Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 2/2022-20
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 820,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 820,66 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru z úvěrové smlouvy ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Soud nemá za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba došlo k uzavření smlouvy o úvěru či jakékoli jiné. Soud zde konstatuje, že listina s datem datum nadepsaná„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ není podepsána žalovaným ani společností právnická osoba, tato listina tedy neprokazuje uzavření smlouvy. Soud rovněž nemá za prokázané, že by společnost právnická osoba žalovanému vyplatila jakékoli peněžní prostředky, když žádný předložený důkaz vyplacení peněžních prostředků neprokazuje.
5. K návrhu žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba ohledně skutečnosti, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. bankovní účet k datu datum soud konstatuje, že požadovanou informaci si nevyžádal, jelikož by nebyla způsobilá prokázat, že společnost právnická osoba vyplatila žalovanému finanční prostředky, neboť by toliko mohla osvětlit skutečnost, kdo byl majitelem či disponentem výše uvedeného účtu, nikoli že došlo k vyplacení peněžních prostředků. Dále soud podotýká, že soud nemůže svojí aktivitou nahrazovat povinnost důkazní žalobkyně. Konečně soud podotýká, že žalobkyně v návrhu ani neuvedla konkrétní datum, kdy mělo dojít k vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba došlo k uzavření smlouvy a ani nemá za prokázané, že by došlo k vyplacení peněžních prostředků, a z toho důvodu ani neshledal, že by mezi společností právnická osoba a žalovaným došlo ke vzniku jakéhokoli právního vztahu, na základě kterého by byl žalovaný povinen zaplatit společnosti právnická osoba žalovanou částku, a proto žalobu zamítl.
8. Otázkou postoupení pohledávky se soud s ohledem na výše uvedené z důvodu její nadbytečnosti nezabýval, neboť by nemohla ničeho změnit na nedůvodnosti podaného návrhu.
9. Žalovaný byl ve věci planě úspěšný, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.