Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 469/2021-20
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
v době vyhlášení rozsudku ve stát. instituce, část obce a číslo, PSČ obec anonymizována dvě slova
pro zaplacení 18 818,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, to vše do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 8 818,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 818,06 Kč od 19. 4. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 4. 2018 do 18. 5. 2021.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, to vše do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 8 818,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 818,06 Kč od 19. 4. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 4. 2018 do 18. 5. 2021. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 18 818,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne datum úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 18.4.2018, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě poplatku ve výši 8 818 Kč. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, úvěr byl vyplacen k datu datum, variabilní symbol platby: číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaný, který se v době vyhlášení rozsudku nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, byl soudem řádně obeslán a informován o konání jednání před soudem, a to do vlastních rukou, jednání proběhlo bez jeho účasti, s čímž vyjádřil konkludentní souhlas, k žalobě se v průběhu řízení nevyjádřil. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listin u nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne datum, která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále číslo jeho bankovního účtu, telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , na základě Smlouvy měla být žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč se splatností do 182 dnů (do datum), poplatek za poskytnutí zápůjčky činí 8 818,06 Kč, úroková sazba činí 0% a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 908,8 %. Ze všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí zápůjčky popsaný žalobkyní v žalobě, tedy Smlouva měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku - prostřednictvím internetu, jejímu uzavření měla předcházet registrace žalovaného na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně, v rámci které žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně osobní údaje, poté měl být žalovanému pod heslem zpřístupněn jeho osobní profil. Následně žalovaný v rámci osobního profilu odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce a zaslal předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní zápůjčky. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného pak mělo dojít k zaslání konkrétního návrhu smlouvy o zápůjčce a po jeho odsouhlasení ze strany žalovaného i k výplatě zápůjčky bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého se žalovaný dozvěděl základní informace týkající se spotřebitelského úvěru a jeho poskytovatele. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne 18.10.2018 soud dovodil, že částka 10 000 Kč byla toho dne poukázána na účet č. bankovní účet, platba je uskutečněna pod variabilním symbolem číslo, což je rodné číslo žalovaného. Soud zamítl návrh žalobkyně, aby si soud vyžádal zprávu banky žalovaného, zda-li mu byla dne datum připsána od předchůdkyně žalobkyně částka 10 000 Kč, a to pro nadbytečnost, neboť tuto skutečnost má soud již za prokázanou z výše uvedeného potvrzení o provedené platbě. Žalovaný, kterému byla žaloba doručena do vlastních rukou, navíc uzavření smlouvy a převzetí částky od předchůdkyně žalobkyně nezpochybnil. Předžalobní výzva ze dne 16.5.2021 byla žalovanému zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.5.2021 zaslané žalovanému postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, tato smlouva obsahuje seznam postupovaných pohledávek v rámci své přílohy č. 1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:
Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (který do právního řádu ČR zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, spotřebitelský úvěr následně poskytne, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s výše uvedenými pravidly, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v přiměřené lhůtě.
Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného poplatku ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnuté zápůjčky, Smlouvu soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů.
Žalobkyně, resp. její předchůdkyně nesplnila povinnost uloženou jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalovaného. Žalovaný sice nevznesl námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci anonymizováno právnická osoba versus anonymizováno (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost.
6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 10 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, částku 10 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému odeslána 16.5.2021, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 18.5.2021 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 19.5.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
7. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalovaného soud stanovil žalovanému lhůtu v délce dvou měsíců od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zohlednil plánované věznění žalovaného do data datum.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.