Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Td 3/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. , byl obviněný Ing. L. Ž. uznán vinným trestným činem zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a k trestu zákazu činnosti. Žalovaného skutku se měl obviněný dopustit tím, že dne 16. 1. 2002 v R., L., jako předseda představenstva obchodní společnosti S. p. o., a.s., se sídlem O., N. (dále jen S.), uhradil část peněžitého závazku S. vůči obchodní společnosti G. F. L. ve výši 201.970.000,- Kč, vzniklého ze smlouvy o úplatném postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2001, a to tím způsobem, že téhož dne dal pokyn bance R. B., se sídlem ul. B. i., R., L., k převodu peněžní částky 201.970.000,- Kč z bankovního účtu S. na bankovní účet společnosti G. F. L. vedený u téže banky, k úhradě tohoto závazku použil peněžní prostředky získané z prodeje strojního zařízení spalovny v O., ačkoli věděl a musel vědět, že S. má splatné neuhrazené závazky vůči dalším svým věřitelům ve výši minimálně 143.826.608,- Kč, dále, že S. není schopna minimálně od roku 1998 hradit své splatné závazky z důvodu nedostatku disponibilních prostředků, a rovněž tak věděl a musel vědět, že prodané strojní zařízení spalovny bylo jediným významných obchodním majetkem S., a tímto svým jednáním úmyslně zvýhodnil věřitele G. F. L., a způsobil ostatním poškozeným věřitelům uvedeným v obžalobě škodu v celkové výši 73.760.024,- Kč.

K dovolání obviněného Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. , rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. , a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. , stejně jako všechna rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, zrušil a Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc obviněného Ing. L. Ž. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž v pokračování nalézacího řízení se má pro potřeby správné právní kvalifikace jednání obviněného dokazování zaměřit na vyřešení vlastnictví předmětného souboru movitých věcí, strojního zařízení spalovny, a následnou dispozicí s těmito věcmi, případně peněžními prostředky za ně získanými.

Městský soud v Brně doplnil dokazování ve směru naznačeném Nejvyšším soudem, a protože dospěl k závěru, že žalované jednání obviněného Ing. L. Ž. může vést ke změně právní kvalifikace na trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 4 tr. zák., a jelikož by touto změnou současně došlo ke změně místní i věcné příslušnosti soudu k projednání věci, předložil trestní věc obviněného Ing. L. Ž. usnesením ze dne 3. 12. 2007, sp. zn. , podle § 222 odst. 1 tr. zák. k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. řádu Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl k tomuto závěru.

Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2007 je nutno přisvědčit v tom směru, že pokud při respektování názoru vysloveného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007 je možno po doplnění dokazování v naznačeném směru zjištěné jednání obviněného Ing. L. Ž. kvalifikovat jako trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 4 tr. řádu, nemůže takto jako soud prvního stupně rozhodnout Městský soud v Brně, neboť s přihlédnutím k § 17 odst. 1 tr. řádu toto přísluší krajskému soudu. Na druhé straně s ohledem na hospodárnost řízení se jeví předčasné, dříve než bude změna právní kvalifikace zakládající změnu věcné i místní příslušnosti na základě doplnění dokazování reálná, měnit stávající příslušnost soudu. Při změně příslušnosti soudu v tomto stadiu dokazování by bylo nutné provádět znovu všechny důkazy, přičemž výsledkem tohoto postupu nemusí být nezbytně posouzení věci podle ustanovení trestního zákona zakládající věcnou příslušnost podle § 17 odst. 1 tr. řádu. Za tohoto stavu se jeví z hlediska hospodárnosti řízení vhodné, aby dokazování ve směru naznačeném Nejvyšším soudem doplnit současný procesní soud, a teprve poté, co skončené dokazování povede k závěru, že tento soud zjištěný stav s ohledem na ustanovení § 17 odst. 1 tr. řádu věc sám kvalifikovat nemůže, bude nutno tomuto soudu věc odejmout a přikázat ji soudu k jejímu projednání příslušnému.

Pouze pro úplnost je nutno poukázat na případný problém s aplikací zásady reformationis in peius. S ohledem na to, že Nejvyšší soud věc přezkoumával jen z podnětu dovolání obviněného Ing. L. Ž., tak respektování zásady reformationis in peius nedovoluje v dalším řízení zhoršení postavení obviněného, a to ani z hlediska právního posouzení věci ani z hlediska trestu. I kdyby na základě doplněného dokazování nalézací soud dospěl k jiným právním závěrům pro obviněného nepříznivějším, nemohlo by se to projevit v následném výroku o vině ani trestu.

Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 31. ledna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera