Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 294/2021-16
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně; název žalobkyně, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení,
sídlem adresa, obec
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec a číslo
o 5 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 370 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5 370 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 370 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5 370 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 6. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 5 370 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ode dne 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 5 070 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Rumunska. Příslušnost českého soudu je založena článkem 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl dopisem ze dne 5. 3. 2020 vyzván k úhradě příspěvku ve výši 5 070 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného (anonymizována dvě slova číslo; VIN kód) nebylo v období od 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019 (tj. 78 dnů) pojištěno, se splatností 30 dnů od doručení výzvy (Výzvou číslo k úhradě příspěvku ze dne 5. 3. 2020). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (Upomínkou ze dne 1. 7. 2020, ze dne 13. 8. 2020; Předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2020 vč. Dokladu o odeslání).
7. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300 Kč.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 5 370 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) v souladu s § 14b odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat, po právní moci, výkonu rozhodnutí u soudu.