Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 234/2021-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 178 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22.2.2021 ve výši 8,25 % do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 178 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 178 Kč od 21.9.2019 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 595 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22.2.2021 ve výši 8,25 % do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 178 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 178 Kč od 21.9.2019 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 595 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 7 178 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.12.2020 mezi společností právnická osoba, IČO, zapsaného v OR vedeném název soudu, oddíl písmeno, vložka číslo, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem.

2. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající.

3. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 21.8.2019 úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20.9.2019.

4. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030,05 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 147,95 Kč.

5. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu.

6. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód číslo. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy.

7. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 21.8. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu 6805171186. Jako variabilní symbol byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzení o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 8.2.2021.

8. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele.

9. Žalobce dále sděluje, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů.

10. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v srpnu 2019 zaslána na účet č. bankovní účet částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem 6805171186 a zda je majitelem účtu právě žalovaný.

11. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 7178 Kč nejpozději splatných dne 20.9.2019.

12. Výzvou ze dne 21.7.2021 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a byl poučen, že pokud se lhůtě nevyjádří, bude se jeho souhlas předpokládat. Tato výzva spolu s žalobou byla doručena žalovanému dne 5.8.2021, nastala tak fikce souhlasu žalovaného, neboť se v určené lhůtě nevyjádřil. Žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již přímo v žalobě. Soud proto s oporou v ustanovení v § 115a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

13. Výzvou ze dne 24.9.2021 byl žalobce vyzván k prokázání skutečnosti, že žalobce při uzavírání smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 24.11.2021, v němž uvedl, že provedl kontrolu, žalobce sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalobce k tomuto nenavrhuje žádných důkazů.

14. Soud provedl dokazování Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 21.8.2019 č. DDED3/114268, potvrzením o provedené platbě 5 000 Kč dne 21.8.2019 na účet bankovní účet pod VS 6805171186, Oznámením o postoupní pohledávky ze dne 8.2.2021, zprávou Airbank a.s ze dne 30.9.2021, z níž bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. bankovní účet a na tento účet byla dne 21.8.2019 připsána částka 5 000 Kč pod VS 6805171186, předžalobní výzvou právního zástupce a dokladem o jejím doporučeném odeslání žalovanému, kterými vzal soud za prokázáno uzavření smlouvy o úvěru za podmínek tak, jak jsou uvedeny v žalobním tvrzení. Dle žaloby žalovaný neuhradil žalobci ničeho. O zaplacení částky byl žalovaný upomenut předžalobní výzvou žalobce, která byla odeslána doporučeně na trvalou adresu žalovaného.

15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

19. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit.

23. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 7 362 Kč za zapůjčení částky 9 000 Kč na 60 týdnů a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 9 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 60 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 70,8 % jistiny, 81,8 % celkové částky za 60 týdnů. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

24. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

25. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele.

26. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, resp. právní předchůdce, uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , , .

27. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce v tomto směru na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 24.11.2021, svá tvrzení v tomto směru nijak nedoložil

32. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že dostatečným způsobem splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětnou smlouvu o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu úvěru jako absolutně neplatnou podle , a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 26.2.2019.

33. Plnil-li proto žalobce z absolutně neplatné smlouvy úvěru žalovanému částku 5 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. v rozsahu této částky po dopočtu provedené platby žalovaným ve výši 0 Kč. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle žalobci, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci částku 5000 Kč, a to dle , mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou 5000 Kč je žalovaný povinen podle zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z , ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se v daném případě dle závěru soudu odvíjí od doručení upomínky před podáním žaloby. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 8.2.2021, který mu byl doručován 8.2.2021 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději 11.2.2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnuté půjčky uplynula 21.2.2021. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 5 000 Kč dne 22.2.2021 a podle , , má žalobce právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení, když jeho výše odpovídá vládnímu S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. , soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

34. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.

35. Protože žalobce byl ve sporu úspěšnější, přiznal mu soud dle právo na náhradu nákladů v rozsahu 40 % představující rozdíl mezi jeho procesním úspěchem a neúspěchem. Celkové náklady představují odměnu advokáta dle za tři úkony právní služby po 200 Kč (), tři režijní paušály po 100 Kč, což po zvýšení o DPH a připočtení soudního poplatku 400 Kč činí celkem 1 489 Kč 40 % nákladů tedy přestavuje 595 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.