Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1957/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 1. 7. 2005, č. j. -53, zamítl žalobu na zaplacení 28.538,- Kč s úroky z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, žalovaný jako řidič vozidla zavinil dne 28. 3. 2003 dopravní nehodu, při které poškodil betonový plot. Žalobkyně uhradila poškozenému v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla škodu ve výši 71.344,- Kč. Žalovaný dopravní nehodu nenahlásil na Policii ČR. Z tohoto důvodu se po něm žalobkyně domáhala práv z pojištění odpovědnosti z provozu vozidel podle ust. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), podle něhož má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, pokud nesplnil povinnost podle zvláštního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí. Soud prvního stupně dospěl k názoru, že pojištěným je zaměstnavatel žalovaného, se kterým byla uzavřena pojistná smlouva. Žalobkyně tak může uplatňovat své nároky pouze vůči němu, nikoli vůči žalovanému, který je pouze zaměstnancem.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. 1. 2006, č. j. -71, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a dospěl k názoru, že odpovědnost žalovaného zaměstnance je vyloučena ustanovením § 420 odst. 2 obč. zák. Pojistnou smlouvu jako pojistník uzavřel zaměstnavatel žalovaného a pouze po něm může žalobkyně žádat náhradu toho, co za něho plnila. Pouze s ním je žalobkyně v právním vztahu. Byl to zaměstnavatel žalovaného, kdo porušil právní povinnost tím, že neohlásil dopravní nehodu, jež je škodnou událostí. Žalovaný pak může odpovídat za škodu pouze svému zaměstnavateli na základě pracovněprávních předpisů.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a které podává z důvodu podle ust. a b) Otázku zásadního právního významu shledává v tom, zda žalovaný je jako řidič vozidla pojištěným ve smyslu Namítá, že z tohoto ustanovení vyplývá, že pojištěným není pouze pojistník, ale rovněž žalovaný, který byl při dopravní nehodě řidičem vozidla, jehož provozem vznikla škoda. Dle jejího názoru vedle zaměstnavatele žalovaného jako provozovatele vozidla, který odpovídá za škodu objektivně podle obč. zák., odpovídá za vznik předmětné škody rovněž žalovaný jako řidič vozidla, a to subjektivně. S ohledem na má potom žalobkyně právo požadovat uhrazení toho, co za pojištěného plnila, rovněž vůči žalovanému, jakožto pojištěnému, tedy osobě, na jejíž odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. Žalobkyně  považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť odvolací soud nevyložil, z jakého důvodu nepovažuje žalovaného za pojištěného ve smyslu , a nevypořádal se s odvolacími námitkami žalobkyně. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Právním posouzením ve smyslu ust. je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy dovozuje ze skutkového zjištění, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti.

Otázky předložené k posouzení dovolacímu soudu nejsou v dané věci otázkami zásadního právního významu ve smyslu , odst. 3

Podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, může na pozemní komunikaci provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle zákona je pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

Pojištění se tak vztahuje jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 427 a násl. obč. zák., tak i na osoby odpovídající za škodu podle § 420 obč. zák., např. na řidiče vozidla.

Podle § 420 odst. 2 obč. zák. je škoda způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

Odvolací soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ust. obč. zák. Žalovaný jako zaměstnanec neodpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla při výkonu jeho zaměstnání. Rozsah pojištění podle ust. se na něj nemůže vztahovat, není tedy ani pojištěným podle ust. odst. písm. f) tohoto zákona a tudíž ani osobou povinnou k náhradě vyplacené částky pojistitelem podle tohoto zákona.

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Jestliže žalobkyně dále namítá, že se odvolací soud nevypořádal s jejími odvolacími námitkami a že jeho rozhodnutí není přezkoumatelné, uplatňuje tak dovolací důvod podle ustanovení , totiž že soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tento dovolací důvod však přípustnost dovolání nezakládá, neboť k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, lze v dovolacím řízení přihlížet, jen pokud je dovolání přípustné. Jelikož dovolání není podle přípustné, nemohl se Nejvyšší soud touto námitkou zabývat.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, a , neboť žalobkyně nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 5. února 2008

JUDr. Marta  Škárová, v. r.

předsedkyně senátu