Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 350/2021-17

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného

o zaplacení 22 780 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 236 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 1 764 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 986 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 2 780 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 948,80 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta titul jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 236 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 1 764 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 986 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 2 780 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 948,80 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit do 11. 11¨ 2020 částku 24 600 Kč. Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Jistina úvěru byla poskytnuta převodem na bankovní účet. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách webová adresa, kde žalovaný vyplnil údaje v registračním formuláři. Poté obdržel předsmluvní informace o půjčce a poté původní věřitel provedl prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Poté byla žalovaného žádost schválena a částka poskytnuta. Pro případ, pokud by žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Dluh se ke dni postoupení skládal z nesplacené jistiny 20 000 Kč, nesplaceného úroku 3 676 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2 780 Kč za období od 12. 11. 2020 do 31. 3. 2021, neuhrazených nákladů na upomínání 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na ni žalovaný uhradil 840 Kč, kterou žalobkyně alokovala v souladu se zákonem. Dluh žalovaný neuhradil ani na základě písemné předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Žalobkyní tvrzená úvěrová smlouva dle a násl. , (dále jen„ OZ“), obsahuje ujednání o tom, že žalovaný za poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností 1 měsíc uhradí částku 4 600 Kč na odměně původnímu věřiteli. Tuto částku odměny je nutné považovat za úrok, a tedy výše úroku z tohoto úvěru dosahuje 23 % měsíčně, což je 276 % ročně. Obvyklá výše úroku v říjnu 2020 činila u úvěrů pro domácnost na spotřebu se splatností do 1 roku 10,74 %. Sjednaná výše úroku tak dosahovala 25,7 násobku obvyklé výše. Poskytnutí částky 20 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému a postoupení pohledávky žalobkyni bylo prokázáno.

6. Podle žalobkynina tvrzení měl žalovaný uhradit po postoupení pohledávky 840 Kč. Nelze však přehlédnout, že taktéž podle jejího tvrzení měl před postoupením dluh na úroku činit 3 676 Kč, tedy žalovaný na úrok musel uhradit 924 Kč Celkem tedy 1 764 Kč.

7. Při tak vysokém smluvním úroku, jak je uvedeno v bodě 5., soud považoval za nadbytečné nařizovat jednání, aby žalobkyni vyzval k prokázání uzavření smlouvy, která byla předložena nepodepsaná, přičemž dle názoru soudu uzavření smlouvy neprokazuje ani verifikační platba. Ani kdyby totiž žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, nic by to neměnilo na tom, že smlouva je absolutně neplatná, protože zakládá významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle , (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

8. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C: 2012, resp. CELEX: 62010CA0618).

9. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle a a následně úrok stanovil ve smyslu ve výši určené podle , tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle ve spojení s  , nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

10. Protože je smlouva o úvěru pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalované, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu a Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a uhradil částku 924 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek a úroku z prodlení ve smyslu . Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, které jsou absolutně neplatná.

11. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do 70 %, neúspěch co do 30 % vzneseného nároku. Ve smyslu ustanovení jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu 40 % všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 920 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám žalobkynina advokáta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.