Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3484/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem, proti žalované J. R. (Š.), o uložení povinnosti osázet vytěženou část lesa a o vypořádání podílu z prodeje vytěžené dřevní hmoty, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2007, č. j. -49, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Šumperku („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. června  2006, č. j. -19, odmítl žalobu J. K., doručenou soudu 20. 4. 2006, ve které žalobce uplatňoval nároky vzniklé tím, že žalovaná vytěžila les v S. a peníze za vytěženou dřevní hmotu si ponechala, ač žalovaný je spoluvlastníkem lesa. Usnesení soudu prvního stupně odůvodnil tím, že žalobce dostatečně nereagoval na jeho výzvu k doplnění žaloby, resp. k odstranění jejích vad, učiněnou usnesením ze dne 5. června 2006, č. j. -4, a pro vady žaloby v řízení nelze pokračovat.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 31. května 2007, č. j. -49, potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby. Konstatoval, že žalobce sice podáním z 15. 6. 2006 žalobu doplnil, aniž by však konkrétně, určitě a srozumitelně formuloval, jaké povinnosti mají být žalované soudem uloženy. Vady neodstranil ani v odvolání.

Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o , věta před středníkem, („OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b) . Namítá, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně postupovaly velice formálně; tento formalismus  vede k prodlužování jednání a k nemožnosti uplatnění nároků žalobce při jednání soudu. Dovolatel svoje požadavky v žalobě uvedl a jejich upřesnění mohlo být provedeno při jednání u soudu. Soud mohl rozhodnout, zda projedná všechny jeho požadavky, či jen některé a po jednání měl ve věci rozhodnout. Žalobce neměl k dispozici doklady o těžbě dřeva žalovanou a o podílu z dědictví, a proto předpokládal, že k jejich předložení soud žalovanou vyzve. Ví, že jsou jeho nároky oprávněné, nedokázal je však v době podání žaloby sám přesně specifikovat a očekával, že mu v tom soud pomůže. Uzavřel, že „soud má zkoumat pravdu při jednání“. Odvolací soud měl proto zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátit k novému řízení a rozhodnutí. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil jak rozhodnutí odvolacího soudu, tak rozhodnutí soudu prvního stupně a aby věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a b)   a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího  řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal; dovolání však není důvodné.

Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá ( , věta první a druhá).

Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen ( ).

V dané věci se žalobce domáhal, aby žalované byly uloženy povinnosti uvedené v žalobě a na straně 3 rozsudku odvolacího soudu. Žalobní návrh je formulován neurčitě i bez ohledu na to, že v něm nejsou uvedeny částky, jejichž zaplacení se žalobce domáhal, příp. že není upřesněno, ve vztahu k jaké části lesa má žalovaná zabezpečit osázení. Lze sice přisvědčit námitce dovolatele, že nemohl znát přesnou výši částky, kterou žalovaná utržila a že prozatím tedy neuvedení této částky nebránilo pokračovat v řízení (žalobce mohl částku uvést na základě výsledků prvního jednání ve věci, resp. vyjádření žalované). Ovšem řízení nebylo zastaveno jen pro tyto nedostatky, ale i z toho důvodu, že žalobce srozumitelně neformuloval, jaké povinnosti mají být žalované uloženy [viz str. 3 body 1) až 4) rozsudku odvolacího soudu, na který se pro stručnost odkazuje]. Dovolací soud nemohl přehlédnout, že soud prvního stupně rozhodoval o žádosti ustanovit žalobci právního zástupce z řad advokátů, ovšem pro nedostatek součinnosti žalobce nakonec nebylo možno této žádosti vyhovět (viz č. l. 45 spisu); nečinnost žalovaného tak vedla k tomu, že podání nebylo kvalifikovaně opraveno a doplněno.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalované takové náklady dovolacího řízení, na jejichž úhradu by měla právo (, , ), nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí  není opravný prostředek přípustný.

V Brně  dne 4. února 2008

JUDr. Jiří  S p á č i l , CSc., v. r.

předseda senátu