv jiná osoba, které byly osobní údaje žalovaného známy).
Zde soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání výše uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu ).
Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu ), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Jelikož nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, nelze mít za to, že by žalovanému ze smlouvy vznikly vůči právnímu předchůdci žalobkyně jakékoliv povinnosti. Nebylo ani prokázáno, že společnost právnická osoba žalovanému poskytla uvedenou částku. Proto nelze uvažovat ani o nároku z bezdůvodného obohacení (jako příp. poskytnutí peněžitého plnění bez právního důvodu) dle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.