Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 89/2020

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 1 464,61 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba o zaplacení

a) částky 1 464,61 Kč

b) částky 269,45 Kč

c) částky 668,83 Kč

d) zákonného úroku z prodlení z částky 1 464,61 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení ve výši 8,05% p.a.

e) úroku 19,98% p.a. z částky 1 464,61 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba o zaplacení a) částky 1 464,61 Kč b) částky 269,45 Kč c) částky 668,83 Kč d) zákonného úroku z prodlení z částky 1 464,61 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení ve výši 8,05% p.a. e) úroku 19,98% p.a. z částky 1 464,61 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se domáhal částky uvedené shora z důvodu vrácení poskytnuté zápůjčky.

Žalovaný se nevyjádřil.

Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků podle , neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky ( ).

Právní předchůdce žalobce, a to právnická osoba, IČO, a žalovaný, uzavřeli spolu smlouvu o zápůjčce, podle které výše uvedený zapůjčitel předal žalovanému jakožto vydlužiteli dne datum částku 7 000 Kč.

Zápůjčka byla uzavřena písemnou formou a smluvní proces byl završen předáním předmětu zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli.

Ohledně úročení zápůjčky bylo sjednáno, že zápůjčka je úročena, konkrétně byla uvedena úroková míra 19,98 % p.a. (k tomu viz ještě níže). Pokud jde o splatnost zápůjčky, bylo sjednáno, že zápůjčka bude vrácena do 60 týdnů, a to v pravidelných týdenních splátkách po 215 Kč. Celkově tedy mělo být vráceno (nad rámec zapůjčené jistiny) navíc ještě 5 852 Kč, přičemž poslední splátka by byla dle smlouvy uhrazena datum. Přitom právě tuto částku (5 842 Kč) soud považuje – posouzeno podle obsahu – za smluvní úrok, tj. odměnu za poskytnutí financí.

Pokud jde o vrácení zápůjčky, žalobce uvedl a žalovaný nerozporoval, že vydlužitel částečně plnil, konkrétně vyplývá ze žaloby, že v době před postoupením pohledávky bylo na předmětnou pohledávku částečně hrazeno celkem 6 000 Kč, k tomu viz bod II. žaloby, následně po dni postoupení (datum došlo k uzavření postupní smlouvy z původního zapůjčitele na žalobce) bylo ještě zaplaceno dalších 2 500 Kč, konkrétně v období počínaje 22. 6. 2018 a konče 22. 10. 2018 Celkem tedy bylo uhrazeno 8 500 Kč.

Pokud jde o právní posouzení věci, řídí se zápůjčka ustanoveními § a následující č. (dále jen „ “). - Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce ( ) - Při zápůjčce peněžité lze sjednat úroky ( ).

Po právní stránce soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli neplatnou smlouvu o zápůjčce.

Jelikož k jistině mělo být za dobu 60 týdnů vráceno navíc ještě 5 852 Kč, což je 84%, považuje soud sjednaný úrok za neplatný (excesivní úroková sazba). Přibližný výpočet na dobu jednoho roku (84% krát 52/60), který navíc vychází ve prospěch žalobce z předpokladu, že všechny splátky by žalovaný měl zaplatit jednorázově až na konci roku, by vedl k úrokové sazbě 72 % ročně.

Jedná se o neplatnost absolutní, neboť zadlužování spotřebitelů tímto způsobem se v posledních letech stává hromadným společenským jevem, který ohrožuje primárně tyto spotřebitele samotné (vznik nesplatitelných závazků), avšak také jejich rodiny, zatěžuje státní rozpočet sociálními dávkami a narušuje společenskou soudržnost. Proto uvedené právní jednání zjevně narušuje veřejný pořádek ( ).

V nálezu sp. zn. ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.

Poznamenává se, že ujednání o výši úroku představuje ujednání o ceně ( ), a proto na ně ve spotřebitelském vztahu nedopadají obecné zásady obsažené v  (tyto zásady stanoví neplatnost ujednání, zakládajících významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele; k takovým ujednáním se pak podle přihlíží, jen pokud se jej sám spotřebitel dovolá).

Avšak ve smyslu musí být veškerá smluvní ujednání ve spotřebitelské smlouvě jasná a srozumitelná.

Tento požadavek nesplňuje ujednání, které celkový faktický úrok formálně rozčleňuje do několika položek a z nich pouze část označuje jako úrok.

Podle právní úpravy, účinné od 1.1.2014 ( č. , dále jen„ o.z.“), platí o bezdůvodném obohacení, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil ( ). Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení).

Pokud jde o přechodné ustanovení k novelizaci účinné od 1. 1. 2014, podstatná je otázka, zda bezdůvodné obohacení vzniklo před 1. 1. 2014. V takovém případě by se podle vzniklé bezdůvodné obohacení i nadále (po 1. 1. 2014) řídilo podle dosavadních předpisů.

Žalovaný by tedy byl povinen vrátit žalobci přijatou částku 7 000 Kč, která by však byla snížena o částku 8 500 Kč, jinak řečeno vzniklé bezdůvodné obohacení již bylo dříve vráceno, přičemž z bezdůvodného obohacení v té době ještě nezačal běžet úrok z prodlení, který byl spuštěn teprve doručením žaloby žalovanému (vhozením do poštovní schránky dne 21. 8. 2020).

Dle by měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, žádnému však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ( ). Nebude-li uložená povinnost dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.